Stateční v odboji aneb Pozoruhodné příběhy druhé světové války: Karel Bárta - choceňský kronikář
V květnu si připomínáme výročí konce druhé světové války. Známe pražské povstání a boj na barikádách, jak ale konec války probíhal v malých českých městech? Učitel Karel Bárta byl kronikářem Chocně a vedle městské kroniky si psal deník, ve kterém zaznamenal tehdejší události někdy i minutu po minutě. Tak zachytil i jedinečnou atmosféru májového osvobození po šestileté nacistické okupaci.
Díky rozhlasovému vysílání byli obyvatelé protektorátu dobře informováni o probíhajících jednáních, ale přestože se schylovalo k úplné kapitulaci Německa, situace v ulicích tomu často nenasvědčovala.
Čtěte také
Také v Chocni, městečku, kterým prochází hlavní železniční trať, bylo k míru daleko. Železnice byla plná prchajících vojenských vlakových transportů a silnice ucpané prchajících vojáků i civilistů. Správa města se snažila o rychlá urovnání lokálních sporů, aby se nerozhořel větší konflikt, který by přinesl desítky zbytečných obětí, jako například v nedalekých Holicích. Přesto došlo k výbuchům muničního vlaku a zdemolování vlakového nádraží a několika přestřelkám, během nichž přišli o život občané Chocně.
Karlovi Bártovi bylo na konci války 48 let a byl otcem dvou dcer. Pracoval jako učitel a současně vedl kroniku města. Spolu s dalšími městskými zastupiteli se účastnil přebírání správy města a jako přímý svědek všechny události zaznamenal do kroniky. Později své vzpomínky i knižně vydal pod názvem Válečná kronika Chocně. Ve dvou dílech zpracoval období 1938 až 1945. K plánovanému vydání třetího dílu, ve kterém zpracoval poválečné události, už bohužel nedošlo.
Původně se vyučil holičem
Karel Bárta se narodil 31. srpna 1896 v Chocni. Chtěl studovat, ale kvůli brzké smrti otce musel zanechat studií a vyučil se holičem. V roce 1915 byl odveden na vojnu, ze které se vrátil až v průběhu roku 1920. Po válce vystudoval učitelský ústav v Modré na Slovensku a vyučoval na školách na Chotěbořsku a Vysokomýtsku (Počátky, Františky, Mostek a Chroustovice). Od roku 1926 působil jako odborný učitel na Měšťanské škole v Chocni, kde zůstal až do roku 1945.
Byl členem mnoha spolků - Sokol, Klub čs. turistů, Výbor pro pomoc demokratickému Španělsku, Klub přátel českého jazyka, Klub čtenářů ústřední knihovny, Ochotnický spolek Jirásek v Chocni, Svaz učitelstva měšťanských škol a dalších.
Čtěte také
Choceňský kronikář se na podzim 1945 odstěhoval z Chocně do Hradce Králové, kde dlouhá léta působil jako okresní knihovnický inspektor. Pořádal školení a besedy pro začínající kronikáře. V roce 1954 přešel na krajský odbor školství a osvěty, kde pracoval jako referent pro ochranu kulturních památek a správce státních hradů a zámků. V této pozici setrval až do roku 1960, kdy odešel do důchodu.
Byl dlouholetým turistickým průvodcem podniku Turista (později Čedok). Podílel se na tvorbě místopisných brožur a průvodců po Hradci Králové. Karel Bárta se dožil 91 let. Zemřel v Hradci Králové 11.ledna 1988.
Ručně psané deníky Karla Bárty jsou spolu s ostatní písemnou pozůstalostí uloženy ve Státním okresním archivu v Hradci Králové. Odtud jsme čerpali i životopisné a profesní údaje. Díky skvělé spolupráci s archiváři SOKA Hradec Králové a archiváři Českého rozhlasu se nám podařilo vytáhnout na světlo příběh choceňského kronikáře, který byl dlouhá léta zapomenutý v archivních depozitářích.
Pořad věnovaný osvobození města Choceň připravila Šárka Kuchtová s využitím archivních zvukových záznamů Českého rozhlasu. Děkujeme také všem archivům za spolupráci. Z deníků kronikáře Karla Bárty četl herec Jiří Zapletal. Na pořadu dále spolupracovali: mistr zvuku Leoš Sedláček a dramaturgyně Tereza Mičiaková.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka