Stovky lidí napříč Českou republikou dobrovolně pomáhají zachraňovat zvěř při jarních senosečích

Čtěte také

Senoseče ohrožují srnčata: myslivci nasadili dron s termovizí

Týká se to i řady míst v Královéhradeckém kraji. Podrobné informace zjišťoval reportér Václav Plecháček.
V Královéhradeckém kraji patří mezi nejaktivnější dobrovolníky Aleš Chládek. Při senosečích se zapojuje sedmým rokem, loni podle svých statistik pomohl zachránit 316 srnčat, 2 dančata a nespočet drobné zvěře. Pořídil si za vlastní peníze dron, všechnu pomoc dělá ve svém volném čase. Často tak vstane třeba dvě hodiny po půlnoci, během rána zkontroluje jednu i víc lokalit a následně jde do práce.

Letos v květnu zatím vyjížděl na 12 míst, dronem zkontroloval 225 hektarů pozemků. I díky němu se v předchozích dnech našlo 16 srnčat, která by před zemědělskou technikou nedokázala sama utéct. Kromě toho objevil s kolegy i zajíce, kachny sedící na vejcích, nebo bažanty s mláďaty - právě taková zvěř často zůstává přikrčená ve vysoké trávě a hrozí jí smrt od žací lišty.

Čtěte také

Blíží se jarní senoseče a se záchranou zvířat skrytých ve vysoké trávě stále víc pomáhají drony

Kolik dobrovolníků pomáhá srnčata při senosečích vyhledávat?
Sociální sítě jsou plné nabídek lidí, kteří se zapojit chtějí, vznikají další a další skupiny podle jednotlivých oblastí v České republice, ale komplexní statistiky neexistují.

Dobrovolníci ale začínají být sami aktivní, třeba zmiňovaný Aleš Chládek letos kontaktoval zhruba 200 mysliveckých spolků, nabídl jim pomoc i ukázku toho, jak vyhledávání s termovizí funguje. Ozvalo se mu zhruba 10 organizací, aktuálně tak spolupracuje s asi třicítkou mysliveckých spolků.

V našem kraji letos přibyly minimálně dvě skupiny s drony, nově je v Broumově a Horní Brusnici, technika pomáhá i v okolí Vřešťova na Trutnovsku a samozřejmě kolem Jaroměře - kde působí Aleš Chládek.

Čtěte také

Dron využívají myslivci v Královéhradeckém kraji při senosečích pro vyhledávání mláďat zvěře

Jarní senoseče potrvají ještě několik týdnů. Jsou letos v něčem jiné než loni?
Podle myslivců ovlivňuje zvířata chladnější počasí, řada srn tak ještě mláďata neporodila. Dobrovolníky je ale stále potřeba. Na místě to většinou vypadá tak, že si rozdělí území, pokud jsou bez dronu, prochází porost v rojnici, případný dron jim označí místa, kde je vidět živého tvora a dobrovolníci jdou na jistotu.

Pokud na místě najdou zvíře, které nedokáže odejít samo, tak ho buď odnesou, a nebo se místo označí - třeba zapíchnutím tyče s vlaječkou. Místo pak zemědělec objede. Takovou černou kaňkou letošního vyhledávání je zkušenost stará jen pár dnů, kdy jedno ze zachráněných srnčat u Červeného Kostelce někdo odnesl neznámo kam a ztratily se i dva přepravní koše, ve kterých tráví zvěř čas do té doby, než zemědělci pozemek posečou.