Smajlík oslavil 40. narozeniny. Sekvence dvojtečka, pomlčka, závorka je dodnes nesmírně populární

Spousta planet naší sluneční soustavy je plná kráterů po dopadu meteoritů. Až doposud ale vědci nikdy neviděli, jak takový impakt cizího tělesa vypadá. Teď se jim to konečně podařilo, když zkoumali data získaná sondou vyslanou na Mars. Poznatky jim pomohou získat přesnější představu o tom, jak často rudou planetu meteoroidy bičují, ale zpřesní i údaje o vnitřní struktuře Marsu.

Čtěte také

Zhroucená hvězda nebo tančící galaxie. První plně barevné snímky z vesmírného teleskopu Jamese Webba

Dva čínští astronauti, kteří jsou na misi na budované vesmírné stanici Tchien-kung, podnikli výstup do vesmíru. Na stanici nainstalovali čerpadla i součást robotického ramena. Třetí astronaut jistil své kolegy zevnitř. Čínská vesmírná stanice má být dokončena ještě letos. Peking se ji rozhodl vybudovat poté, co ho Spojené státy vyřadily z projektu Mezinárodní vesmírné stanice kvůli napojení jeho vesmírného programu na armádu.

Nejstarší známý smajlík odeslal před 40 lety, 19. září 1982, ve svém mailu americký vysokoškolský profesor Scott Fahlman. Sekvence dvojtečka, pomlčka, závorka, jejímž prostřednictvím pisatelé vyjadřují smutek či naopak radost, se rychle uchytila, a přes veškerý technický pokrok na poli výpočetní techniky a elektronické komunikace je dodnes nesmírně populární. Přelomový mail, který Fahlman odeslal svým univerzitním kolegům, byl poměrně stručný. „Navrhuji, aby následující sekvence znaků označovala vtip: :-) Čtěte to ze strany.“

Čtěte také

Slunce, jak ho svět neviděl. Evropská sonda Solar Orbiter se přiblížila k hvězdě na 48 milionů km

Výroba solárních panelů by se mohla vrátit z Číny do Evropy. Přispět by k tomu mohli i čeští vědci. Vyšší efektivita nového typu solárních článků je totiž výsledkem mezinárodního výzkumu, do kterého se významně zapojili experti z Fyzikálního ústavu Akademie věd. Jejich účinnost přiblížili dosud platnému světovému rekordu a zároveň zajistili, že jdou vyrábět sériově.

Soužití rodin i materiální zázemí středověkých domácností, především na dvorech urozených, zkoumají badatelé z Historického ústavu Akademie věd ČR. K výzkumu pomáhá i experimentální „středověká“ zahrádka, která slouží k ověření tehdejších postupů, uvedla historička Dana Dvořáčková Malá, která vede Výzkumné centrum Dvory a rezidence ve středověku. Sdružuje badatele, kteří zkoumají podobu panovnických, šlechtických a prelátských dvorů ve střední Evropě.

Technický pokrok a poznávání se nedá zastavit. Zvláště v 21. století je vývoj tak překotný, že kdo chvíli stál, už stojí opodál!