Svatý Jan Nepomucký našel smrt ve vlnách, proto jeho sochy jsou k vidění na mostech

Jan či Johánek z Pomuka se narodil kolem poloviny 14. století v dnešním Nepomuku. V místě barokního kostela údajně stál jeho rodný domek.

Jan zastával úřad generálního vikáře pražského arcibiskupa, což byla velmi vysoká funkce, a byl zpovědníkem královny Žofie. Její muž, král Václav IV., chtěl tak moc vědět, o čem jeho žena mluvila u zpovědi, až milého Nepomuka umučil a jeho tělo dal hodit do Vltavy.

Protože našel smrt ve vlnách, stal se patronem loďařů, vorařů, mlynářů, a také pomocníkem při povodních, takže jeho sochy často stávají na mostech. Poznají se podle svatozáře s hvězdičkami a prstu na ústech, který symbolizuje nevyzrazené zpovědní tajemství.

Ke svatořečení Jana Nepomuckého v 18. století posloužilo to, že v jeho lebce byl nalezen zachovalý jazyk, což bylo považováno za zázrak. Antropologický průzkum ostatků v 70. letech minulého století ale dokázal, že domnělý zázračně dochovaný jazyk je ve skutečnosti pozůstatek mozkové tkáně. Zároveň byly na kostře nalezeny stopy krutého mučení: vykloubená paže, zlomená horní čelist i nos.