Spojení umění tělocviku, cestování a geografie učí své studenty zkušený zálesák David Chaloupský

10. březen 2022

Zveme vás na dobrodružnou výpravu nejen po přírodních krásách Utahu. Nádheru jihozápadu Spojených států amerických vám představí David Chaloupský, který má dobrodružství v krvi. Je to nadšený sportovec, vysokoškolský učitel z Hradce Králové, jenž před několika lety téměř zvítězil v televizní reality show Robinsonův ostrov. 

Díval jsem se na Robinsonův ostrov, ale nepoznal bych vás. Vy jste byl ve finále už na kost vyhublý. A plnovous vám také chybí.
To je pravda, jídla jsme tam opravdu moc neměli, takže to s člověkem trošku zamává a změní jeho vizáž. Zhubl jsem tenkrát nějakých 10 kilogramů, ale i to je docela dost. Byli jsme tam na ostrově 44 dní.

Rok v Americe strávený s mou manželkou považuji za dobrodružnější záležitost než byl potom měsíc pod dozorem kamer na Filipínách.
David Chaloupský, vysokoškolský pedagog a dobrodruh

Jaké to bylo? Jak na soutěž vzpomínáte?
Je to už pár let, takže mi ten zážitek už přebily další výpravy, které byly možná z mého pohledu i rozmanitější. Nicméně Filipíny jsou nádherná země a člověk se tam ocitne v prostoru, kam by se normálně nepodíval. Málokdo asi zkusil žít takovou dobu mimo civilizaci, opravdu v přírodě a v džungli a spal na břehu moře.

Čtěte také

Dobře si pamatuji, že jste dokázal poradit i ostatním v uvozovkách Robinsonům, kteří tam s vámi soutěžili. Dokázal jste je i motivovat, ukazovat jim přírodu. Jste takový chytrý zálesák.
Já jsem si vždy hrál na indiány. Ti mladší, tenkrát spolusoutěžící, si hrají spíš na mobilech. Já jsem přeci jen už někde třeba střílel lukem nebo házel oštěpem. Od malička mě to bavilo a možná jsem něco z toho i při soutěži využil.

Odnesl jste si z té reality show nějaký nezapomenutelný zážitek?
Ta soutěž je jedna věc. Já jsem vždy nejlepší zážitky, když jsem tam mohl být v přírodě a pozorovat třeba místní zvířata. Vyskočil mi zážitek, když jsem plaval s hadem, který se jmenuje valu-valu, to je velice jedovatý mořský had. Potkal jsem ho, když jsem šnorchloval u korálového útesu, plavali jsme spolu několik stovek metrů a pozoroval ho, jak loví. To pro mě byl opravdový přírodní zážitek z celé té akce.

Čtěte také

Naštěstí vám nic neudělal, protože prý není protijed proti uštknutí tohoto velmi nebezpečného mořského hada.
Protijed asi není, je opravdu hodně jedovatý. Ale na druhou stranu je docela mírumilovný, neútočí. A když člověk netahá hada za ocas, tak je docela v pohodě.

Dobrodružnou, objevitelskou a cestovatelskou povahu máte tedy v krvi odmalička?
Dá se to tak říct. Možná se to i dědí, protože naše děti jsou stejného ražení.

Kde jste všude byl ve světě?
Cestujeme hlavně se ženou. Je to nejen manželka, ale i výborná parťačka. A cestování propojujeme vždy se sportem.

Na vrcholu pouštní skalní věže Castleton Tower s ženou Pavlínou, dcerou Barborou a synem Jakubem

Takže lezeme po skalách, po horách, ale prokládáme to i dalšími sporty. Nádherná cesta byla určitě po Americe, nejen po Spojených státech, byli jsme tam hned po vysoké škole. Stihli jsme i něco v Kanadě vylézt, v Mexiku jsme lezli na sopkách a tak dále. Jinak cestujeme hodně po Evropě, tu jsme procestovali opravdu od Portugalska po Balkán. Máme obytnou dodávku, bydlíka. I děti v tom vyrostly.

Čtěte také

A občas jsme odletěli za lezením i do Maroka nebo Jordánska či do Kazachstánu. Takže jsme toho procestovali celkem dost, ale na druhou stranu zbývá ještě obrovské množství zajímavých míst na světě, která bychom rádi navštívili. Ale rok v Americe se svojí budoucí ženou, kdy jsme rok spali ve stanu, jedli fazole s rýží, abychom tam mohli cestovat a lozit po horách, považuji za mnohem dobrodružnější záležitost, než byl ten měsíc pod dozorem kamer na Filipínách.

Poznávají vás ještě vaši studenti na univerzitě v Hradci Králové?
Podařilo se mi propojit cestování s tím, co učím. Jsem vystudovaný tělocvikář a zároveň geograf na FTVS a na Přírodovědecké fakultě v Praze. Učím geografii, v současné době mám nádherný předmět, který se jmenuje Geografie cestovního ruchu, ten studují budoucí manažeři cestovního ruchu. A ještě k tomu s kolegy děláme všechny možné pohybové aktivity pro celou Fakultu informatiky a managementu. Takže tam dochází ke geniálnímu propojení tělocviku, cestování a geografie a to se snažím i předávat při výuce studentům. A myslím si, že to docela oceňují.

Čtěte také

17. března připravujete ve Studijní a vědecké knihovně v Hradci Králové přednášku o krásách amerického Utahu.
Utah je pro mě srdeční záležitost. Byli jsme tam se ženou už v roce 1995, když jsme cestovali společně. A když bylo dceři 18 let, tak jsme si říkali: možná máme poslední prázdniny, kdy ještě s námi bude cestovat, musíme udělat něco velkého. Tak jsme vzali úspory, koupili letenky a odlétli do Ameriky. Procestovali jsme jihozápad Spojených států plus Kalifornii, Yosemity a v Utahu jsme navštívili všech pět národních parků. Jsou tam nádherné přírodní úkazy, pískovcové rudé skály, Monument Valley a Arches. Když mě teď oslovila vědecká knihovna, tak jsem si říkal, co z Ameriky ukázat, abych to nějak ohraničil, protože nelze na přednáška vzít všechno. Tak jsem to ohraničil oním Utahem. Pokud lidé přijdou, tak se mají na co těšit, protože kromě národních parků jsme tam zažili úžasné věci. Je tam spousta nádherných míst a scenérie opravdu fantastické.

Kam se teď do světa chystáte? Je nějaké místo, které vás láká?
To je problém. Protože jsem i geograf, tak stále objevuji něco nového, kam by se ještě mohl člověk podívat. Je jasné, že všechno v životě nestihnete, takže takovým mým dalším cílem, kam bych se chtěl určitě podívat, je Jižní Amerika. Tam mě lákají nejen hory, ale i džungle a prales. A také potom Austrálie. Ale nádherná místa můžete najít i u nás v Čechách. Když srovnám Utah a skalní brány v Arches s Českým rájem, také jsme tam objevili několik nádherných skalních oblouků, o kterých třeba lidé ani pořádně nevědí.

David Chaloupský ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Dobrodruh a vysokoškolský pedagog David Chaloupský byl dnes hostem u mikrofonu Jakuba Schmidta. Celý rozhovor je k poslechu v našem audioarchivu.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová