Smírčí kříže měly zamezit i krevní mstě. Vrah podepsal smlouvu s pozůstalými a mohl tak utéct smrti

V tom přemýšlení a pátrání nám teď pomůže archeolog a historik Martin Witkowski, kterého právě smírčí kříže velmi zajímají.

Martin Witkowski ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Jakub Schmidt,Český rozhlas

Tak jak to bylo s kamennými kříži a vaším zájmem o ně?
Byla to čistě spontánní záležitost, já pracuji v Krkonošském muzeu v Jilemnici a jednou jsem při cestě autem domů dostal nápad, že bychom mohli vytvořit výstavu, která se bude zabývat právě tímto tématem, smírčími nebo kamennými kříži.

A trošku za to může i jedna knížka, kterou jste kdysi dostal.
Ano, já jsem dostal asi zhruba před 20 lety knihu Kamenné kříže Čech a Moravy a tam samozřejmě ten zájem začal.

Kamenných křížů dnes u nás máme přes 2 800, ale můžeme je najít po celé Evropě, někde jsou zastoupeny míň, někde víc.
Martin Witkowski, archeolog a historik

Pojďme si ony smírčí kříže, kamenné kříže, popsat. Jsou tedy vyrobeny z jednoho kusu kamene?
Ano, přesně tak. Těch názvů je víc, obecně se vžil název smírčí kříže, ale to není úplně přesné, odborníci je spíš budou označovat jako kamenné kříže vytesané z jednoho kusu kamene, nejčastěji v této oblasti z pískovce.

Kde všude na ně můžeme u nás v České republice narazit?
U nás těch křížů už dnes máme přes 2 800, ale můžeme je najít po celé Evropě, někde míň, někde víc. Zastoupeny jsou v Německu, v Polsku, v Rakousku a tak dále.

Čtěte také

Jeden z nejvyšších kamenných smírčích křížů v Čechách najdete na Libinách u Jaroměře

Snad každý už se s nimi někdy na procházce potkal. A člověk se hned zajímá, kdy a proč se tam vzaly?
Tyto kříže většinou označují místo neštěstí, nějaké tragické události. Když budeme mluvit konkrétně o smírčích křížích, tak ty označují převážně místo vraždy.

A dozvíme se u toho kříže k čemu tam došlo? Je tam někde popsané nebo musí člověk bádat podobně jako vy?
Pokud kříže na sobě nesou nějaký reliéf, jsou tam vyobrazeny například různé předměty či zbraně, tak se můžeme domýšlet, co se asi přihodilo. Ale pokud kříž na sobě nemá žádné znamení ani letopočet, nic na nich není napsáno, tak se samozřejmě můžeme jen domnívat, co se na tom místě stalo.

8 fotografií

Je to tajemné, prostě taková magická záležitost. A kdo ty smírčí kříže stavěl?
Jen vysvětlím pojem smírčí kříže. Dá se říct, že k takovým křížům se vztahuje smírčí smlouva. To byl ve středověku a v raném novověku mimosoudní způsob dohody mezi pachatelem zločinu, mezi tím vrahem a pozůstalými.

Čtěte také

Pivovarský kříž se vrátil do Rokytnice v Orlických horách. Zaniklou památku obnovili místní nadšenci

Vlastně takové vypořádání?
Přesně tak. A samozřejmě i zamezení krevní msty. To je velice důležité. Takže vrah mohl v podstatě tímto způsobem utéct smrti. Když podepsal smírčí smlouvu s pozůstalými. V takové smlouvě jsou pak uvedeny různé body, co ten viník musí udělat, že musí vytesat například onen kamenný kříž a musí ho usadit na místo, kde ten čin spáchal, a tak dále.

Takže někdo někoho zabil, mohl se dohodnou s rodinou oběti, aby se vykoupil, že vytesá smírčí kříž?
Ano, je to tak, ale bylo to trošku složitější. Smírčí smlouva byla sepsána většinou v městském prostředí, na radnici, byli u toho přítomni konšelé, církevní hodnostáři, šlechtici a další lidé.

Kamenný kříž nedaleko Dvora Králové nad Labem (okres Trutnov)|foto:Martin Witkowski

A to opravdu mělo takovou váhu, že vrah mohl uniknout oprátce?
Určitě, právě proto byly smírčí smlouvy sepisovány.

Je v Královéhradeckém kraji nějaký opravdu tajemný kříž, který vás nějak zaujal a stojí třeba na netradičním místě?
V tuhle chvíli mě napadá například krásný kříž v Úpici, ke kterému se ale bohužel nedochovaly žádné záznamy. Ale na kříži jsou krásně vytesány zbraně, je tam sekera, širočina, je tam kopí. Tento kříž stojí v takové lesní strži lesní a je to opravdu velice působivé místo.

Ke kříži u Třebovětic se vztahuje pověst o řezníkovi, který šel do Hořic na trh a byl zde zabit. Prý je i pod křížem pochován.
Martin Witkowski, archeolog a historik

Ony vyobrazené zbraně tedy vypovídají o tom, co se na místě stalo?
Je to tak. Krásný monolitický kříž stojí například kousek od Třebovětic, na něm je vytesán v reliéfu středověký samostříl. K tomuto kříži se vztahuje pověst o řezníkovi, který šel z Josefova do Hořic na trh a byl oloupen, na tomto místě zabit, a dokonce prý i pochován pod tím křížem.

Čtěte také

Už pravěký člověk sbíral v Podkrkonoší drahé kameny. „Škrabadlo“ z jaspisu sloužilo báječně

Ovšem to je jen pověst.
Je to pověst, kterou vyprávěl řídící učitel z Cerekvice nad Bystřicí. Ale právě na tomto kříži je vytesaný reliéf samostřílu, středověké kuše, která se na našem území využívala zhruba od dvanáctého až do šestnáctého století, nejdříve jako vojenská, později jako lovecká zbraň.

V Krkonošském muzeu v Jilemnici jste připravil krásnou výstavu o kamenných křížích. Můžeme se na ni přijít podívat a obdivovat i na fotografiích tajemné kříže?
Určitě, výstava je v současné době otevřená a potrvá do 6. června. Má název Putování za kamennými kříži Českého ráje a Podkrkonoší a diváci si na ní můžou prohlédnout velkoformátové fotografie 37 kamenných křížů, těch nejkrásnějších z oblasti Podkrkonoší a Českého ráje. A můžete tam navíc vidět i tři kamenné kříže in natura, přímo originální kříže.

Jakub Schmidt a Martin Witkowski ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Jakub Schmidt,Český rozhlas

Co vás vlastně přivedlo k archeologii a zájmu o historii?
Odmalička, jak říkám, jsem si prohlížel knihu Eduarda Štorcha Lovci mamutů. Tam to všechno je.

Ještě jednou všechny zveme do Krkonošského muzea v Jilemnici na výstavu. Naším hostem byl historik a archeolog Martin Witkowski.