Senátní a krajské volby 2010: O přízeň voličů se ucházelo 8 Romů, uspěl pouze Karel Karika

12. říjen 2020

O hlasy voličů se v letošních krajských a senátních volbách, které proběhly v sobotu 3. října, ucházelo osm Romů. Z nich se jako jediný do krajského zastupitelstva dostal Karel Karika, kandidát za Českou pirátskou stranu. Za tu usilovat také o post hejtmana. Podrobnosti k volebním výsledkům zjišťovaly Iveta Demeterová a Rena Horvátová.

Kdo se nakonec stal hejtmanem Ústeckého kraje?

„Piráti jako vůbec první parlamentní strana v historii nasadili Karla Kariku nejen jako lídra kandidátky v Ústeckém kraji, ale také jako kandidáta na hejtmana. Jako strana nakonec skončili až na čtvrtém místě, s volebním výsledkem 10,9 % hlasu. V Ústeckém kraji tak bude vládnout vítězné ANO v koalici s ODS a Spojenci pro kraj. Hejtmanem se stal Jan Schiller za hnutí ANO. Karel Karika získal 703 preferenčních hlasů.“

Karel Karika

Karel Karika byl letos jediným Romem, který v krajských volbách uspěl. Jak dosažené výsledky hodnotí?

„Pro Piráty dopadly historicky nejlépe, dosáhli na šest mandátů. Já jsem však počítal, že těch hlasů bude jednou tolik.“

Očekával jste těsně po volbách, že budete v opozici?

„Neočekával, spíš jsem si myslel, že vytvoříme určitý demoblok, který by mohl sloužit hlavně lidem, protože to se tady nedělo celých 20 let od vzniku krajského úřadu. Jinak já nadále zůstávám členem kontrolního výboru, čili místopředsedou kontrolního výboru městského obvodu Ústeckého kraje za Českou pirátskou stranu.“

V letošních volbách do krajských zastupitelstev všech osm Romů kandidovalo za většinové strany, nebyla mezi nimi žádná výhradně romská. Kandidáti se objevovali na kandidátkách Strany zelených, hnutí Změna, SPD nebo už zmíněné České pirátské strany.

Senátní volby: Cyril Koky skončil šestý

Cyril Koky

Do Senátu PČR se z osmi letošních kandidátů o umístění snažil Cyril Koky, který kandidoval v obvodu Kolín, opět za Českou pirátskou stranu. Stal se tak historicky prvním Romem, který kandidoval do senátu za parlamentní stranu s její plnou podporou během předvolební kampaně. Po konečném součtu dosáhl výsledku 4173 hlasů voličů, tedy 9,32 % všech hlasů a skončil na šestém místě. Senátorem se proto nestane.

Pane Koky, Vy jste se stal od roku 2004 druhým romským kandidátem do senátu. Prvním byl Antonín Gondolán, který neúspěšně kandidoval do senátu na Praze 10 jako nestraník na kandidátce Nezávislých. Jak hodnotíte volební výsledek a co podle Vás stálo za Vaším neúspěchem?

„Můj výsledek odpovídá složení v mém volebním obvodě. Tomu, jaké tam jsou strany a jak lidé volí. Kolega, který měl to štěstí a postoupil, měl podporu klíčových starostů.“

Čekal jste víc? Na kolik jste si věřil?

„V mém volebním obvodě má silnou podporu hnutí Starostové a nezávislí, stejně tak ANO i ODS. Já jsem se z 11 kandidátů umístil na šestém místě, získal jsem polovinu hlasů vítěze, myslím si proto, že ten výsledek nebyl až tak špatný.“

Na závěr ještě malé srovnání úspěšnosti romských kandidátů v současných a minulých volbách. Na komunální úrovni byla v roce 2018 situace výrazně lepší. Do zastupitelstev obcí se po celém Česku dostalo 13 Romů. O hlasy voličů usilovalo v roce 2018 rekordní množství romských kandidátů. Server Romea.cz jich našel minimálně 170, podle odhadů jich ale mohlo být až 300. Romové u nás dlouhodobě nemají výrazné politické zastoupení. V Parlamentu České republiky nereprezentuje romskou komunitu už 20 let žádný z nich. Jednou z posledních byla v poslanecké sněmovně Monika Horáková, dnes Mihaličková, která kandidovala za Unii svobody na přelomu tisíciletí.

autoři: Rena Horvátová , Iveta Demeterová
Spustit audio