Srpen = pro včelaře začátek roku. Včely musí připravit na zimu a dodat jim dostatečné množství zásob
V radioporadně se podíváme do úlu. Ne v květnu, kdy všechno kvete a včely mají plná křídla práce, ale v srpnu, tedy v době, kdy pro včely začíná úplně jiná kapitola roku. Na první pohled je léto, med je vytočený, zahrady voní, ale v úlu už se asi myslí na zimu, protože květů začíná ubývat, zásoby jsou vzácné, včely ostražitější a včelaři mají plné ruce práce, aby včelstvo bylo zdravé a silné.
Více nám k tomu řekne náš host, včelař Evžen Báchor. Když se řekne srpen, co to znamená pro včelaře a včely?
Srpen je pro včelaře začátek včelařského roku. Vše se teď připravuje na příští rok, to znamená, musíme včely připravit na zimu. Po všech stránkách. Především musíme dodat dostatečné množství zásob. Srpen je vlastně měsíc takzvaně slídění. Jak víme, v úle jsou včely rozděleny, každá má jiné pracovní povinnosti. A létavky, které donášejí potřebné látky, to znamená nektar, pyl, propolis, vodu do úlu, tak ty už v úle nepracují a mají za úkol donášet.
A ono není co, protože už je skoro měsíc skutečně v přírodě hlad. Sem tam ještě něco dala slunečnice, ale už jinak nic nekvete. Medovicové medy nejsou, takže je skutečně hlad. Je tedy potřeba dodávat cukerné zásoby. A protože srpen je ve znamení nově rodících se generací dlouhověkých včel, což je velmi důležité, tak tyto včely musíme chránit.
Čtěte také
Nesmí se udřít, aby nám vydržely až do dubna příštího roku. Proto musíme tohle všechno už od začátku srpna připravovat, aby to ještě udělaly krátkověké včely, kterým už končí pouť na tomto světě. Abychom prostě včelám připravili perfektní domov.
Jaká byla tedy letošní včelařská sezóna, můžeme ji zhodnotit?
Na to, jak velké byly výkyvy počasí, byla vedra, potom zimy a deště a zase obrovská vedra, že se všechno spálilo a usušilo, tak musím říct, ale je to lokální, nemůžeme to plošně zobecnit na celou republiku, že lokálně byly výnosy velice slušné.
Třeba tady na Pardubicku byl průměr 25 kilogramů medu na úl, což si myslím, že je velice slušný výnos. Ale samozřejmě musí to být vše v souladu. To znamená, včely musí být zdravé, musí být silné, včelař se o ně musí dobře starat. Pokud se něco zanedbá, tak se to vždy projeví.
Čtěte také
Zmínil jste výkyvy počasí, co dělají vedra se včelami?
Musíme si uvědomit, že jejich dům, ten vnitřek, je postaven z voskových plástů, které se za určité teploty roztaví. Když je venku kolem 40, tak včely mají uvnitř 45 až 47 stupňů v úle. Tak, aby se jim to nezhroutilo, aby jim neumřel plod, aby jim med nevytekl, tak nosí velké množství vody a stříkají ji na ty plásty, chladí je.
A přitom vytvářejí perfektní ventilační systém, kdy je řada včel postavena za sebou, od česna až do úlu, mávají křidélky a vhánějí tam čerstvý vzduch. A zase vyhánějí ven ten teplý vzduch. Takže dokonalý ventilační systém a chladí si úl. Proto není dobré mít včely na střechách nebo na balkonech, protože to je katastrofa. To je zkáza pro včely.
Je dobré mít úly ve stínu, aby tam nebyl tak velký přímý sluneční žár, aby se teploty snížily.
Čtěte také
Já mám dlouhý teploměr, takovou tyčku a strčím ji dovnitř do úlu. A jen koukám, ono tam je 48 stupňů, to je šílené. Voskové plásty už jsou na hraně pevnosti, potom vosk změkne a vše se zhroutí.
A ještě je další problém, že když není přínos sladiny, tak matky nekladou vajíčka, tudíž se narodí nové a nové generace včel. Každý si musí uvědomit, že denně se vymění až 2000 včel. To znamená, že 2000 včel se musí vylíhnout a matka musí těch 2000 vajíček položit.
Včely se o ně musí postarat a teď, když dojde k takové kalamitě, když je vysoká teplota a ještě hlad v přírodě, tak je to pro včely katastrofa. Tam musí nastoupit včelař.
Celou radioporadnu s včelařem Evženem Báchorem si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.

