Sláva hrachorům: Nevzhledný plot, loubí nebo pergolu můžeme nechat popínat rostlinami s něžnými květy

Jednoletý hrachor vonný (Lathyrus odoratus) se seje v dubnu po dvou třech semenech do kelímků, později na jaře přímo na stanoviště. Semeno je velké, snadno se s ním pracuje. Hrachor nesnáší přepichování a přesazování.

Hrachor vonný může zakrýt nevzhledný drátěný plot|foto:Ivan Dvořák

K růstu potřebuje oporu: drátěný plot, řídký keř nebo pár tyček. Šplhá do výšky, rozkvétá postupně, od spodních pater k horním. Větví se a kvete i na postranních výhonech. Pěstuje se v mnoha barevných odrůdách. Svou vůní a nektarem láká hmyz.

Dlouhé květní stvoly vypadají křehce, ale mají v sobě tuhá vlákna, která brání jejich utržení. Pokud si ho budete chtít dát do vázy, vezměte si na hrachor nůžky.

Jedna z odrůd hrachoru vonného|foto:Ivan Dvořák, časopis Zahrádkář

Vonný jednoletý hrachor má jednu malou nectnost. Zatímco povíjnice nebo fazole porostou z opakovaného výsevu dobře na jednom místě i více let, hrachor se může na stejné místo vrátit nejdříve po třech, lépe však po čtyřech letech.

Mezi vytrvalé hrachory patří hrachor širokolistý (Lathyrus latifolius). Může zdobit loubí, mříže, pokrývat ploty. Každoročně narůstá od země, hojně kvete.

Hrachor širokolistý|foto:Ivan Dvořák, časopis Zahrádkář

Oproti mnohobarevným jednoletým hrachorům bývá vytrvalý druh růžový či růžovofialový nebo bílý. Na jednom místě vydrží mnoho let, je trvalkou dlouhověkou. Množí se semeny, starší rostliny je možné zjara dělit. Na rozdíl od jednoletého druhu nevoní.

Všechny druhy hrachorů vyžadují slunné a teplé stanoviště, půda by měla být středně těžká, výživná a vápnitá.