Světoběžník Viktor Fischl nikdy nezapomněl na „svůj“ rodný Hradec. Jeho prózy jsou čarovnou poezií

Kdo to byl Viktor Fischl a jak se váže k Hradci Králové?
Viktor Fischl je hodně spjatý s Hradcem Králové. Narodil se tady a vyrůstal, studoval na zdejším gymnáziu, měl tady přátele vlastně celý život. A to i přesto, že už ve 30. letech 20. století z města odešel. Nejprve do Prahy studovat vysokou školu a potom bohužel v době druhé světové války. Včas emigroval, odešel do Velké Británie, kde působil. Podařilo se mu dostat ještě před vypuknutím druhé světové války řadu lidí židovského původu do bezpečí, do emigrace. V Londýně spolupracoval také s Janem Masarykem, po válce se vrátil domů, ale přišly události poválečné, rok 1948, a Viktor Fischl požádal o vycestování do Izraele. Odešel legálně na Blízký východ a začal budovat nově vzniklý židovský stát.

Ludmila Žlábková ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

A stal se také dokonce izraelským diplomatem.
Vlastně celý život působil na různých místech ve službách izraelské diplomacie. A když odešel do důchodu, tak začal zpracovávat, jak sám říkal, témata, která si hromadil v hlavě, v šuplíku, a začal psát. Vrátil se ke své původní lásce, protože ještě před válkou začal literárně působit, nejprve jako básník, následně spíše jako prozaik. A rodný Hradec Králové mu zůstal v srdci. Jak jen to bylo možné, začal po roce 1990 na východ Čech a až do své smrti se sem rád vracel.

Vznikla knížka Hovory s Janem Masarykem, což je reminiscence na čapkovské Hovory s TGM. Oni byli nejen spolupracovníci, ale i přátelé.
Ludmila Žlábková, novinářka a předsedkyně spolku Saeculum

Zmínila jste jeho spolupráci s Janem Masarykem. Oni byli velmi dobří přátelé a měli k sobě blízko?
Určitě. Viktor Fischl se stal sekretářem Jana Masaryka už za války a potom po válce si ho Jan Masaryk k sobě přitáhl na ministerstvo zahraničních věcí. Tam začal Viktor Fischl působit, ale jak říkám, zejména po nevyjasněné smrti Jana Masaryka a dalších událostech, zjistil, že už tam nechce dál pracovat, a odešel. Ovšem vznikla jeho knížka Hovory s Janem Masarykem, což je trošku reminiscence na čapkovské Hovory s TGM. Tedy nebyli to jen spolupracovníci, ale přátelé. Vznikla kniha rozhovorů, která je maličko ojedinělá ve Fischlově tvorbě, protože je to svým způsobem dokument. Viktor psal nejprve poezii a pak až prózu, ale podle mne poezii psal celý život, protože i jeho próza je vlastně krásná poezie.

Čtěte také

Nejsem fotograf s velkým F, snažím se, aby snímky měly hlavu a patu, usmívá se Ludmila Žlábková

Jak jste se k Viktoru Fischlovi dostala vy?
Já jsem o něm psala diplomovou práci v roce 1996 a musím říct, že až do těch 90. let jsem o něm prakticky nic nevěděla, protože jeho knížky u nás samozřejmě nevycházely. A přivedl mne k němu můj dědeček, protože byl stejný ročník narození jako Viktor Fischl, byli to spolužáci z gymnázia, odkud se znali. Od té chvíle jsme začala úplně hltat jeho knížky. Když jsem se začetla do první s názvem Velocipéd pana Kulhánka, která právě vzpomíná na dětství v Hradci Králové, tak mi prostě přirostl k srdci a zajímalo mě i židovství. Knížky Viktora Fischla jsou zvláštně vyrovnané a klidné, a přitom často píše o tragických a závažných věcech, ale vždy lidsky.

On si prý vaši diplomovou práci osobně přečetl?
To jsem měla štěstí, protože jsem mu poslala svou diplomovou práci a on mi odepsal, poděkoval a napsal, že to je pěkné. Když jsem potom diplomovou práci obhajovala, tak jsem ten dopis uvedla jako přílohu práce. Takže oponent mi potom říkal: co vám máme dávat jiného než kladné hodnocení, když vás sám autor už pochválil. Doufám, že to nebylo jen tou pochvalou, ale hodně si toho vážím.

Kohouti Viktora Fischla|foto:Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové

Od narození Viktora Fischla uplyne letos 110 let. Bude to 30. června, on se tedy narodil stejně jako já, to mě zaujalo, ovšem v roce 1912.
Tak to je zcela jistě znamení, že byste si měl přečíst jeho knížky.

Určitě se do nich pustím. Co se k onomu výročí v Hradci Králové chystá? Protože vy jste přišla posluchače i pozvat.
Ráda bych pozvala v úterý 26. dubna v 17:00 hodin do Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové, protože se tam uskuteční beseda, nechci říct přednáška, ale spíš beseda s Karolem Sidonem o životě a tvorbě Viktora Fischla. Teď ně napadlo, že i to je takové pojítko, protože Studijní a vědecká knihovna, to je původně Státní vědecká knihovna, která od 60. let minulého století sídlila v budově bývalé synagogy v Hradci Králové na Pospíšilově třídě. Tato instituce svým způsobem tuto budovu zachránila.

Čtěte také

Století biskupa Karla Otčenáška. Celý život věřil v přátelství mezi lidmi a sám tuto ideu vyzařoval

Co všechno se bude tedy odehrávat na přednášce? Vrchní zemský rabín pan Karol Sidon bude mluvit a přednášet o Viktoru Fischlovi?
Bude vzpomínat, protože se samozřejmě mnohokrát potkali. Ale bude i rozebírat jeho tvorbu, jeho některá díla, protože Karol Sidon je sám literárně činný, tak se na to moc těším. A mám také radost, že studentka Základní umělecké školy Střezina Anežka Zamouřilová tam zahraje na akordeon několik židovských písniček. A zazní asi čtyři ukázky z díla Viktora Fischla.

Co vás Lído napadá, když si na pana Fischla vzpomenete? Protože vy jste se s ním také osobně několikrát potkala. Jaký byl, jak na vás zapůsobil?
Moudře a velice vstřícně. Musím říci, že já jsem někdy trošku pohrkaná. On byl klidný a naslouchající, vždy to byl nádherný dialog. Já byla v té době mladá holka, ale on si mě vyslechl, komunikoval se mnou, takže zážitek to byl silný. Druhá věc, co mě ještě napadla, vy jste tady zmínil, že jsem předsedkyně spolku Saeculum, kdy připomínáme pana arcibiskupa Otčenáška. A mně svým způsobem právě tyto dvě osobnosti spolu souzní. Každý trošku jinak, ale oba dva byli pevní ve své víře, nějak je formovala. Ale současně byli otevřeni dialogu a přátelskému tónu i s lidmi, kteří nebyli třeba věřící. A také v jejich díle, v jejich poselství současnosti, je to hodně podobné.

Ludmila Žlábková ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Celý rozhovor Jakuba Schmidta s novinářkou a předsedkyní spolku Saeculum Ludmilou Žlábkovou o osobnosti Viktora Fischla si můžete poslechnout v našem audioarchivu.