Tři muži nikoliv ve člunu, ale na plachetnici. Petr, Jan a Radek a jejich dobrodružná plavba Evropou

S Honzou se známe, protože vy jste už byl v našem rozhlasovém studiu jako výrobce kytar. Povídali jsme si tenkrát o tom, že byste chtěl začít vyrábět lodě, takže na to došlo.
Jan Fišer: Bavili o mých koníčcích a v té době jsem se tomu už věnoval, byl to můj koníček. Kytary zůstaly, to je moje profese a ve volném čase, hlavně v létě, se věnuji jachtingu. Protože přeci jen práce na kytarách znamená být zavřený celý rok v dílně. A když začne být venku hezky, tak se rád věnuji také něčemu venkovnímu.

První krůčky jsme dělali na Rozkoši, na našem východočeském moři. Co se na Rozkoši naučíš, na moři jako když najdeš.
Petr Janás, jachtař

Petře, jak jste se dostal k lodím vy?
Petr Janás: Dostal jsem se k tomu trošku právě přes Honzu. My jsme se potkali na vesnici, kam jsem se nastěhoval, byl to shodou okolností první člověk, kterého jsem tam potkal. Hned jsme spolu založili vodácký oddíl. Začali jsme spolu pádlovat na řekách a najednou přišel Honza s tím, že jsou plachetnice super. A měl pravdu.

Čtěte také

Kapitán Josef Dvorský kormidluje repliku korzárské lodi - krásnou plachetnici La Grace

Nějaké zkušenosti s jachtingem jste předtím tedy měli?
Petr Janás: Co se jachtingu týká, tak já ne.
Jan Fišer: Já jsem měl velkou touhu už od dětství, protože táta, když jsem byl malý, jezdil s polským jachtařským oddílem na Balt a do Severního moře. Jako dítě jsme k tomu vzhlížel, jen pak nastala prodleva a až někdy v 25 letech jsem začal jezdit na windsurfingu. A tím to začalo.

Co máte už teď všechno za sebou na moři? Vím, že jste se vrátili z plavby do Skotska, také do Chorvatska jezdíte.
Petr Janás: Také do Řecka jezdíme. Máme toho za sebou, řekl bych, už docela dost a zažili jsme ledacos. Delší i kratší plavby, různé posádky. První krůčky, jestli se to tak dá říct, jsme dělali na Rozkoši, na tom našem východočeském moři. Pořídil jsem si malou plachetnici, takovou okruhovku. Tu jsem shodou okolností koupil na poušti v Maroku. To je zajímavý příběh, ona ve skutečnosti stála tady v České republice, ale dohodli jsme tu koupi tam. Tak jsem ji přitáhl a říkám, Honzo, podívej se, mám taky plachetnici. On už ji měl koupenou, tak mě to potkalo hned také.

Čtěte také

Stačí jen obeplout svět a mořská nemoc je pryč, směje se Superkamikadze Richard Konkolski

Plavit se na Rozkoši a potom na skutečném moři, to je asi velký rozdíl, ne?
Jan Fišer: Záleží, z jakého to berete pohledu. V určitém směru může být plavba po moři poměrně nudná, protože máte nějakou trasu, můžete plout celý den jedním směrem za stálého větru a z jachtařského hlediska se tam toho příliš neodehrává. Zatímco přehrada Rozkoš je poměrně malá a jachtařských skillů, tedy dovedností, tam využijete za deset minut tolik, co někdy na moři za celý den.

Platí tedy, co se na Rozkoši naučíš, na moři jako když najdeš.
Jan Fišer: Určitě.

Dostali jste se někdy do nějaké svízelné situace?
Petr Janás: Jednou přišla studená fronta, taková bouřka, chtěli jsme s Radkem, který nám tady dnes chybí, protože ho pracovní povinnosti nepustily, vyplout a nepovedlo se nám to, protože se obrátily už nějaké jiné plachetnice, a tak jsme se z dobrodružného výletu stali zachránci. Pak přiletěly i helikoptéry, takže to bylo zajímavé. Ale nikomu se nic nestalo, dobře to dopadlo.

Zmínil jste Radka, to je váš třetí parťák?
Petr Janás: Ano, to je Radek Mazal, který tady dnes měl být s námi, ale na poslední chvíli se musel věnovat pracovním povinnostem.

Těším se, že tu loď dobře poznáme. Že budeme mít loď, ve které získáme oporu a jistotu, když o ni budeme sami pečovat.
Jan Fišer, jachtař

Tak kdy vyplujete? Máte před sebou velkou cestu napříč Evropou. První etapa bude z Řecka do Holandska, jestli jsem to pochopil správně?
Petr Janás: Dá se to tak říct.
Jan Fišer: A pak bychom se chtěli dostat přes Britské ostrovy na Balt, do Polska, kde chceme končit. Dali jsme si na tu plavbu dva roky. V Polsku chceme mít plachetnici dlouhodobě ukotvenou.

Čtěte také

Na moři je ten, kdo tam chce být. Tvrdí mořský vlk Rudolf Krautschneider

Čí to byl nápad vyrazit na velkou, dvouletou plavbu z Řecka, která vás zavede tak daleko?
Jan Fišer: Nápad je někdy věcí okamžiku a když jsme začali společně hledat loď, viděli jsme spoustu inzerátů lodí, třeba ze Skandinávie, z Dánska, ze Švédska. A to, že nakonec koupíme loď v Řecku, byl výsledek nějakého bádání, která loď bude pro nás nejvhodnější. Takže my jsme vlastně žádnou cestu z Řecka nevymysleli, to si na nás život vymyslel sám.

Loď jste koupili a hned se naplánovala cesta. Jaké jméno má vaše plachetnice?
Petr Janás: Jmenuje se Silver Cloud. Je to starší loď, takže potřebuje určitou opravu, ona už dva roky stojí na břehu, takže ji potřebujeme dostat do vody a vyžaduje jisté opravy.

Pojďme ještě jednou připomenout plán cesty. Začnete v Řecku.
Jan Fišer: V červnu tam vyrazíme právě kvůli opravám a nějakým technickým věcem. Kluci už tam byli o Velikonocích, takže spoustu práce udělali a zjistili, co je potřeba. Dokoupili jsme nějaké komponenty, vytvořili přípravky na opravu kormidla a v červnu tam vyrazíme pracovat. A samotná cesta potom začne na začátku července. První etapa by měla končit na Sicílii a budeme se postupně střídat, nepoplujeme celou trasu spolu.

Čtěte také

Mořský vlk ve výslužbě: Na mořskou nemoc si zvyknete, ale stesk po domově vás žene z oceánu

Až poslední etapu, kterou máme naplánovanou na září z Biskajského zálivu do Holandska. Měli jsme už naplánovanou společnou dovolenou a plavbu v kanálu La Manche. Rok dopředu jsme to plánovali a nakonec to dopadlo tak, že pojedeme na vlastní lodi, což jsme nečekali.
Petr Janás: Předpokládáme, že plavba v kanálu La Manche bude nejnáročnější, tedy i z toho důvodu si to nechceme nikdo nechat ujít a pojedeme na lodi společně.

Co bude na té vaší plavbě nejnáročnější? Bude to ten průplav La Manche a počasí?
Jan Fišer: Určitě tato oblast bude nejnáročnější, jsou tam nejvyšší přílivy a nejsilnější proudy, Středozemní moře je v tomto směru daleko vlídnější.

Na co se nejvíc těšíte? Na začátek plavby, kdy vůbec nevíte, co vás čeká a jak to dopadne, nebo potom, když už si to sedne a na moři všechno klape?
Petr Janás: Nemůžu říct, že bych se těšil na nějakou věc víc než na něco jiného. Je to prostě celé velká výzva.
Jan Fišer: Já se těším na to, že tu loď dobře poznám. Že budu mít loď, ve který mám oporu a jistotu, protože když jezdíte po světě na různých plachetnicích, které si půjčujete, tak zažijete spoustu zážitků s technickým stavem těch lodí. Vlastní loď, o kterou budeme sami pečovat, nám umožní pocit jistoty. Věřím tomu.

Petr Janás a Jan Fišer ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Tak vám přejeme klidnou vodu a dobrý vítr do plachet. Našimi hosty byli Petr Janás a Jan Fišer. Děkuji za rozhovor.