Studentská dobrodružná výprava z Hradce Králové až na Mallorku v rámci Ceny vévody z Edinburghu

22. březen 2023

Studentskou expedici na Mallorku mají za sebou studenti dvou hradeckých středních škol, Střední průmyslové školy stavební a Obchodní akademie. Studenti plní Cenu vévody z Edinburghu, což je pěkný program pro mládež. O tom, co se v únoru na Mallorce dělo, nám přišli povyprávět studentky Šárka Hrbáčková a Šárka Kořínková, spolu s učitelem Martinem Menšíkem.

Jak jste se vůbec ocitli na Mallorce? Plnili jste Cenu vévody z Edinburghu, co to ale znamená?
Martin Menšík: Mezinárodní cena vévody z Edinburghu je program, který založila britská královská rodina s cílem, aby se rozvíjely schopnosti a dovednosti mladých lidí v oblasti pohybu, dobrovolnictví a dalších dovedností, jako je třeba studium jazyka a podobně.

Zleva: Mgr. Martin Menšík a studentky Šárka Hrbáčková a Šárka Kořínková ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

A ta expedice je v podstatě takovou odměnou za jejich půlroční snažení, kdy intenzivně pracují v tom programu. Pak mohou studenti odjet někam buď po Čechách, nebo i do zahraničí na expedici.

Když máte šanci děti poznat i mimo školu, tak se objeví jejich nové schopnosti a dovednosti. To je pro mě obrovsky cenná zkušenost.
Martin Menšík, pedagog, Střední průmyslová škola stavební Hradec Králové

Kdo to byl vévoda z Edinburghu, kdyby náhodou někdo nevěděl?
Martin Menšík: Oním vévodou z Edinburghu byl již zesnulý princ Philip, manžel královny Alžběty II. Takže tu jeho roli teď převzal mladší člen královské rodiny, nicméně celá královská rodina se podílí na podpoře mladých lidí. Nejen finančně, ale i charitou a dalšími činnostmi.

Čtěte také

Slyšel jsem, že Cenu vévody z Edinburghu je možné plnit v několika úrovních.
Martin Menšík: Je to přesně tak. Ty úrovně jsou tři, tak jako ceny za jiné úspěchy, jako jsou třeba medaile. Bronzová, stříbrná a zlatá. Děvčata tady jsou zástupkyněmi už stříbrné a zlaté úrovně programu. To rozlišení spočívá v tom, jak dlouho se plní jednotlivé aktivity. A také jak dlouho potom jedou na onu expedici.

Jak vás napadla Mallorka?
Šárka Kořínková: S tím jsme přišli my, protože máme na obchodní akademii za sebou už dvě expedice. Stříbrná byla do Českého ráje a vždy jsme slyšeli, že zlatá je do zahraničí. Význam té expedice spočívá v tom, že má člověk vykročit ze své komfortní zóny a naučit se nové věci.

Tak jsme si říkali, že v zahraničí by to mělo být tam, kde jsme ještě v životě nebyli, někde, kde to není úplně tak hezky turisticky značené jako v Česku. V rámci expedice také nesmíme používat mobily, tudíž žádné Google mapy a podobně. Pouze papírové mapy. Takže jsme se naučili hodně. I s kompasem a s buzolou.

V srdci mi zůstane celá cesta a zážitky na ní. Jak jsme se smáli různým našim příhodám. A hlavně ty útesy byly naprosto nádherné.
Šárka Hrbáčková, studentka Obchodní akademie v Hradci Králové

Jak dlouho jste to vydrželi bez mobilu?
Šárka Kořínková: Čtyři dny.
Martin Menšík: A já jsem je s tím telefonem pro jistotu jistil, kdyby se náhodou ztratili. Ale pod stanem jsem spal také, jídlo jsme si cestou vařili a vůbec všechny ostatní podmínky jsme si naplňovali všichni společně.

Čtěte také

Kolik vás tam bylo celkem?
Šárka Kořínková: Za expedici obchodní akademie nás bylo pět.
Šárka Hrbáčková: Za naši expedici ze stavebky jsme byli čtyři.

Takže dohromady devět plus dva učitelé. Znali jste se mezi sebou, nebo jste se poznali až na místě?
Šárka Kořínková: Příprava na tu expedici zabere docela času. Na tu zlatou jsme se dali dohromady z různých škol. Takže jsme se viděli předtím jen na online hovorech, když jsme to dva měsíce dopředu plánovali, co se týče trasy a všeho. Ale naživo jsme se viděli až tam. Takže to byl také zážitek. Bylo to trošičku dobrodružné i v tomto směru. A druhá expedice to měla trochu jinak.

Šárka Hrbáčková: Já jsem jela se třemi kluky ze stavebky. Už jsme spolu byli na bronzové úrovni na expedici, takže jsme se všichni znali. A bylo to super, protože se ještě víc utužil náš kolektiv a byla to velká sranda.

Čtěte také

Koupali jste se také v únoru v moři?
Šárka Kořínková: Chci pozdravit ostatní účastníky naší expedice zlaté, protože nás tam bylo pět, já a čtyři kluci. A jediný odvážlivec, kdo se odvážil do vody, jsem byla já. Takže zdravím ostatní bábovky domů. Počasí bylo úplně ideální, protože my jsme se nejeli válet na pláže. V rámci expedice jsme šli pochod přes trasu GR221, která na Mallorce je. A denně jsme šli s krosnou asi 20 kilometrů, to by při 30 stupních Celsia možné nebylo.
Šárka Hrbáčková: Za mě také bylo počasí úplně skvělé. Takové typicky jarní jako tady v Hradci, jen na tričko, na mikinu. S tou zátěží to bylo docela náročné, do kopce jsme se strašně zpotili a dolů jsme si užívali lehký vánek. A co se týče koupání, tak z pěti členů naší expedice i s panem učitelem se koupal jen pan učitel a David. My ostatní jsme odolali, protože na nás to bylo příliš studené.

Pane učiteli, vy jste se vykoupal.
Martin Menšík: Je to tak. Jako bychom snad tušili, že po nás zase přijde katastrofa. Po tom, co jsme ostrov opustili, tak ho zasypal sníh. Takže jsme prostě museli to koupání stihnout. My jsme měli opravdu po celou dobu krásné počasí.

Každý se překonal a společně jsme to zvládli. Za odměnu jsme se potom nahoře koukali na oceán, tak to je nezapomenutelné.
Šárka Kořínková, studentka Střední průmyslové školy stavební v Hradci Králové

Putovali jste tedy turistickou trasou GR221.
Martin Menšík: Je to trasa, která vede přes pohoří Serra de Tramuntana a propojuje celý ostrov od jihu až po sever. Takže díky tomu máte na obě dvě strany onoho ostrova krásné vyhlídky na moře a na všechny vesničky. Je to moc hezká cesta.
Šárka Kořínková: Naše expedice šla čtyři dny a přes den to bylo vždy v průměru 20 kilometrů, takže dohromady 80. Naše trasa vedla i vedle nejvyšší hory na Mallorce Puig Major. Tam se tedy nedá vylézt nahoru, protože se tam nachází vojenská základna. Ale šli jsme okolo, co nejvíc to šlo. I to to převýšení bylo hezké, od moře až nahoru vystoupat na nejvyšší vrchol.

Tak to byla obchodní akademie a stavebka ušla kolik kilometrů?
Šárka Hrbáčková: My jsme ušli zhruba nějakých 40 km. Šli jsme tři dny z Esporles přes hory až do Soleru. Také to bylo úplně nahoru, pořád nahoru a dolů, takže to stoupání bylo skvělé. Ale upřímně, cítila jsem těch 40 km v nohách dost.

Spali jste prý venku někde na pastvinách, kde se kolem vás pásly kozy a ovce. To musel být také zážitek.
Šárka Hrbáčková: První noc byla zajímavá, protože jsme spali těsně pod horou a ta zemina byla hodně kamenitá, takže nám pomalu nešly ani postavit stany, a byla strašná zima. Ale druhý den jsme spali u útesů a měli jsme výhled přímo na moře. Takže to bylo naprosto dokonalé.

Čtěte také

A mobily vám nechyběly? Nebo kdy vám začaly chybět?
Šárka Kořínková: Popravdě, ta trasa není úplně jak v České republice krásně turisticky značená. Že by na každém stromě byla značka, to vůbec ne. Takže už u prvního rozcestí jsme se museli orientovat podle kompasu, slunce a naší mapy. A to rozcestí právě na mapě nebylo, tak už tam jsme si říkali, že by se hodil mobil. Už po prvních 5 km nás to napadlo. Ale překonali jsme se, protože jsme všechno zvládli.

Co si budete pamatovat z Mallorky navždy? Co vám zůstane v srdci?
Šárka Hrbáčková: Já bych řekla, že celkově ta cesta a zážitky na ní. Protože si stále vybavuji scény, jak jsme se smáli různým našim příhodám. A hlavně ty útesy byly naprosto nádherné. To bylo poslední den a šli jsme přímo po útesech zase nahoru a dolů. A to moře prostě stálo za to.
Šárka Kořínková: Pro mě byl největší zážitek, když jsme třetí den stoupali od Soleru, od moře, a došli jsme až nahoru na jeden z největších vrcholů. Když jsme šli a viděli, jak mají všichni rozzářené obličeje, koukají na oceán. Každý se překonal a společně jsme to zvládli. Za odměnu jsme nahoře koukali na oceán, tak to je nezapomenutelné.

Pane učiteli, to se krásně poslouchá, ne?
Martin Menšík: Je to krásné. Pro mě to je vždy největší odměnou za to, co občas zažíváme ve škole. Ne, že by to bylo trápení, já si to užívám i ve školních lavicích, ale přeci jen, když pak máte šanci ty děti poznat i mimo školu, tak se pokaždé objeví zase některé jejich nové schopnosti a dovednosti. A to je pro mě obrovsky cenná zkušenost.

Dnes byli našimi hosty členové studentské dobrodružné výpravy na Mallorku a zároveň zástupci dvou hradeckých středních škol, Střední průmyslové školy stavební a Obchodní akademie, studentky Šárka Hrbáčková a Šárka Kořínková, spolu s panem učitelem Martinem Menšíkem.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.