Spisovatelka s duší Věra Fina: „Polovina štěstí je v nás. K té druhé polovině si musíme najít cestu“
V pátek 2. října v 10:00 hodin bude hostem Lady Klokočníkové na vlnách Českého rozhlasu Hradec Králové spisovatelka Věra Fina. Pokřtí knihu Recept na štěstí? a Mámin kalendář 2021 - každý den je dar. V době plné negací se přeladíme na pozitivní vlnu. A křest to bude vskutku andělský.
Dozvíte se o původu a nápadu na knihu Kniha Recept na štěstí? a také o spolupráci Věry Finy s jejím starým středoškolským profesorem. Jak vznikl název knížky a proč je na konci otazník.
Čtěte také
Věry Fina byla mezi nominovanými v soutěži Žena regionu, kde měla své vystoupení operní pěvkyně Emma Hubáčková. Slovo dalo slovo a jejich spolupráce na sebe nenechala dlouho čekat. Spisovatelka se zmínila, že zkusila napsat operní libreto pro kytarového virtuose Lukáše Sommera a následovala věta od paní Emmy: "A nenapsala byste mi text k andělské písni?"
"Pokud to dopadne, mohla by mít píseň premiéru v době adventní v katedrále sv. Ducha v Hradci Králové 24. listopadu. To vnímám jako dárek shůry, poněvadž za pár dnů poté oslavím kulatiny," usmívá se Věra Fina.
Život je jako bumerang, co mu dáme, to nám vrátí. Jen to někdy trvá trochu déle.
Věra Fina, spisovatelka
Věra Fina je autorkou úspěšných knížek s duší: Máma a Velká Máma. Obyčejná holka, máma, babička, kamarádka, přítelkyně a spisovatelka tělem i duší. Poetické vzpomínání na jedno dávné dětství. Obyčejné příběhy, obyčejné vzpomínky a chvíle jsou protkané básněmi a fotografiemi. Vše z autorčina vlastního šuplíku.
Její filozofie zní, že život je bumerang, co mu dáme, to nám vrátí. Jen někdy trvá trochu déle než bumerang, tedy naše skutky, opíší trať na ose života.
Těšíme se na vás.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
