Smíšený sbor Jitro slaví 20. výročí francouzskou duchovní hudbou. Od pianissima po fortissimo

12. říjen 2017
Smíšený sbor Jitro se sídlem v Hradci Králové

Smíšený sbor Jitro založili v roce 1997 otec a syn Skopalové jako absolventský sbor Královéhradeckého dětského sboru Jitro. Původně se jednalo pouze o ženský sbor, který byl o rok později rozšířen o mužskou složku. V průběhu let se vyvinul v pohodovou partu zhruba 30 zpěváků, které spojuje radost z pořádné sborové práce, o kterou se rádi podělí s ostatními.

Domovem Smíšeného sboru Jitro je věnné město královny Elišky, Hradec Králové. Věnuje se hudbě z oblasti profánní i sakrální, z dob středověkých kancionálů po novodobou tvorbu našich a zahraničních skladatelů.

Naším hostem je Jan Fajfr, sbormistr královéhradeckého Smíšeného sboru Jitro. Přišel nás pozvat na koncerty, které sbor už za pár dní čekají. Co to bude na úvod letošní koncertní sezóny?
My jsme pro letošní podzimní část sezóny připravili takový cyklus, nechci říct přímo turné, ale cyklus několika koncertů, které jsme zaměřili na francouzskou duchovní hudbu 19. a 20. století. Ty koncerty budou celkem 4 a začínáme ve čtvrtek 12. října v 19 hodin v arciděkanském kostele svatého Bartoloměje v Pardubicích. O týden později potom pokračujeme v Hradci Králové. A příští neděli to bude Chrudim.

Proč právě ta francouzská hudba pane sbormistře? Proč jste se rozhodli pro francouzské autory?
Myslím, že je to oblast tvorby, která se u nás tolik neprovozuje v rámci sborové činnosti. A jednak je to můj osobní zájem, protože mám tu hudbu rád. Zejména varhanní hudbu 19 století z té francouzské provenience.

Vy jste nejen sbormistr královéhradeckého pěveckého Smíšeného sboru Jitro, ale také varhaník. Je to tak?
Ano. Vyučuji na konzervatoři v Pardubicích.

Jaké to je usednout za takový hudební stroj jako jsou varhany?
Do 18. století to bylo považováno za nejsložitější přístroj, který člověk vynalezl. Je to okouzlující. Je to strhující. Ty varhany mají obrovské množství zvukových barev. A i ta literatura je velmi bohatá, skutečně od středověku po současnost. Neustále autoři píší nové a nové skladby pro varhany.

Jan Fajfr, sbormistr královéhradeckého Smíšeného sboru Jitro, ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Na varhany opravdu hrajete celým tělem. Pedály, ruce samozřejmě. Jak se v tom člověk vyzná? To se asi naučí za léta.
Nějaký čas to jistě zabere. Ale dá se cvičením osamostatnit to myšlení nohou a rukou.

Je složité se s každým tím hudebním nástrojem seznámit? Protože varhany jsou v každém kostele či chrámu úplně jiné.
Přesně tak. Každé varhany jsou originál šitý do toho prostoru. Zatímco třeba houslista, kytarista nebo hráč na dechové nástroje, si ten svůj nástroj nosí s sebou, zná ho dokonale. Varhaník se musí poměrně pohotově přizpůsobit danému nástroji. Je také dobré, když nějaký hostující varhaník má někde koncert, aby znal rejstříkové obsazení těch varhan dopředu, aby už promyslel jak tam tu hudbu bude prezentovat.

Úžasné. Slyšel jste někdy varhany ve slavné katedrále Notre-Dame v Paříži?
Ano, byl jsem tam a také jsem tam slyšel mši. Slavnostní mši, čili Missa solemnis od Louise Vierna, která bude také potom součástí těch našich koncertů. Ona byla skutečně psána přímo pro katedrálu Notre-Dame. Je to naprosto strhující zážitek.

Tak proto jste si ji vybrali i vy do vašeho repertoáru. Říkal jste Louis Vierne. To byl nejen varhaník katedrály Notre-Dame v Paříži, ale on také sháněl na turné v Americe peníze, aby se podařilo zachránit tento unikátní nástroj.
Ano, ten nástroj má obrovskou historii. Francouzi mají trošku jinou varhanářskou tradici než třeba my, kteří jsme pod vlivem spíše jihoněmeckého baroka. Byla řada skladatelů a varhaníků, kteří pořádali turné a ta Amerika v té době byla poměrně častou destinací.

On měl také krásnou smrt.
Ano. Louis Vierne zemřel přímo u nástroje. Podobný osud měl i pražský dómský varhaník Otto Albert Tichý, který zemřel v roce 1975. Ten u svatého Víta v Praze dohrál mši svatou, sešel dolů a zemřel.

Smíšený sbor Jitro se sídlem v Hradci Králové

Jaká tedy ta francouzská hudba je? Kdybyste nám ji měl popsat.
Mohu vás seznámit s jednotlivými autory. My jsme jako první skladbu toho našeho koncertu vybrali finální větu z Vánočního oratoria francouzského skladatele také 19. století, je to Camile Saint-Saëns, je to část Tollite hostias. Což je taková opravdu exponovaná, sice poměrně krátká, ale exponovaná část toho oratoria. Potom to bude od Césara Francka, který byl velmi významným autorem varhanní literatury, tak o něj to bude moteto Dextera Domini, v zásadě se jedná o dva verše 118. žalmu, ale zhudebnil to na ploše asi 10 minut, poměrně se rozepsal. Je to hudba plná dynamiky, od největšího pianissima až po bouřlivé fortissimo a v tom se asi ta hudba 19. století a počátku 20. století vyznačuje. Těmi velkými dynamickými zlomy. Hudba plná napětí a krásných melodií, doprovázená samozřejmě varhanním partem.

Vy sám budete doprovázet?
Ne. Bude hrát Ondřej Mejsnar. Ten varhanní part je poměrně náročný a virtuózní.

Co vás pane Fajfre přivedlo k pěveckému Smíšenému sboru Jitru? Založen byl v roce 1997 a letos slaví krásné 20. jubileum.
Ano, přesně tak. Myslím, že i ta podzimní dramaturgie byla trošku volena k tomu, aby byla více slavnostní. Aby idea dramaturgie na těch koncertech byla celistvá. Protože to výročí je myslím velmi pěkné. 20 let.

Vy jste dirigoval také Symfonický orchestr v Litomyšli. Je to rozdíl dirigovat orchestr a sbor?
Ano, tři sezony jsem byl dirigentem v Litomyšli. A rozdíl to samozřejmě je. Jednak technika sbormistrovská je trošku jiná než dirigenti orchestrální. Sbormistr často opouští to schéma taktovací a spíš vyjadřuje charakter té hudby a pocity. Jde často po textu.

Když mluvíme o Smíšeném sboru Jitro, tak bychom asi také měli trošku odlišit, protože když se řekne Jitro, tak se asi mnoha lidem vybaví dětský pěvecký sbor pana profesora Skopala. Ale to vy nejste?
Ne. Tento sbor vznikl právě před 20 lety, kdy ho založil pan profesor se svým synem Jiřím Skopalem mladším pro absolventy toho dětského sboru. Pro ty, kteří chtěli zpívat dál.

Kolik vás teď je aktuálně?
Když jsem nastupoval před 4 lety, protože Jiří Skopal mladší přecházel k jinému sboru, tak jsem zdědil 15 zpěváků. Protože je celkem přirozené, že když odchází sbormistr, odejde i několik členů, to je naprosto přirozené, to se děje často. A dnes nás je 29. Takže se rozrůstáme.

Jan Fajfr, sbormistr královéhradeckého Smíšeného sboru Jitro, ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové s Jakubem Schmidtem

Na jaký repertoár se soustředíte? Sousředíte se ve vašem Smíšeném sboru Jitro, v tom dospěláckém, na něco speciálního? Třeba na chrámovou hudbu?
Je pravda, že asi převahu tvoří teď duchovní hudba. Ale děláme samozřejmě i hudbu lidovou, úpravy lidových písní, sbory také rády zpívají spirituály. To patří také vlastně do duchovní hudby. Nicméně si myslím, že smíšený sbor tohoto typu by měl mít ten záběr široký, co se týče repertoáru. Jednak co do historie, od středověku až po současné skladby. Ale i v té různorodosti, třeba žánrové. Tak se snažím, aby každá ta oblast byla zastoupená v repertoáru. Jsme zváni i na určité konkrétní akce, jako tomu bude za týden, kdy budeme zpívat na lékařském kongresu v Hradci Králové, tak tam samozřejmě bude ten repertoár trošku uvolněnější, nebude tam tolik klasiky.

A vaše největší úspěchy, které má sbor od toho roku 1997 za sebou? Vy jste natáčeli i hudbu k některým velkým projektům, k filmům a tak dále.
To bylo ještě za předchozího sbormistra. Jednak vystupování na Pražském jaru, potom natáčení hudby k filmu Kytice. A v poslední době jsme se zúčastnili několika i mezinárodních festivalů. Ať už to bylo na Šumavě, nebo teď na festivalu v Heřmanově Městci, to byl tedy jen národní festival.

A na další festival se chystáte.
Ano. V sobotu 14. října budeme zpívat na závěrečném koncertě festivalu v Ústí nad Orlicí. To je každoroční Svatocecilský festival.

Kdyby někdo chtěl začít s vámi zpívat, tak je to možné? Berete mezi sebe nové zpěváky? Je podmínkou, aby prošli nějakou hlasovou průpravou, aby zpívali v nějakém sboru?
To není zásadní podmínka. Vždy když přijde nějaký uchazeč, tak samozřejmě nejdřív chci, aby si ten sbor poslechl, jestli se mu to vůbec líbí. Jestli by se tam cítil dobře. Pak mám hlasové poradkyně, které vedou jednotlivé zpěváky. Tak si toho uchazeče vezmou a zkusí rozsah a tak dále. A pak po poradě s nimi se rozhodneme.

A kdyby někdo chtěl ještě víc poznat smíšené Jitro, tak má teď tu nejlepší příležitost, budou to hned čtyři koncerty v úvodu letošní koncertní sezony.
Ano. Ve čtvrtek 12. října v Pardubicích v 19 hodin. Další koncert bude 14. října v Ústí nad Orlicí. Potom za týden 19. října v katedrále v Hradci Králové, ale pozor, už v 17 hodin. A potom 22. října v Chrudimi v Arciděkanském kostele opět v 19 hodin.

Pozval vás sbormistr Smíšeného pěveckého sboru Jitro Jan Fajfr. Moc děkujeme. A přejeme, ať vám to zpívá.