„Táta hradeckých lízátek“, projektant Ing. Miloš Morávek: Nechal jsem se tenkrát inspirovat sluncem

Jak to tenkrát bylo v roce 1972? Vy jste pracoval jako vedoucí projektant ocelových konstrukcí Stavoprojektu Hradec Králové?
Ano, tenkrát byl Stavoprojekt Hradec Králové největší projektový ústav pro celé tehdejší východní Čechy, to znamená od Vrchlabí až po Havlíčkův Brod. A my jsme měli v Hradci ústředí Stavoprojektu. Pobočky byly v Trutnově, v Pardubicích, v Chocni a ještě bylo i něco v Jičíně.

Protože osvětlení připomínalo lízátka na špejli, tak lidovou tvořivostí vznikl tento půvabný název. A lízátka se stala další ikonou Hradce.
Ing. Miloš Morávek, projektant

Vás tedy oslovili, abyste jim vyprojektoval osvětlení hradeckého stadionu?
Jako ústav jsme dostali za úkol vyprojektovat osvětlení hradeckého stadionu, který byl už od 60. let v provozu, ale neměl osvětlení. To znamená, že tenkrát fotbalové ústředí vydalo pro první a druhou ligu příkaz udělat na stadionech večerní osvětlení. Já jsem udělal návrh nebo studii, kde byly tři varianty. UI každého projektu musel být jako vedoucí inženýr architekt, tak v našem případě to byl pan Ing. Arch. Steiner a jako třetí spolupracovník byl Ing. Jaroslav Škaloud, který dělal betonové konstrukce a základy. Sešli jsme se, protože u každého většího projektu byla diskuze a připomínkování, udělali nějaké úpravy a z těch tří variant jsme vybrali tu, která se pak realizovala.

Čtěte také

Lízátka v původní velikosti i sklonu. Panorama Hradce Králové bude zase brzy vypadat jako dřív

Vybrali jste kulatou variantu. A ty další dvě varianty osvětlovacích stožárů prý byly hranaté?
Ano, ty byly hranaté. Nechtěli jsme nějaké příhradové konstrukce, protože to potom připomíná běžnou fádní konstrukci. Chtěli jsme, aby měl Hradec něco výjimečného a pěkného. A já jsem se nechal inspirovat sluncem. Protože všude měly osvětlovací panely pro umístění reflektorů tvar buď obdélník, čtverec, nebo bez nějakého orámování. Tak to prostě bylo tehdy navrženo.

Existovalo vůbec něco podobného "lízátkům" v tehdejším Československu?
Nic podobného nebylo, ale když se stožáry v Hradci postavily, tak přijeli nějací funkcionáři z Trenčína, že by něco takového rádi u nich také postavili. Náš ředitel jim tehdy řekl, že náš projekt je možno realizovat, a tak přišli za mnou, abych jim k tomu něco řekl a předal dokumentaci. Odpověděl jsem jim, že by nebylo úplně vhodné, aby okopírovali přesně to, co je tady u nás. Oni to poslechli, ale ten výsledek podle mého nebyl šťastný. Protože nás tady nějakým způsobem upřednostňuje to, že jsme plnostěnný dřík sloupu z ocelové plechové konstrukce nechali protáhnout skrz osvětlovací panel ještě asi 4 metry nahoru, takže se tam ještě umístilo tehdy požadované osvětlení pro letadla.

Čtěte také

Nový hradecký stadion roste jako z vody a získává svoji podobu. Dělníci začali obnovovat „lízátka“

Lízátka tedy v Trenčíně nejsou?
Jak už jsem předtím naznačil, v Trenčíně to udělali jinak. Zachovali kruhový panel, zachovali vlastní plnostěnný dřík sloupu proměnného průřezu, ale ukončili ho na spodní hraně osvětlovacího panelu a navíc nedali přední trubkové opěry, které zajišťují stožáry proti zatížení větrem.

Kdo potom vymyslel onen kouzelný název "lízátka"? Asi jste nepočítali, že se tomu tak bude říkat, když jste osvětlení projektovali?
Přesně tak, protože my jsme tu konstrukci brali jako osvětlovací stožáry Všesportovního stadionu v Hradci Králové, ale teprve lidovou tvořivostí vznikl onen půvabný název. Protože to připomínalo tehdejší lízátka na špejli. A tak se lízátka stala prakticky další ikonou Hradce. Je fakt, že při většině hradeckých událostí je vidět Bílá věž, katedrála svatýho Ducha, muzeum a lízátka.

Čtěte také

Architekt Vymetálek: Hradecká aréna v 21. století naváže na tradici starověkých řeckých stadionů

Jaké pocity máte teď, když kolem lízátek jezdíte? Protože se repasovaly a budou dál součástí nového stadionu. Cítíte hrdost?
Určitě. Ale už prakticky v roce 2011 vydal magistrát demoliční výměr na celý stadion včetně lízátek, včetně dvou skulptur u vchodu na stadion, na kterých jsem měl také určitý podíl, a to mě vzalo u srdce. Účastnil jsem se jednání na magistrátu u technického náměstka, kde jsem prosazoval, aby se nedělala všední konstrukce bez lízátek. Ta měla být megalomanská. Mělo tam být obchodní středisko prakticky kolem okruhu i kolem Malšovické ulice, to znamená, že stadion by byl upozaděn, něco jako obyčejná tělocvična nebo sklad.

Takže vy jste se zasadil i o to, že lízátka budou i na nové multifunkční aréně. A věnoval jste i onomu obnovení konstrukce?
Je to tak. Novou úpravu ocelové konstrukce i všech dalších ocelových konstrukcí provedla Projekční a konstrukční kancelář Skála a Vít, které vděčíme za to, že poslední, skoro desátý návrh na podobu stadionu, vypracovali tak, že jsem byl naprosto spokojen. To znamená, lízátka po repasi se posunou těsně za nový stadion. A budou podstatně blíž hrací plochy, protože původně byly od středu hrací plochy asi 106 metrů.

Pane Morávku, vám je 90 let a letos v červnu oslavíte 91. narozeniny. Jaký dárek byste si přál?
Těším se, že největším dárkem by bylo, abych se mohl zúčastnit prvního fotbalového zápasu první ligy našeho výborného fotbalového mužstva.

Věřím, že vy určitě budete na prvním zápase, který se odehraje na novém stadionu v Hradci Králové pod vaším osvětlením, tedy pod ikonickými lízátky, za které moc děkujeme. Naším hostem byl projektant Miloš Morávek.