Sousedská práva a spory. Mezi dohodou a dobrovolným plněním bohužel nic právně neexistuje

28. březen 2018
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 25. výročí listopadových událostí roku 1989 - Pozvání k návštěvě studia přijali studenti druhého ročníku Gymnázia J. K. Tyla v Hradci Králové společně se svým profesorem PhDr. Lubošem Hodným a JUDr. Zdeněk Rudolecký

Rady zkušeného právníka. JUDr. Zdeněk Rudolecký v naší rozhlasové právní poradně na téma: sousedská práva a sousedské spory.

Současná právní úprava sousedských práv je mnohem rozsáhlejší. Podle nového občanské zákoníku 89 z roku 2012, který nabyl účinnosti 1. ledna 2014 je mnohem rozsáhlejší, než byla předchozí právní úprava a v podstatě navazuje na úpravu, která existovala za první republiky. Čili dnes máme už problematiku sousedských práv řešenou poměrně dobře a kvalitně, ale přesto se dostáváme k problémům.

Stromy jsou velmi často předmětem sousedských sporů. Zákon stanoví vzdálenost maximálně tři metry od hranice pozemku u stromů, které jsou vyšší, než tři metry. U ostatních stromů je to vzdálenost do jednoho a půl metru.

Justice

Zákon řeší ale i zaběhlá zvířata. Zvíře, které zaběhne na pozemek souseda, musí být sousedem vydáno. Pokud ovšem sousedovi způsobí škodu, potom jí musí vlastník zvířete nahradit.

Zajímavostí je včelí roj. Pokud nám včelí roj „uletí“ na pozemek souseda, musí být soudem vrácen majiteli včel, ale pokud se včelí roj nastěhuje do včelího úlu, který je na pozemku souseda, potom se včely vracet nemusí. Patrně asi není možné separovat včely, tak to je jediná vyjímka, kde zákon stanoví, že se ty věci (v tomto případě tedy včely) vracet nemusí.

03641394.jpeg

Častější spory jsou mezi vlastníky pozemků, ale vyskytují se i mezi vlastníky bytů nebo nájemníky.

Co je nejhorší, že mezi dohodou a dobrovolným plněním, není nic. Pokud se tedy sousedi nedohodnou, tak nastává soudní spor, který se většinou vleče, ty spory jsou většinou dvoustupňové, čili okresní soud a krajský soud, jsou vysilující finančně i časově, takže doporučuji vrátit se k dohodě.

Změnou zákona došlo k tomu, že majitel psa, nepotřebuje souhlas majitele domu, což dříve potřeboval. Zvíře může volně chovat, aniž by měl souhlas majitele nemovitosti. Pes štěká, protože je to jeho přirozenost a vždy se při tomto sporu řeší, jestli je to nad míru přirozenou. Pokud se jako majitel nemovitosti nedohodnete s vlastníkem psa, jít do soudního sporu bych nedoporučoval. Samotná záležitost je velmi problematická a mnohdy nemá šťastný konec.

Soudní síň pobočky Krajského soudu Hradec Králové v Pardubicích

autor: Blanka Malá
Spustit audio