Skalní hrádek Falkenštejn je opět přístupný pro turisty. Vystoupáte k němu po kovových žebřících

28. červen 2018
Česko – země neznámá

V severočeských Jetřichovicích v Národním parku České Švýcarsko nově zpřístupnili pro turisty vyhlídku na místě bývalého skalního hradu jménem Falkenštejn. Když tam po schodištích a žebřících vystoupáte, uvidíte nejen vrcholy Českého Švýcarska, ale také zbytky hradu z 15. století – kapli, kuchyni a studnu. 

Na Falkenštejn se nejlépe dostanete z Jetřichovic po žluté turistické značce. V místě někdejšího skalního hradu dodnes zůstaly stopy po studni, zbytky rozlehlé komnaty a také kaple s kamenným oltářem. Hrad je pro turisty znovu přístupný od jara 2018. Cesta nahoru, to znamená schodiště, žebříky i vyhlídky na vrcholu, jsou vyrobeny z kovového pozinku. Pozinkovaná konstrukce chrání skálu i hrad.

Podle pracovníků Národního parku České Švýcarsko pozinkovaná konstrukce časem zešedne a nebude tolik svítit do krajiny jako dnes. A díky členitému terénu nejsou z dálky téměř vůbec vidět. Podstatné ale je, že se místo stalo mnohem bezpečnějším. Nahoru můžete bez obav vystoupat i s malými dětmi, nikam nepropadnou. Dlouhá schodiště i vyhlídkové rošty přitom skálu nijak neporušily, jsou o ni jen zapřené.

Při stavbě nových přístupových cest na Falkenštejn ale nešlo jen o ochranu samotné skály. Hrad je totiž kulturní památkou, která četnou návštěvností trpěla. I tomu by nové lávky a vyhlídkové plošiny měly zabránit.

O stavbu bezpečné cesty ke skalnímu hradu usilovala správa národního parku od roku 2009, zrealizovat se ji podařilo až letos. Vyšla na sedm milionů korun a o dopravu ocelových částí konstrukce na vrchol skály se postaral vrtulník. Pokud bude potřeba, je možné konstrukci beze stop v kameni odstranit, například kvůli archeologickým výzkumům.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.