Secesní unikát na Labi se modernizuje. Hučák ale jedinečného ducha historické elektrárny neztratí
Památkově chráněná malá vodní elektrárna Hučák v Hradci Králové, postavená na labském Hučavém jezu, podle kterého dostala i jméno, bude mít opravené turbíny. Jejich generální rekonstrukce za zhruba 20 milionů korun má být hotová do konce letošního roku. Zařízení za posledních téměř 100 let žádnou zásadnější rekonstrukcí neprošlo.
Nejen technicky, ale i umělecky zajímavá secesní budova elektrárny na Labi architekta Františka Sandera s turbínovou stanicí pro hydroelektrárnu, novým mostem a jezem, zvaným „Hučák", je dodnes funkční a využívanou technickou památkou.
Budeme si povídat o elektřině, ale hlavně o jedné krásné vodní elektrárně v Hradci Králové, která prochází generální rekonstrukcí, s naším hostem Šárkou Beránkovou, mluvčí skupiny ČEZ pro východní Čechy. Kolik je takových vodních elektráren ve východních Čechách? Je nějaká ještě tak krásná, jako je Hučák v Hradci Králové?
Ta v Hradci Králové určitě patří k těm nejkrásnějším. Ale já bych řekla, že třeba ve Spálově nebo na Lese Království, tam jsou také moc pěkná vodní díla.
Les Království je naše nejkrásnější přehrada. A Hučáku v Hradci se říká secesní unikát na Labi. Kdy začala její stavba a jaký byl důvod k tomu, že se rozhodlo ji tady v Hradci Králové postavit?
Stavba začala již v roce 1908, ten projekt vodního díla naplánoval profesor inženýr Karel Novák a krásnou secesní budovu v centru Hradce Králové navrhl profesor architekt František Sander. Původně byly osazeny tři Francisovy turbíny v roce 1911 a elektřinu do sítě začaly dodávat v roce 1912. Takže naše krásná elektrárna v centru Hradce již má více jak 100 let.
Ono to tenkrát určitě souviselo s regulací obou řek v Hradci Králové, tedy Labe a Orlice. Potože na místě, kde je vodní elektrárna zvaná Hučák, jez původně byl a dokonce tam už tenkrát nějaká vodárna stála.
Ano, přesně, jak říkáte. Byl tam jez a také vodní dílo tam bylo. Ale v roce 1908 se radní dohodli, že zde vybudují elektrárnu.
Co samotná architektura? Je to výjimečná stavba. Podařilo se krásně skloubit technologickou část s architekturou, viďte?
Ano, ta architektura je opravdu moc krásná. A já bych posluchače ráda pozvala do této krásné elektrárny, i když právě teď prochází rekonstrukcí. Ta začala v květnu, ale skončit by měla v letošním prosinci. Generální oprava se v této chvíli týká zejména dvou turbin, které čeká kompletní oprava soustrojí, převinutí generátorů a doplnění regulačních prvků regulátoru. Tak, aby byla možná plná automatizace toho systému řízení. Ale ducha elektrárny, onu historii, když tam vstoupíte, to bychom tam určitě chtěli nechat. Ráda bych pozvala všechny pozvala, až bude Hučák opravený, aby sami posoudili, že ta historie tam opravdu zůstala.
Chodíte na romantické procházky okolo Hučáku? Protože spousta fotografů tam večer chodí, když je krásně nasvícená budova a zrcadlí se ve vodní hladině.
Určitě. Jako každý správný Hradečák, chodím tam moc ráda. Na tu elektrárnu se opravdu dívám moc ráda a nejen proto, že je to moje práce.
Před pár dny u nás byl ve studiu fotograf Robert Průcha, jehož fotografie hradecké vodní elektrárny je i součástí fotogalerie některých mobilních telefonů. Je to dokonce jediná fotografie z celé České republiky.
Ano, já mohu říci, že i my máme od pana Průchy nádherné fotografie i nočního Hučáku, kdy je nasvícený. Opravdu jsou moc pěkné.
V Hradci Králové mají Hučák a jsou na něj náležitě pyšní!
Malá elektrárna zvaná „Hučák" název dostala dle „hučavého jezu" na řece Labi. Je plně funkční a dost často mají možnost prohlídnout si její prostory zájemci. Vedlejší informační centrum nabízí nejen malým návštěvníkům, ale i dospělým interaktivní expozici obnovitelných zdrojů věnované výrobě elektrické energie včetně například modelu tornáda, modelu využití solární energie a modelu využití síly větru.
Mě zaujala jedna věc. Napojení elektrárny Hučák na městské transformační stanice a kabelové sítě proběhlo 12. února roku 1910 po 14. hodině. A večer se pak zkušebně rozsvítily obloukové křižíkovy lampy na Velkém náměstí v Hradci Králové. To musel být zážitek!
Ano, je to přesně tak, jak jste řekl. Nicméně elektřinu do sítě začaly turbíny dodávat až v roce 1912.
Dá se říct laicky, když já třeba na Starém městě v Hradci Králové otočím vypínačem a rozsvítím žárovku, můžu stoprocentně říct, že elektřina je z této malé vodní elektrárny?
Úplně stoprocentně to říct nemůžete. Ale samozřejmě může se to stát. Záleží to také na tom, kolik je vody a podobně, jaké je zatížení sítě. Ale můžete si představovat, že když rozsvítíte, může to být i z naší malé vodní elektrárny. Ten pocit můžete mít.
Kdy elektrárna zažila chvíle své největší slávy, svá nejslavnější léta?
První rekonstrukce proběhla ve 20. letech 20. století, ale generální oprava a rekonstrukce dvou turbín probíhá až teď. Dá se říci, že turbíny byly vyzvednuty po téměř 110 letech. A nebylo to nic snadného. Kolegové se při tom pořádně zapotili.
Neumím si představit, že 100 let takové technické zařízení funguje naprosto bez problémů. Dnes si koupíte ledničku a za rok ji máte porouchanou.
Máte pravdu. A musím říct, že ty prostory elektrárny jsou opravdu nádherné. Když tam vejdete, tak na vás duch historie doslova dýchne.
Čeho se tedy přesně týká současná rekonstrukce? Vy už jste to trošku naznačila. V elektrárně jsou celkem tři Francisovy turbíny, opravují se všechny?
Opravují se dvě turbíny, TG2 a TG3. A turbína TG1 bude po rekonstrukci podle rozhodnutí památkářů i do budoucna provozována původním způsobem. Takže historie tam na vás opravdu dýchne.
Čtěte takéInfocentrum Obnovitelné zdroje
Původním způsobem, to znamená, že ty dvě turbíny budou modernizovány.
Ano, ty budou úplně modernizovány. Znamená to, že bude možná plná automatizace jejich řízení. A ta třetí zůstane tak, jak byla původně. I v rámci toho, že to je velká historická záležitost. Celá elektrárna je chráněná technická památka.
To znamená, že teď během rekonstrukce se do elektrárny asi nepodíváme.
Teď se tam určitě nepodíváte, bylo by to nebezpečné. Probíhají tam práce. Nicméně bych ráda pozvala do informačního centra, které stále funguje. Je otevřeno denně od 9 do 16 hodin. A pozor, vstupné je zdarma.
Co tam všechno je? Co tam uvidíme?
Je to tam hodně zábavné i pro děti. Je to hodně interaktivní expozice. Vidíte využití obnovitelných zdrojů energie, tedy vody, větru, slunce, biomasy. Najdete zde tepelné čerpadlo, či fungování geotermální energie. Jsou tam velmi oblíbené modely, třeba model vodního kola, větrné elektrárny, solárního panelu či model fungování tornáda. A nezajímá to jen děti, ale i dospělé. Zkouší jak funguje tornádo, je to opravdu moc pěkné. A teď v létě bych ráda pozvala děti na tvořivé dílničky každou červencovou sobotu od 10 do 11 hodin. Ale podotýkám, že je nutná registrace, protože kapacita je omezená. Ale každou sobotu si děti o prázdninách užijí.
Hučák ale prošel rekonstrukcí už před 6 lety, kdy se opravovala hlavně fasáda, viďte?
Ano, přesně tak. To se opravovala fasáda. Tentokrát je rekonstrukce generální a bude stát téměř 20 milionů korun.
Co vás baví víc? Takto si povídat o elektrárně, nebo být spojníkem mezi médii, posluchači, lidmi a ČEZem?
Já si myslím, že obojí má své. Nicméně toto povídání je určitě mnohem příjemnější než když musím informovat o tom, že někde nejde elektřina.
Říká Šárka Beránková, mluvčí skupiny ČEZ pro východní Čechy. Moc děkujeme.
Související
-
Secesní budova muzea od architekta Kotěry nabídne po...
Připravovaná rekonstrukce budovy Muzea východních Čech v Hradci Králové přinese obyvatelům a návštěvníkům města celou řadu novinek. Tou největší bude zpřístupnění t...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
