Sobotní Noční linka: Zmrzlina jako slabost

Dnes se ptáme na zmrzlinu jako malou lidskou slabost. Někdo má rád klasiku, vanilkovou, čokoládovou nebo jahodovou. Jiný zkouší slaný karamel, mango, pistácii, levanduli, šmoulovou nebo příchutě, které znějí spíš jako chemický pokus. Pro někoho je zmrzlina jen rychlé osvěžení v horku. Pro jiného je to vzpomínka na dětství, prázdniny u babičky, frontu před cukrárnou, točenou do papírového kornoutu nebo nanuk z mrazáku na koupališti. A někdy stačí jeden kopeček, aby se člověk na chvíli vrátil do času, kdy největší problém byl, že čokoládová došla.

Historie zmrzliny začíná dávno před vynálezem mrazáku. Už ve starověké Persii a dalších částech Asie lidé uchovávali led ve zvláštních podzemních stavbách a připravovali z něj chlazené nápoje a sladké ovocné směsi. Nebyla to ale ještě zmrzlina, jakou známe dnes. Ta se v Evropě začala objevovat až v 17. století. Jeden z prvních dochovaných receptů na smetanovou zmrzlinu pochází z Anglie z roku 1665. Výroba byla náročná, potřebovala led, sůl, smetanu, cukr a spoustu ruční práce, takže si ji dlouho dopřávali hlavně bohatí. V 19. století přišly ruční zmrzlinové strojky a později průmyslové chlazení. Zmrzlina se tak dostala mezi běžné lidi. Kornouty se výrazně rozšířily po světové výstavě v americkém St. Louis v roce 1904. Z někdejšího luxusu se postupně stala jedna z nejoblíbenějších letních pochoutek světa.

Na vaše příběhy a názory se v dnešní Noční lince z Prahy už teď těší Honza Macoun.

Volat do studia můžete na telefonní číslo 731 800 900 nebo psát na e-mail linka@rozhlas.cz, případně využijte webový formulář www.rozhlas.cz/linka.