Tisíce kmitů za vteřinu proudem vzduchu. Hlasivky jsou struna i sval, kterým je ovládáme a ladíme

Čtěte také

Hlasivky bereme jako samozřejmost, dokud nás o ně nepřipraví chrapot. Jak získat zpět ztracený hlas?

Jak vypadají a pracují hlasivky?
Je to vlastně obojí, struny i sval. Na jednu stranu je v hlasivkách sval, kterým jsme schopni hlasivky ovládat, ale je to zároveň i struna, nebo je k ní můžeme trošku připodobnit, Když foukáte do trávy nebo na jazýček jazýčkových nástrojů, musí to kmitat proudem vzduchu. A sval tam je jen od toho, aby hlasivky správně naladil. Protože když hrajeme třeba na housle, tak také musíme strunu zkracovat nebo prodlužovat a děláme to prsty. A hlasivky se o to postarají samotné, což je krásné.

Jak rychle hlasivky kmitají? Je to asi hodně kmitů.
Jsou to tisíce kmitů za vteřinu. Takže když to chceme zobrazit, buď musíme použít takový optický klam stroboskopie, nebo v dnešní době už jsou i vysokofrekvenční a vysokorychlostní techniky, které zachytí kmitání hlasivek v reálném čase. A to nám velmi pomáhá poznat například přechodové děje, když se jódluje nebo když se mění hlasový rejstřík. Najednou se v úplně malinkých momentech začnou hlasivky chovat chaoticky, než zase nastoupí do nového rejstříku a znovu to pěkně zazpívá.

Člověk, který se hlasem živí, přináší mu peníze, se o hlas bojí a přichází i s banálním onemocněním. A je úkolem foniatrie mu pomoci.
MUDr. Jakub Dršata z kliniky ORL Fakultní nemocnice v Hradci Králové

Na co má upozornit vyhlášený Světový den hlasů?
On vznikl z iniciativy kolegů v Brazílii v roce 1999 a jeho hlavní zvěstí na počátku bylo, že změny hlasu jsou příznakem rakoviny hrtanu jako jednoho z velmi nebezpečných a smrtelných onemocnění. Ale časem se zjistilo, že jednak rakovina hrtanu se relativně dobře léčí na to, jak to je hrozné onemocnění, ale tím, že se projevuje chrapotem, tak když člověk přijde včas, tak se dá efektivně léčit.

Čtěte také

Víte, jak jsou na tom vaše hlasivky? Lidé rizika podceňují, říká MUDr. Jakub Dršata

Nejen, že se dá v dnešní době v těch časných stadiích nemoci zachránit život, ale my už dokonce dokážeme do určité míry zachránit i hlas. A to je krásné.

V dnešní době Světový den hlasu slavíme, protože mnohem častěji se lidé živí hlasem a nejde tolik o rakovinu, ale prostě měli bychom na svůj hlas myslet tak, jako bychom měli myslet na svůj sluch. Stala se z toho celosvětová osvětová akce, která upozorňuje na to, jak důležitý je náš hlas.

Na druhou stranu asi ne každý chrapot znamená rakovinu hrtanu.
Samozřejmě, tím nechci strašit. Záleží na tom, jaké odbornosti je lékař. Jiní pacienti chodí s hlasovými problémy k praktickému lékaři a jiní na foniatrii. Tam se více koncentrují hlasoví profesionálové, třeba pacienti s uměleckým hlasem. Tedy my foniatři vídáme mnohem více tyto jemné změny hlasu.

Čtěte také

Trápí vás chrapot? Hlasivky namáhá šepot, křik nebo jejich nesprávná poloha. Tu lze najít jednoduše

Člověk, který se hlasem živí, přináší mu peníze a obživu, se o hlas bojí mnohem více a přichází třeba i s banálním onemocněním. A je úkolem foniatrie mu pomoci. Proto také foniatrie drží, řekněme, štafetu oslav Světového dne hlasu.

Každý hlas je unikátní a jedinečný. Které faktory ovlivňují, jak bude hlas znít?
To jste položila zajímavou otázku. Dá se říci, že základní hrtanový nebo hlasovkový tón je skutečně vytvářen na hlasivkách, ale z toho je takový jalový zvuk. Jak když byste foukla do stébla trávy. To, co dělá náš hlas jedinečným, podle kterého se poznáme, dělají až následní trubice nebo rezonanční prostory. Až ona rezonance základního hlasového tónu vytváří vyšší harmonické tóny a to jejich zastoupení je potom unikátní.

A to závisí na naší fyziognomii. Čili jak máme velké dutiny a celkovou masu svalů, tuků, tkání, kostí a podobně. A to už dokážeme ovlivňovat. Proto třeba zpěváci mají kultivovaný hlas, lidé bez kultivace hlasu jej mívají méně nosný.

Čtěte také

Osvěta a prevence. Obojí nabízejí zdravotníci k Světovému dni hlasu

Hlas se i s věkem trošku mění. Mluvíme jinak jako děti a dospělí, třeba i starší lidé. K výrazným změnám dochází v pubertě, známe to u chlapců. Ale procházejí změnou i dívky?
Je tomu tak, ale je to méně nápadné. Zatímco u chlapců se hlas snižuje, zhruba o oktávu, tak u dívek je to třeba nějaká tercie. Zase u někoho je to výraznější, u jiného méně.

Ale v zásadě ta změna není natolik velká, že by se projevila vysloveně přestavbou hlasotvorby. Chlapec má často tendenci setrvávat v tom původním hlase, protože je pro něj zvukově přirozenější. Ale najednou už tomu hrtan není schopný dostát, takže nějakou dobu potom používá falzetu, než přejde definitivně do mužského hlasu. To je spojené s mutačními změnami u chlapců.

Jakub Dršata ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Jak můžeme ovlivnit náš hlas? Jak správně pečovat o hlasivky? Jaká by měla být prevence? Poslechněte si celou radioporadnu s MUDr. Jakubem Dršatou z kliniky ORL Fakultní nemocnice v Hradci Králové.