Sobotkou v Českém ráji se můžete projít po místních pamětihodnostech. Zastavení vytvořili školáci

13. únor 2022

Sobotka leží v Královéhradeckém kraji, zhruba na půli cesty mezi Jičínem a Mladou Boleslaví. Městečko je to pozoruhodné, hlavně díky množství pamětihodností. Právě ty jsou stěžejními místy na trase naučné stezky Sobotecká zastavení. Na jejich tvorbě se podíleli sobotečtí školáci.

Městečko je samo o sobě osobité, stále ještě trochu starosvětské a bohaté na nemovité kulturní památky. Této přednosti využívá stezka po pamětihodnostech nazvaná Sobotecká zastavení. Myšlenka vznikla v místní základní škole. Podíleli se na ní školáci, odborně pomáhali sobotecký rodák, promovaný historik Karol Bílek a učitelka a autorka Vlastivědy Sobotecka a okolí Olga Bičišťová.

Originální tabule zdobí kresby památek od školáků, jsou na nich mapky a výstižné texty. Tyto orientační body objeví turista na nejzajímavějších místech v Sobotce. První zastavení je na Malém náměstí, kterému se dříve říkalo Děkanský ryneček. V 19. století tam byly masné krámy, na počátku 20. století barevna a kašna. Nepřehlédnutelný je tam dodnes goticko-renesanční chrám sv. Maří Magdaleny, v jeho sousedství pak renesanční budova děkanství, později doplněná o barokní štíty.

Druhé zastavení „Šafranice a Šolcova ulice“ je příležitostí vidět udržovaný Šolcův statek, typickou lidovou roubenou stavbu pojizerského typu z roku 1811, kde je dnes Galerie Karla Samšiňáka. Pozornost poutá i někdejší Okresní záložna hospodářská z roku 1928.

Zastavení u někdejší Okresní záložny hospodářské z roku 1928. Před budovou stojí pomník Václava Šolce, mj. cestovatele a spisovatele

Třetí zastavení v Jičínské ulici představuje budovu sobotecké základní školy postavenou v letech 1892 až 1893, secesní zdravotní středisko z roku 1910 (původně okresní dům) nebo sokolovnu v Tyršově ulici z roku 1929.

U Králováčku (právě tudy vedla tzv. Královská silnice), na malém prostranství v Turnovské ulici objevíte čtvrtou tabuli. Prostor zde ozvláštňuje Brixův statek z roku 1825 nebo rohový dům továrníka Josefa Tcháma, bratrance Fráni Šrámka.

Šolcův statek pojizerského typu z roku 1811 je ozdobou třetího zastavení

Působivé páté zastavení se sochou sv. Anny (1746) z dílny Jelínků z Kosmonos potěší hlavně milovníky lidové architektury: uličkami Jeřábkovou a Černínskou vstoupí po dlážděných „kočičích hlavách“ na náměstíčko Svaté Anny. Mezi starodávnými roubenkami zde dominuje patrový Horynův dům s podloubím.

Originální skulptura Dům pod půlměsícem

Šesté zastavení nabízí setkání s roubeným rodným domem Františka Věnceslava Jeřábka, významného českého dramatika, básníka, pedagoga a novináře. Obdivovat zde můžete někdejší Městskou spořitelnu (z roku 1935) podle návrhu Jindřicha Freiwalda. Dnes tam sídlí sobotecký městský úřad. Za návštěvu určitě stojí i městský park za úřadem (dříve děkanská zahrada) s ojedinělou skulpturou Claudia Parmiggianiho Dům pod půlměsícem a s výhledem na zámek Humprecht.

Poslední, sedmé zastavení na náměstí Míru je skutečnou pastvou pro oči, přehlídkou měšťanských domů, které vyprávějí dávné příběhy, včetně toho, který se dotýká spisovatele, básníka a dramatika Fráni Šrámka a jeho družky Milky Hrdličkové. Starosvětskou atmosféru doplňuje Mariánský sloup, kašna, ale i Gansův patrový roubený dům.

Jára Cimrman žil mj. i v této sobotecké roubence, která je součástí šestého zastavení

Sobotka je město, které se neokouká: nabízí místa zapomenutých snů, odkazuje na nápaditost architektů i fortel řemeslníků. Velkou předností je i jeho poloha: okolí je turisticky velmi atraktivní: dominuje v něm zámek Humprecht, hrady Trosky a Kost, Prachovské skály, blízko je i do podtroseckých údolí a k rybníkům, ale i do Hruboskalského skalního města.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.