Schodiště Bono publico v Hradci Králové odhalilo doklady až o pravěkém osídlení města

Opravy historického schodiště Bono publico v Hradci Králové začala již loni na podzim, kdy se zdivo ošetřilo odsolovacími omítkami a zabudovala do něj speciální technologie proti vzlínání vody z podloží. V létě bylo schodiště uzavřeno pro veřejnost a kromě pokračujících prací začal také v jeho okolí archeologický průzkum.

Nové schody, omítka, osvětlení i ochrana před vandaly. To čeká hradecké schodiště Bono publico

• Upravit
• Smazat

Rekonstrukce historického schodiště Bona publica v Hradci Králové vstupuje do své další etapy. Loni na podzim stavbaři zdivo ošetřili odsolovacími omítkami a zabudovali do něj speciální technologii proti vzlínání vody z podloží. V druhé polovině července se schodiště v centru města znovu uzavře a oprava této kulturní památky bude letos pokračovat tak dlouho, jak počasí dovolí.

To potvrdil mluvčí hradeckého magistrátu Petr Vinklář: „Společně se stavbaři zde nyní intenzivně pracují archeologové, kteří po venkovních stranách schodiště provádějí záchranný archeologický výzkum. Jeho první část v biskupských zahradách je již u konce. Mimo jiné přinesla významná svědectví o historii a utváření onoho pahorku mezi Labem a Orlicí prakticky od pravěkého osídlení až do současnosti."

Co tedy archeologický průzkum odhalil?

V těsném sousedství schodiště v biskupských zahradách archeologové odkryli zhruba dva metry zeminy a tím získali prakticky průřez dějinami. V minulosti se terén vlivem výstavby měnil. Z původního svahu se postupně staly terasy, na kterých je patrná i navážka. A to vlastně způsobilo zakonzervování těch spodních vrstev.

S opravou schodiště Bono publico budou dál v odkrývání historie pokračovat i archeologové|foto: Lucie Peterková

I díky tomu dokáží archeologové určit jejich původ a časovou osu vzniku. A ty teď jasně ukázaly na pravěk až raný novověk. To je rozmezí zhruba od 13. století před naším letopočtem až zhruba po 12. století letopočtu našeho.

Archeologové objevili převážně úlomky nádob, kousky ozdob z ošacení i zbytky věcí denní potřeby. Ty většinou pocházejí z období renesance, tedy z 16. a 17. století. Jejich umístění tady údajně souvisí s předcházející barokní výstavbou biskupského paláce.

Objevený bývalý kavalír ukazuje, že půdorys pevnosti je vepsán i do současného Hradce Králové

• Upravit
• Smazat

Naším hostem je archeolog z Muzea východních Čech v Hradci Králové magistr Radek Bláha. A to hlavně proto, že se hradeckým archeologům povedl jeden opravdu velký husarský kousek, když prováděli záchranný archeologický průzkum před stavbou nového parkovacího domu přímo v centru Hradce Králové. 

Historik a archeolog Muzea východních Čech Radek Bláha je s trochou nadsázky označil za odpad, který nám ale dnes velmi dobře ukazuje, jak renesanční Hradečané žili a co dělali: „Doklady řemeslnické výroby, která se možná prováděla v některém z těch domů, který předcházel stavbě biskupské rezidence. Jsou to drobné, na první pohled nenápadné předměty. Například část kroužkového pletiva, která pochází z opasku, nákončí kování, kterým se zapínal oděv, nějaká halena nebo něco takového, Právě v období renesance to byl poměrně oblíbený doplněk."

Našla se například také velmi zachovalá plomba, která sloužila k zajištění písemných dokumentů. U dalšího nálezu škeble nebo mušle ještě historici nemají jasno. Zatím nevědí, jestli je sladkovodní a tedy místní, nebo mořská, což by dokazovalo, že jde o nějaký suvenýr dovezený do Hradce Králové.

Tyto nálezy ještě budou odborníci zkoumat a určovat přesněji jejich původ. Spolu s opravou schodiště Bono publico tak budou dál v odkrývání historie pokračovat i archeologové.