Světový den obětí dopravních nehod nebude pro mnohé lidi prázdným pojmem

Po telefonu teď zdravím Karla Šimra, faráře Českobratrské církve evangelické v Chrástu. Dobrý den.

„Dobré dopoledne.“

Pane faráři, vy sám jste řidič, jaký máte případně pocit z toho, jakým stylem se u nás jezdí?

„Tak radši jezdím vlakem, ale přiznám se, že autem taky jezdím a že někdy ani sám ze sebe nemám nejlepší pocit z toho, jak jezdím. Ale myslím si, že to není jenom téma prevence, ale my se snažíme zdůrazňovat právě připravenost. To znamená, že když se mluvilo o těch sedmi stech obětech, tak možná se díky prevenci podaří snížit to číslo třeba na sto. Ale pořád bude platit, že dopravní nehody se dějí, že nás budou provázet a tak je taky důležité myslet…jestli na to taky myslíme a jestli jsme připraveni taky třeba v té chvíli se dobře zachovat a pomoct druhým.“

A při organizování akcí, které se právě vážou ke Světovému dni obětí dopravních nehod spolupracují složky občanské společnosti, psychosociální intervenční tým, Diakonie, Charita i duchovní křesťanských církví. Tak kdybyste měl definovat společný cíl, který sleduje právě touto spoluprácí, jak by zněl?

Při simulované dopravní nehodě se zranil i řiidič autobusu|foto: Michal Trnka

„Tak ten cíl je právě ten, který jsem už vlastně naznačil. Uvědomit si, že dopravní nehody se týkají nás všech a že se dějí denně. A konkrétně při těch vzpomínkových akcích, bohoslužbách, pietních aktech jde samozřejmě o to vzpomenout na ty, kteří se z těch svých cest nevrátili. Ale také třeba vyjádřit uznání a poděkovat těm, kdo při nehodách pomáhají – ať už občansky nebo profesně.“

Lidé v České republice se ke Světovému dni obětí dopravních nehod připojují řetězcem pietních aktů, bohoslužeb, veřejných rozprav. Pojďme tedy připomenout klíčová místa, kde se právě tyto aktivity zítra v České republice odehrají.

„Ten řetězec začne už tradičně v jedenáct hodin pietním aktem v Praze u pomníku obětem dopravních nehod, který se nachází na nultém kilometru dálnice D1, a potom bude odpoledne pokračovat ekumenickými vzpomínkovými bohoslužbami, které začnou přesně v patnáct hodin na třech místech republiky. Bude to první dálniční kaple u Šlovic na obchvatu Plzně na dálnici D5, potom v kostele sv. Prokopa v Letovicích a v Brně v chrámu Jana Amose Komenského v Červeném evangelickém kostele. Tam budou především vzpomínat na oběti, nebo na lidi, kterých se dotkla ta nejtragičtější letošní nehoda českého autobusu v Chorvatsku.“

Bohoslužby, které propojí Čechy a Moravu, jsou ekumenického charakteru, tak jako různých vyznání mohly být oběti i jejich pozůstalí. Věříte, že útěchu na nich naleznou i lidé bez vztahu k nějaké církvi, kteří se vyrovnávají s takovouto bolestnou ztrátou?

„Určitě. Jak jsem řekl, ty nehody se týkají nás všech a nás všech se týkají i ta duchovní témata s tím spojená. Otázka proč, co je s těmi lidmi, které jsme ztratili, otázka, jak se vyrovnat s vinou a myslím, že pro nás pro všechny je to příležitost nějak se zastavit, spočinout, uvědomit si, že v těchhle otázkách nejsme sami.“

Určitě jste na takovýchto bohoslužbách, setkáních, rozpravách, viděl mnoho lidského trápení a bolesti. Co byste chtěl vzkázat všem lidem, kteří se třeba zrovna právě teď chystají usednout za volant anebo nás přímo v autě poslouchají?

„Tak prostě si uvědomit, že skutečně dopravní nehody nejsou témata těch druhých, nejsou to jenom zprávy z rozhlasového vysílání, ale že se týkají nějakým způsobem nás všech a že se dotýkáme asi nejvíc právě při těch dopravních nehodách té křehkosti našeho lidství, křehkosti našeho života, ať už v tom smyslu, že se z té cesty nemusíme vrátit my nebo někdo náš blízký, anebo že se díky nám někdo nemusí vrátit a že i vyrovnat se s tou vinou nějak patří k tomu našemu lidství a máme k tomu všichni hrozně blízko.“

Karel Šimr – farář Českobratrské církve evangelické v Chrástu byl po telefonu teď hostem Křesťanského týdeníku. Připomněli jsme, že zítra bude Světový den obětí dopravních nehod. Děkuji za vaše slova, na slyšenou.

„Děkuji, na slyšenou.“