Stálé boje s památkáři. Křinice na Broumovsku už nechtějí být vesnickou památkovou rezervací

„My jsme si sem chtěli dát šindel. Neexistuje. To musí být podle památkářů, jak si to přejí oni, tak se to musí udělat. Podle vlastního uvážení nesmíte," popisuje vlastní zkušenosti při jednání s památkáři Josef Zelený. Je v důchodu a v Křinicích žije od narození.

Památkáři vám určí i přesný rozměr prken

Podobným kritikem vesnické památkové rezervace je další místní rodák Vlastimil Bažout: „Já jsem si chtěl koupit plechovou garáž, typizovanou. Nedovolili."

Nakonec tak začal stavět dřevěnou, zaskočilo ho prý ale to, že mu památkáři určili přesný rozměr prken.

Čtěte také

Do střetu se s pracovníky Národního památkového ústavu dostal i při sázení živého plotu. Chtěl túje, ty prý ale do téhle oblasti nepatří a nakonec tak musel vysadit listnaté keře.

Být vesnickou památkovou rezervací má své výhody i nevýhody

Křinice se památkovou rezervací staly v devadesátých letech.

Odsouhlasili to zastupitelé, podle tehdejšího starosty Jana Černého se nechali přesvědčit sliby památkářů: „Nám naslibovali hory, doly. Pro podnikatele úlevy, výhody. I pro obyvatele. Dneska vidíme, že to jsou nevýhody."

Křinice se vesnickou památkovou rezervací staly v devadesátých letech|foto: Václav Plecháček

Ty potvrzuje i současná nezávislá starostka Libuše Rosová. Problémy jsou podle ní nejen při drobných úpravách domů a jejich okolí, ale i při stavbě domů nových. Několik lidí přitom už dostalo pokutu. Třeba za nenahlášenou výměnu oken za plastová, a nebo nepovolený typ střešní krytiny.

„Měli došky, dali plechovou střechu, a protože měla barvu jinou, tak dostali pokutu," říká starostka Libuše Rosová.

Má petice občanů šanci na úspěch?

Naopak lidé, kteří bydlí v památkově chráněných domech, mohou na jeho obnovu získat dotaci, za poslední dva roky ale uspěli jen dva žadatelé.

Lidé tak teď podepisují petici, aby Křinice vesnickou památkovou rezervací nebyly.

„Ta obec by se měla obrátit na Ministerstvo kultury, to by v té věci dál postupovalo," říká ředitel územního pracoviště Národního památkového ústavu v Jaroměři - Josefově Jiří Balský.

Jeho úřad ale souhlasné stanovisko nedá a šance, že by obec s případnou žádostí uspěla je tak minimální.