Smajlík oslavil 40. narozeniny. Sekvence dvojtečka, pomlčka, závorka je dodnes nesmírně populární

24. září 2022

Novinky a aktuality ze světa vědy a techniky. Nenechte si utéct informace ze všech možných odvětví, které obohatí váš pohled na svět. Přinesou vám poznání i poučení. Sledujeme vesmírné projekty, lékařské výzkumy nebo archeologické objevy.

Spousta planet naší sluneční soustavy je plná kráterů po dopadu meteoritů. Až doposud ale vědci nikdy neviděli, jak takový impakt cizího tělesa vypadá. Teď se jim to konečně podařilo, když zkoumali data získaná sondou vyslanou na Mars. Poznatky jim pomohou získat přesnější představu o tom, jak často rudou planetu meteoroidy bičují, ale zpřesní i údaje o vnitřní struktuře Marsu.

Čtěte také

Dva čínští astronauti, kteří jsou na misi na budované vesmírné stanici Tchien-kung, podnikli výstup do vesmíru. Na stanici nainstalovali čerpadla i součást robotického ramena. Třetí astronaut jistil své kolegy zevnitř. Čínská vesmírná stanice má být dokončena ještě letos. Peking se ji rozhodl vybudovat poté, co ho Spojené státy vyřadily z projektu Mezinárodní vesmírné stanice kvůli napojení jeho vesmírného programu na armádu.

Nejstarší známý smajlík odeslal před 40 lety, 19. září 1982, ve svém mailu americký vysokoškolský profesor Scott Fahlman. Sekvence dvojtečka, pomlčka, závorka, jejímž prostřednictvím pisatelé vyjadřují smutek či naopak radost, se rychle uchytila, a přes veškerý technický pokrok na poli výpočetní techniky a elektronické komunikace je dodnes nesmírně populární. Přelomový mail, který Fahlman odeslal svým univerzitním kolegům, byl poměrně stručný. „Navrhuji, aby následující sekvence znaků označovala vtip: :-) Čtěte to ze strany.“

Čtěte také

Výroba solárních panelů by se mohla vrátit z Číny do Evropy. Přispět by k tomu mohli i čeští vědci. Vyšší efektivita nového typu solárních článků je totiž výsledkem mezinárodního výzkumu, do kterého se významně zapojili experti z Fyzikálního ústavu Akademie věd. Jejich účinnost přiblížili dosud platnému světovému rekordu a zároveň zajistili, že jdou vyrábět sériově.

Soužití rodin i materiální zázemí středověkých domácností, především na dvorech urozených, zkoumají badatelé z Historického ústavu Akademie věd ČR. K výzkumu pomáhá i experimentální „středověká“ zahrádka, která slouží k ověření tehdejších postupů, uvedla historička Dana Dvořáčková Malá, která vede Výzkumné centrum Dvory a rezidence ve středověku. Sdružuje badatele, kteří zkoumají podobu panovnických, šlechtických a prelátských dvorů ve střední Evropě.

Technický pokrok a poznávání se nedá zastavit. Zvláště v 21. století je vývoj tak překotný, že kdo chvíli stál, už stojí opodál!

autoři: Michal Klokočník , baj
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.