Slovensko: Na domácí výuku nejsou chudé rodiny uzpůsobeny. Chybí zázemí i technické dovednosti

30. duben 2020

Chudé rodiny na Slovensku se při online vzdělávání dětí potýkají s nemalými problémy. Připojení k internetu má každá druhá sociálně slabá rodina, v případě romských domácností má připojení v průměru jen každý třetí žák.

Tématem se aktuálně zabývá Inštitút vzdelávacej politiky při ministerstvu školství. Více jeho ředitel Michal Rehúš:

Čtěte také

„Podle nás by situaci mohlo posílit televizní vysílání. Tuto snahu oceňuji, chopili se toho velmi aktivní lidé.“

V mnoha domácnostech nechybí jen internet. Omezení v přístupu k notebookům či smartphonům se aktuálně týkají většího počtu dětí. Zejména v situacích, kdy děti zařízení sdílejí se svými sourozenci, anebo s rodiči, kteří pracují z domova:

„U části žáků, kteří připojení nemají, hrozí, že u nich nebude probíhat žádná výuka. Vzdálená výuka přeci jen u nás není tak rozvinutá.“

Kromě přístupu k technice a k internetu je v případě vzdálené výuky třeba myslet i na prostředí, ze kterého děti pocházejí. Téměř každý druhý žák ve věku 6 až 11 let žije v přeplněné domácnosti. Díky tomu nemusí mít vytvořeny vhodné podmínky pro domácí výuku. Ředitel občanského sdružení eduRoma Vlado Rafael:

„Zahájili jsme distanční vzdělávání. Využíváme dostupnou techniku, případně roznášíme pracovní listy.“

Chybí počítačová gramotnost

Školáci z chudých majoritních i romských domácností mají v porovnání s běžnými domácnostmi i horší digitální dovednosti.

„Mluvíme o dětech, které mají různé výchovně-vzdělávací potřeby a je velmi těžké udržet jejich pozornost a motivaci.“

Covid-19 tedy neohrožuje romské děti z chudých rodin jen zdravotně. Negativně může ovlivnit i jejich vzdělávání a úspěšnost ve škole. K tématu se vyjádřila ředitelka Základní školy v Bystranech Julia Čurilová a dále učitel na škole v košickém sídlišti Luník IX Radovan Chalúpka:

„Mnoho žáků funguje pouze na telefonu. Jeden aparát je ovšem společný i šesti dětem.“

„Naši žáci potřebují nesrovnatelně více individuálního přístupu a podpory.“

Distanční vzdělávání přináší zvýšené nároky na organizaci výuky, klade větší důraz na samostatnost. To je v případě dětí, které žijí ve větších komunitách, složitější realizovat. Více Michal Rehúš:

„K úvaze se nabízí letní školy, zejména pro děti, které to měly v tomto období náročnější. Případně různé vzdělávací aktivity.“

Televizní výuka

Inštitút vzdelávacej politiky doporučuje zabezpečení přístupu ke vzdělávání pro všechny děti, zejména pro ty se speciálními výchovně-vzdělávacími potřebami. Ministr školství Branislav Gröhling:

„Tele škola je finančně velmi náročným projektem. My bychom rádi soustředili peníze jiným směrem. Nechci tím říci, že televizní výuku zrušíme, jen nebude v takovém rozsahu.“

Tele škola, která má simulovat reálné vyučování pro vybrané ročníky základních škol, měla být spuštěna už po Velikonocích. Ministerstvo školství nicméně připouští, že z hlediska realizovatelnosti projektu a jeho možné finanční nákladnosti nebude projekt spuštěn do konce stávajícího školního roku.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.