Svitel latnatý pochází z Asie. Zajímavě vyhlížející strom se u nás poprvé objevil už v 19. století
Tahle dřevina to má těžké – její český název svitel latnatý málokdo zná a název latinský je poněkud krkolomný: Koelreuteria paniculata. Evropské jméno mu dal přírodovědec Erik Laxmann v roce 1772 na počest německého botanika Josepha G. Koelreutera.
Historicky první doložený svitel byl u nás pěstovaný v roce 1808, jiné prameny uvádějí až rok 1835. U nás zatím není významně invazním druhem, bývá vysazovaný zejména jako okrasný prvek v parcích a v zámeckých zahradách.
Je zajímavý vzhledem, zejména pak efektními květy ve vzpřímených až 40 cm dlouhých latách, které později dozrají v tobolky se semeny. Atraktivní je i jasně žluté až oranžové zbarvení listů na podzim.
Svitel není náročný na pěstování, stačí mu standardní podmínky. Jen v počátku, zhruba do tří let věku, je dobré ho na zimu zakrýt, obalit, pak už snáší i mrazy kolem minus 25 stupňů. Na slunečném místě se odmění se bohatým květem. Vykvétá až v průběhu června, července.
Do jaké výšky dorůstá? Může mít využití i v kuchyni? Poslechněte si o reportáž o svitelu v našem Hobby magazínu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
