Svoji práci si vždycky poznám, říká Helena Lakosilová. Šití krojů má po 40 letech praxe v malíčku

4. srpen 2022

Helena Lakosilová z Vážan se narodila do rodiny, která má krejčovské řemeslo v krvi. Vyučila se krejčovou a šití krojů se věnuje více jak čtyřicet let. Nedávno si za své dokonale zvládnuté řemeslo převzala ocenění Vladimíra Boučka.

„Tatínek mi jednou řekl, že by bylo dobré, abych se vyučila švadlenou. Odvezl mě do OP Prostějov a tam jsem se naučila šití. Šili jsme všechno včetně konfekce, byla jsem tam 12 let a moc se mně tam líbilo. Pak jsem odešla do uměleckého družstva Slovač,“ vzpomíná pamětnice, která si pamatuje i zrušení největší továrny na textil. „Plakala jsem, když jsem v televizi viděla, jak ty budovy padaly k zemi.“

Zkušenosti získávala od starých mistrů, kteří uměli krejčovinu na výbornou. „Až do Brazílie jsem šila kroj – pro jednu Češku, která tam žila,“ říká švadlena, jejíž specializací jsou ženské krojové součástky jako spodnice, kordulky, rukávce a jupky.

Jaký kroj považuje za nejnáročnější? Zanadává si někdy u práce? A kdo pokračuje v její práci, komu předává řemeslo? Poslechněte si v záznamu Apetýtu s Lucií Hostačnou.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.