Trojský Haltýř je jednou z mnoha pražských studánek. Dříve sloužila jako chladnička

„Haltýř pochází z německého slovesa halten – udržet, uchovat. Dříve to bývala drobná stavba určená k chlazení potravin tekoucí vodou, tedy historická obdoba ledničky,“ popisuje hydrogeolog Jiří Čížek.

Trojská studánka Haltýř je pramenem krátkého, ale výrazného potoka stejného jména. Od středověku byla zdrojem vody pro celé zdejší trojské osídlení. Do 80. let 20. století využívala tento vodní zdroj nedaleká pražská zoologická zahrada.

Pramen se skrývá pod pobořenou kamennou stavbou, která má klenutý, 165 centimetrů vysoký vstup se zbytky pantových závěsů. Za ním se nalézá, částečně pod úrovní terénu, rozlehlá klenutá kobka. Voda tam má hloubku metr a tři čtvrtě. Nadzemní část stavby je zakrytá kládovou konstrukcí. Jde o objekt někdejšího zámeckého vodovodu. Podle písemných pramenů se odtud vedla od roku 1670 voda dřevěným potrubím do trojského zámku.

Studánka se nachází ve střední části údolí, na horním okraji pramenné louky nedaleko oplocení botanické zahrady. Hned za ním se rozkládá severoamerická polopoušť. Asi o dvacet metrů níž jsou v údolí ještě další dva prameny – Pod haltýřem a Havránka. Všechny leží v přírodním parku Draháň-Trója, který je součástí přírodní památky Havránka. Kolem prochází Naučná stezka Přírodním areálem Pražské botanické zahrady.

Z Velké skály obhlédnete velkou část Prahy|foto: Jolana Nováková

Z nedaleké, 314 metrů vysoké Velké skály, která je geologicky významná, protože je buližníkovým skalním sukem, obhlédnete půlku Prahy. Buližníkům se říká taky prubířský kámen a pocházejí ze starohor. Jsou hodně tvrdé, a tak je někdy pravěcí lidé používali místo pazourků. Setkáte se s nimi také v sousedních zahradách, botanické i zoologické.