Šest gólů, penalty, hattrick Mbappého a Messi s pohárem. Fotbalové dějiny, říká novinář Jiří Fejgl

Kdy jste se vrátil z Kataru?
Přiletěl jsem v pondělí v poledne a měl jsem hezkou cestu domů z Prahy, protože mi nepřijel kufr. Takže jsem v mikině pobíhal po metru a po vlaku, bylo to docela vtipné. Ale bylo by to lepší obráceně.

Katar si šampionát koupil. Úplně natvrdo to řekněme, korupce tam byla, je prokázaná a je to špatně. Turnaj ale uspořádali perfektně.
Jiří Fejgl, fotbalový novinář

Jaké pocity máte po skončení mistrovství?
Stále jsem toho plný, protože to je pro mne největší sportovní událost. Ale podle mého názoru i pro celý svět, protože fotbal je prostě fenomén. Finále sledovaly 4 miliardy lidí, to je šílené číslo. Nedovedu si představit, na co ti kluci myslí, když jdou na penaltu při penaltovém rozstřelu z půlky hřiště těch 50 metrů pro míč a říkají si, co když to nedám. Byl to zajímavý šampionát. Byl jsem v Kataru 19 dnů, řešil jsem i nefotbalová témata, ale vše nakonec přebilo úžasné finále. Protože tam byl příběh Lionela Messiho, ale především průběh zápasu byl neuvěřitelný. Vedle mě seděl kolega z Nizozemska, který je starší než já a ten mi říkal, že nikdy nic takového neviděl. Šest gólů, penaltový rozstřel, hattrick Kyliana Mbappého a hlavně Messi s pohárem. To prostě byla historická fotbalová chvíle.

Čtěte také

Ze škváry na trávníky aneb Do světa s císařovnou fotbalu, naší legendární hráčkou Evou Haniakovou

Takže jste to prožíval i jako fotbalový fanoušek?
Být nad věcí vážně nešlo. 90 000 lidí na stadionu, z toho 85 000 přeje Messimu a to prostě nejde oddělit. Nebo nešlo. V tuhle chvíli naštěstí nehráli naši, takže jsem mohl dát i nějaké emoce do svých článků. Celý svět do toho dává emoce a myslím si, že Messiho příběh je prostě neuvěřitelný.

Jaký byl ale konkrétní váš katarský novinářský příběh?
Pro nás to mělo dvě roviny. Turnaj byl specifický prostorem, kde se odehrával. Měli jsme tiskové středisko v centru Dauhá a odtamtud jsme jezdili na zápasy, nejdále to bylo hodina a čtvrt autobusem, to byl jediný stadion, kam nejezdí metro. Jinak jsme se přesunovali metrem, takže se dalo stihnout hrozně moc věcí. Můj kolega zvládl 20 zápasů, já jsem jich viděl 12 za těch 19 dnů. My to sice nebereme jako práci, ale dřina to byla. Ale turnaj byl pro novináře velmi dobře zorganizovaný. Viděli jsme toho mnoho, což už se příště asi nestane, protože další mistrovství se hraje v Kanadě, v USA a v Mexiku. Tady bylo vše nahuštěné v jednom prostoru a perfektně zorganizované. Katar je bohatá země, která má hodně plusů, ovšem i minusů.

Čtěte také

Zážitek, na který nezapomenou. Mladí fotbalisté FC Hradec Králové v anglických velkoklubech

Turnaj někteří lidé hodnotí jako jeden z nejkontroverznějších v historii. Už kvůli tomu, jak vůbec Katar pořadatelství mistrovství světa získal.
Pro mě to je zásadní kaňka. Největší. Prostě oni si šampionát koupili. Úplně natvrdo to řekněme, stejně to udělalo Rusko před čtyřmi lety. Prostě korupce tam byla, je prokázaná a je to špatně. Řeknu rovnou, když jsem tam jel, tak jsem věděl, že to není dobře, že je šampionát v Kataru. Teď řeknu ale i to B, jak to uspořádali, jak to proběhlo, vše perfektní. Další věc je, jaká je to je země, jednoznačně despocie, co řekne emír, tak je prostě svaté. Ale zase na druhou stranu, co jsem pochopil, tak je to poměrně osvícený člověk, což znamená, že podmínky v Kataru se velmi mění. Třeba za posledních 6 let. V roce 2015 let tam působil Michal Stříž, fotbalový trenér z Hradce Králové, a popisoval mi, jak to tam tenkrát vypadalo. A jak to tam vypadá teď, to je velký rozdíl. Tím nechci říct, že je všechno zlaté, to v žádném případě, ale podmínky pro dělníky, otázky homosexuality nebo otázka práv žen se tam vyvíjejí.

Katar má moc peněz díky ropě a plynu. Ale dokáže toho využít. To byl vedle fotbalu největší dojem, že se tam lidé mají dobře.
Jiří Fejgl, fotbalový novinář

To jsou právě věci, které byly hodně kritizovány. Takže se to posouvá?
Myslím si, že ano. Navíc jsem tam měl jednoho kamaráda, který tam už žije 6 let, a ten mě do všeho zasvěcoval. Popisoval mi třeba podmínky pro život dělníků. Teď mi to možná někdo omlátí o hlavu, ale ti lidé jsou tam dobrovolně. Nedostávají moc peněz, ale zase na druhou stranu mají velmi dobré podmínky pro život. Mají kde bydlet, jídlo, na ubytovně mají posilovnu, hřiště, obchod, opravdu tam chtějí zůstávat. Protože ve svých zemích se mají mnohem hůř. Hlavně jsou to Indové, lidé z Bangladéše, z Nepálu. Neříkám, že je to skvělé, ale lepší se to.

Čtěte také

Příští rok už může přijet Barcelona! Těšíme se na ni, směje se generální manažer FC Hradec Králové

Jaké byly fotbalové stadiony? Mluvilo se o nich jako o technologickém zázraku.
Stadiony byly neuvěřitelné. To musím říct. Tam to vycházelo všechno z jedné premisy a to, že Katařané se rozhodli, že nechtějí bílé slony, což je termín, který se používá od olympiády v Aténách, kde potom zůstaly stadiony i olympijská vesnice opuštěné, prostě vyhozené peníze z okna. Takže stadiony byly dražší, ale už bylo připravené, co se s nimi bude dít dál. Nejznámější příklad je stadion 974, na jehož navrhování a stavbě a následné rozborce, která teď bude probíhat, se podílí dokonce architekt z Hradce Králové Pavel Hladík. Je to jeden z asi 20 lidí na světě, kteří umí takový stadiony stavět. A je to velmi zajímavý příběh. Stadion je postavený z lodních kontejnerů a ze železa. A jen sešroubovaný. Není tam nic svařeného. Teď se musí rozšroubovat, na každém díle je QR kód, dá se to do lodí a popluje do Uruguaye, kde se postaví znovu. Stadion pro 45 000 lidí, obrovská stavba. I další stadiony budou rozebrané a budou z nich nemocnice, obchodní domy, hotely. Jen na třech se bude dál hrát fotbal, ale bude na nich snížena kapacita na 20 000, na polovinu. Zbytek se změní na klasické stavby.

Čtěte také

Příběhy a tajemství fotbalových stadionů s Jiřím Vojkovským. Úžasné „chrámy“ i rarity Evropy a světa

Na co nikdy nezapomenete do konce života, co se týče tohoto obrovského podniku na světě?
Jak jsem říkal na začátku, samozřejmě na Messiho. To je fakt, to přebilo všechno. Další věc je, že jsem poznal zemi, kterou my tady asi nechápeme. Měl jsem na ni úplně jiný pohled, když jsem tam jel, než jaký mám teď. Samozřejmě mají moc peněz, protože mají ropu a plyn. Ale oni to dokáží využít. Postavili za 5 let metro, Dauhá je světová metropole, dá se říct. Trošku si kupují pozornost, sponzorují klub Paris Saint Germain, uspořádali mistrovství světa ve fotbale, jedou hodně přes sport. Aby ukázali, že se zlepšují. Ale žádní svatoušci to nejsou. O tom není pochyb. Ale co je hlavní, lidé jsou tam spokojeni a neodjíždějí odtamtud. Je tam třeba naprosto nulová kriminalita, protože když tam člověk něco ukradne, tak oni ho prostě jen pošlou domů. A nikdo nekrade, protože nikdo nechce odejít, protože se tam má dobře. A to byl vedle fotbalu největší dojem, který jsem tam nabyl. Že lidé se tam mají dobře.

Naším hostem byl dlouholetý fotbalový novinář, redaktor deníku Sport Jiří Fejgl. Moc děkuji za rozhovor.