Severočeská města si chválí zákaz vyplácení doplatků na bydlení. Podle senátorů jde ale o porušení ústavy

23. květen 2018 12:35

Severočeská města a obce zakazují v některých svých oblastech vyplácení doplatku na bydlení. Ústí nad Labem, Most nebo Jirkov tím chtějí zamezit sestěhování sociálně slabých do jedné oblasti.

To se nelíbí senátorům, kteří považují opatření za protiústavní a požadují, aby Ústavní soud možnost nevyplácet doplatky zrušil. Více než dvacítka měst proto podepsala memorandum, ve kterém žádají zachování této možnosti.

„Můžeme detekovat to, že nám tam skutečně nemigrují ty osoby. Nevrací se do lokalit, kde není ten doplatek na bydlení. Ale i ta migrace možná trochu ustala,“ chválí si nevyplácení doplatku na bydlení v problémových částech města primátor Mostu za hnutí Severočeši Most, Jan Peparega.

K memorandu, které podepsala už více než dvacítka města obcí, se připojil i Jirkov na Chomutovsku, kde opatření platí téměř půl roku.

„Očekávání se naplňují. Ti, kteří vědí, že by ho potřebovali, a nedosáhnou na něj, tak tam to bydlení neshánějí,“ vysvětluje starosta města z ČSSD, Radek Štejnar.

Podle něj města nemají jiný nástroj, jak sestěhování sociálně slabých, a tím vzniku ghett, zabránit.

Senátoři poukazují na možné porušení ústavy

Iniciátorkou návrhu na zrušení zákona je senátorka za KDU ČSL Renata Chmelová. Podle ní zákon popírá některé body ústavy: „Domníváme se, že došlo k porušení ústavy, zejména v oblasti svobody pohybu a pobytu. Myslíme si, že každý občan má právo například bydlet tam, kde se narodil.“

Primátor Mostu Jan Paparega na to reaguje: „Pokud to budeme brát taxativně podle ústavy, tak o tom takto můžeme uvažovat. Jestliže ale není žádný jiný efektivní nástroj, nezbývá nám, než se uchytit k tomuto řešení.“

Jak se Ústavní soud k návrhu poslanců postaví, ještě není podle jeho mluvčí Miroslavy Sedláčkové jasné.

„Ve věci návrhu na zrušení části zákona o pomoci v hmotné nouzi jsou prováděny standardní procesní úkony. V tuto chvíli však není znám ani orientační termín předložení věci plénu. Průměrná délka řešení v plenárních věcech se pohybuje kolem jednoho roku. Ústavní soud návrh obdržel teprve před pěti měsíci,“ konstatovala Sedláčková.

V Ústeckém kraji zavádí nebo rozšiřuje opatření stále víc měst a obcí. Doplatky na bydlení tak nedostávají lidé například i v částech Litvínova, Bíliny, Jirkova, Děčína nebo Varnsdorfu.

autor: Jan Beneš
Spustit audio

Související