Stovky dětí ze základních škol navštívily na Jičínsku tamní čistírny odpadních vod a úpravny vody

„Vítám vás na čistírně odpadních vod v Ostroměři.“ Bohuslav Pour pracuje na malé čistírně v Ostroměři od jejího vzniku, přes 10 let je tu 365 dní v roce, ve všedních dnech stejně jako o víkendu nebo třeba o Vánocích.

Čtěte také

Voda je součástí našich životů. Jak dobře ji ale známe?

A dětem má co říct, jeho výklad poslouchají se zaujetím. „Jak vidíte, tak z této přítokové nádrže to jde tam do té velké.“

Podstatná část výkladu se pochopitelně točí kolem toho, co to vlastně v nádržích plave. „To jsou takové hrubší nečistoty, kousky, které už nezachytí to zařízení uvnitř.“

V nádržích už nenajdete vlhčené kosmetické ubrousky, které podle zaměstnanců čistíren působí obrovský problém. Prakticky každý třetí den je i kvůli nim potřeba vytahovat, rozebírat a čistit čerpadla. „Udělá se taková bakule, že to prostě nejde. Musíme úplně rozebrat čerpadlo.“

Že lidé splachují do odpadu ledacos asi nepřekvapí. Ale zaměstnanci čistíren odpadních vod mají v záloze i opravdu silný kalibr.

Čtěte také

Východní Čechy propojuje unikátní vodárenská soustava s kvalitní vodou z vrtů až 70 metrů hlubokých

„Jednou připlul na čerpací stanici dokonce i stan. Čistili jsme přečerpávací stanici a něco velkého jsme vytáhli. Říkali jsme si, co to je, a byl to klasický stan áčko pro dva lidi. Nic mu nebylo, nebyl děravý, akorát mu chyběly kotvící kolíky. Pak jsme z něj ještě vyndávali různé oblečení. Všechno to skončilo v kanalizaci,“ popisuje Bohuslav Pour s tím, že tohle všechno už musel někdo nejspíš cíleně hodit do kanálu - to doma do odpadu nedostanete.

Každá ze školních tříd se dozvěděla, co do odpadu nepatří a co působí problémy. I z tohohle úhlu pohledu měly návštěvy žáků školáků smysl, přineslo jim to spoustu užitečného, věří učitelka Bára Koudelková ze základní školy v Chomuticích. „Za mne určitě uvědomění si toho, jak vlastně funguje čistička odpadních vod. A že prostě není dobré některé věci házet do odpadu. Přemýšlet nad tím a třídit.“

Samotné žáky z Chomutic výklad zaujal, i když někteří upřímně zapochybovali, jestli třeba jejich prarodiče dokáží změnit své myšlení. A co bylo na celé exkurzi nejzajímavější?
„Žíravina a ty velké nádrže.“