Ty věci nechcete zažívat často, je to ale naše práce, říká Jana Kaššová, oceněná sestra záchranky

Nejdříve blahopřejeme k ocenění od Asociace zdravotnických záchranných služeb České republiky. Co jste na to říkala, když jste si cenu v Ostravě přebírala?
Byla jsem ráda, že jsem se podívala do Ostravy, viděla jsem mnoho kolegů z dalších záchranných služeb, které potkávám v rámci různých akcí a kongresů. A samozřejmě jsem byla ráda, že vedení organizace ocenilo moji práci.

Nominace byla za konkrétní věci, můžeme říct, za co přesně?
Pan ředitel tam psal kromě toho, že jsem dlouholetým záchranářem naší záchranky, že se nám také skvěle podařilo zvládnout covidovou situaci tím, jak jsme zorganizovali například zásobování jednotlivých základen a dekontaminaci posádek. A potom i zvládnutí situace při ukrajinské krizi, kdy jsme fungovali v rámci KACPU, tedy krajského krizové centra pomoci Ukrajině v Hradci Králové.

Vystudovala jsme obor zdravotnický záchranář, nastoupila jsem a stále pracuji jako zdravotnický záchranář. Pořád mě to baví.
Jana Kaššová, hlavní sestra Zdravotnické záchranné služby Královéhradeckého kraje

Když se zastavíme ještě u covidu. To byla opravdu složitá doba nejen pro nás všechny, ale zejména pro vás záchranáře a zdravotníky.
Určitě to byla těžká doba, i když já říkám, že určitě na tom byli ještě hůře kolegové v nemocnicích, kteří museli být v ochranných oblecích celý den, množství hodin. My v záchranné službě jsme měli trošku šanci, když jsme se dekontaminovali, ze sebe obleky sundat a odpočinout si. Než jsme vyjeli k dalšímu pacientovi.

Čtěte také

Všem přeji, aby se s námi setkávali co nejméně. U hradecké záchranky se píší záchranářské dějiny

Jak jste se stala zdravotní sestřičkou? Byl to váš sen od dětství?
Kdysi dávno jsem se rozmýšlela mezi učitelstvím a zdravotnictvím a padla verze zdravotnického záchranáře. A tady bych mohla parafrázovat pana Abrháma ze známého filmu Vrchní prchni. Po gymnáziu jsem vystudovala obor zdravotnický záchranář, nastoupila jsem jako zdravotnický záchranář a teď stále pracuji jako zdravotnický záchranář. A pořád mě to baví.

Tedy do nemocnice jste jako zdravotní sestra nikdy nenastoupila?
Ne. Chviličku jsem byla v nemocnici při mateřské dovolené, ale to byla krátká, i když velmi zajímavá epizoda. Ale zase jsem se ráda vrátila k záchrance.

Obor zdravotní záchranář je možné normálně studovat na zdravotnické škole?
V současné době už se dá studovat jen jako vysokoškolské studium. To znamená, že získáte titul bakaláře jako zdravotnický záchranář. V minulosti to byl maturitní obor, pak to byl obor, kde jste získával titul DiS jako diplomovaný specialista, a teď už je to bakalářský obor na vysokých školách. Já mám gymnázium a pak jsem si udělala zdravotnického záchranáře.

Jak dlouho už tedy děláte tohle povolání?
Já jsem už téměř inventář na záchrance. V létě to bylo 25 let, kdy jsem nastupovala do záchranky v Jaroměři. A pořád to považuji za svoji srdeční záležitost. Bydlím v Jaroměři, tak je to taková má domovská základna.

K záchrance mne táhne její pestrost. Každý zákrok je jiný. Od porodů až po staré pacienty, zlomené nohy či dopravní nehody.
Jana Kaššová, hlavní sestra Zdravotnické záchranné služby Královéhradeckého kraje

Pracujete jako hlavní sestra u záchranky. Takže kromě lékařů musí být u záchranky ještě specializované zdravotní sestry?
V dřívější době na záchranky nastupovaly jen sestřičky se specializací, které se říká ARIP. Ale postupem doby, se změnou zákonů, to přešlo na systém zdravotnických záchranářů. Ale sestřičky máme stále se specializací, ty u nás zůstávají. Ale převážná část zaměstnanců už jsou vystudovaní zdravotničtí záchranáři.

Čtěte také

Podání krevní transfuze v terénu se stalo realitou. Vrtulník má přenosnou transfuzní jednotku

Ne u každého výjezdu záchranky musí nutně být lékař, to je tzv. systém rendez-vous. Tedy takové krásné setkání.
Ano. Máme někdy setkání s lékařem u pacienta. Vyjíždějí dvě auta a v tom menším jede lékař se záchranářem nebo řidičem. V tom větším jsou dva záchranáři a výhoda je v tom, že lékař může pacienta ošetřit, zaléčit a pak může přejíždět na další výjezd k jinému pacientovi. A ta velká posádka pacienta třeba potom směřuje do nemocnice. Můžeme tak lékaře využít na více místech.

Vzpomenete si na nějaký zásah, který vám utkvěl v paměti? Protože to jsou věci, které jsou i velmi stresující, ne?
Já si myslím, že se nedá na všechny výjezdy zvyknout. Pro mě bylo nejvíc stresující, když jsem byla u dopravní nehody jako laik. Nebyla jsem v pozici záchranáře a zdá se vám to všechno strašně dlouhé. A potom zákroky u dětí, velké dopravní nehody, resuscitace mladých lidí, to jsou věci, které nechcete zažívat moc často, ale stávají se. Prostě jsou součástí naší práce.

Čtěte také

Záchranář Ivo Novák: Lidé nám pomohou hlavně tím, když dobře spolupracují a řídí se našimi radami

Vy jste od ledna hlavní sestra, takže ta nejvyšší u záchranky?
Ne, ještě máme kolegy náměstky lékařského i zdravotnického, já jsem takový logistik. Musím zjistit, co naše základny na kolech, ale i ve vrtulníku, potřebují, aby se zajistil provoz, aby vše fungovalo. Jsem takový styčný důstojník mezi posádkami a vedením, panem ředitelem a náměstky, když je potřeba něco zajistit.

Takový komunikační středobod, řekl bych. Do terénu se také dostanete?
Dostanu. Bylo takovou mojí malou podmínkou, že nechci přijít o výjezdy, protože to by mi moc chybělo. Práce mě pořád baví, část úvazku mám ve výjezdu. Vyzkoušela jsem výjezdy na všech základnách, chybí mi jen poslední základna v Hořicích. Chodím tedy normálně sloužit do výjezdů.

První pomoc|foto:Česká resuscitační rada

Co vás na vaší práci nejvíce baví nebo chytlo za srdce?
Asi její rozmanitost a pestrost. Vstupujeme pacientům do jejich komfortní zóny, někdy se nám lidé opakují, máme stálé klienty, ale výjezdy jsou prostě odlišné. Pokaždé je to něco jiného. Trošičku je nepříjemné, že nevidíte, co se s tím pacientem potom děje v nemocnici. Hodně se mluví o adrenalinu, ale ten není to nejdůležitější. Spíš je to o tom, že vidíte pokaždé jiný zákrok. Od porodů dětí až po staré pacienty, zlomené nohy, krčky, dopravní nehody. To mne k záchrance táhne.

Čtěte také

MUDr. Dvořák: Při oživování tlačíme na hrudník u chlapů na spojnici bradavek, u žen to je složitější

Stane se někdy, že vám přijde člověk na záchranku poděkovat?
Máme internetový systém, kde se občas objeví poděkování, pacienti zavolají nebo napíší na naše ředitelství. Někdy pacienti děkují už během výjezdu za to, že jste tam s nimi byli, že jsme je ošetřili.

Tak já poděkuji za všechny za vaši práci. Blíží se Vánoce, tak by mě zajímaly rybí kosti v krku. Je to pravda, nebo jde jen o nějaký vánoční mýtus?
Myslím si, že se snižuje počet lidí, kteří jedí na Vánoce kapra. Takže poslední kost, kterou jsem viděla někomu zaskočenou krku, byla kost z králíka. Nemohu tedy správně určit, jestli je těch zaskočených kostí více nebo méně.

Naším hostem byla hlavní sestra Zdravotnické záchranné služby Královéhradeckého kraje Jana Kaššová, oceněná letošní cenou Asociace zdravotnických záchranných služeb České republiky. Ještě jednou blahopřejeme.