Rybník Pardoubek zase nabízí krásné přírodní koupání, písečné pláže i čertovskou houpačku!

26. červen 2019

Rybník Pardoubek na okraji Lázní Bělohradu po letech opět slouží vyznavačům přírodního koupání. Zmizely panely, které místo hyzdily, vznikly písečné pláže, ale také tůňky s průhledy na vodní hladinu. Na půvabné letní odpočinkové místo vás v doprovodu bělohradského starosty Pavla Šubra zavede redaktorka Vlaďka Wildová. 

Vodní plocha má za sebou odbahnění a úpravu břehů. Ze dna zmizely betonové panely, vznikly malé písečné pláže, nové tůňky a průhledy v rákosí.

Koupání v řece není přežitek. Říční plovárny umí příjemně překvapit. Jako ta na Úpě v Jaroměři

Koupání, léto

Říční plovárny dokáží i v jedenadvacátém století přežít. Ale nejen to - čím dál víc lidí jim dává přednost před moderními koupališti s chemicky upravenou vodou. Možnost vrátit se ke starému způsobu koupání - ale v moderním a čistém prostředí - mají návštěvníci třeba v Jaroměři na koupališti na řece Úpě. 

Celkové náklady byly 9 milionů 300 tisíc korun, 60 procent z této částky pokryla dotace z EU.

Přítok přes léto není prakticky žádný, rybník je závislý na spodních zdrojích vody

Město proto nechalo odstranit betonové panely, které byly na dně od 70. let minulého století. To by pramenům mělo prospět a rybník by tak mohl mít i v pozdních letních měsících vody dost.

Bělohradské radní teď trápí, že voda někam mizí a není to jen jejím vypařováním.

U hráze rybníku Pardoubek

„Lidé chtěli, abychom opravili hráz, ale to jsme do projektu revitalizace zařadit nemohli. Uvidíme, jak bude situace vypadat v srpnu a v září. Budeme pátrat dál," říká bělohradský starosta Pavel Šubr.

Plavčík se k Pardoubku už asi nevrátí

Plovárna u Pardoubku měla za první republiky svého plavčíka, stály u něj i kabiny, ale to všechno už je pryč a starosta si myslí, že oficiální koupaliště tady už nikdy nebude. Podmínky pro takové zařízení jsou dnes někde úplně jinde než bývaly tenkrát.

Vrchlabí se snaží zlepšit kvalitu vody v rybníku Kačák. Zmizí tráva a pryč budou muset i kapři

Vrchlabský Kačák

Vrchlabí chce připravit rybník Kačák na koupací sezónu. Loni město bojovalo s výskytem cerkálií. Ty způsobovaly lidem fleky na kůži. Jak se péče o vodní plochu změní? Z části vody by měla zmizet tráva a pryč prý budou muset i kapři, které tam někdo nasadil.

Když prý bělohradští dohledali dobové fotografie, bylo na nich poznat, že i tehdy hladina klesala a že voda zase tak úplně čistá nebyla.

„S občerstvením u Pardoubku nepočítáme. Před několika lety jsme do nedalekého parku Bažantnice umístili v letní sezóně stánek, ale nikdo ho nevyužíval. Dnes je to totiž problém, ani restaurace nemají tržby, jsme proto rádi, že se jich u nás ve městě urželo v provozu alespoň pár," vysvětluje Pavel Šubr.

Pokud tedy zatoužíte po zeleni, klidu, hezkém výhledu na Kamennou Hůru, ale i po příjemné alternativě osvěžení v parných dnech nebo po procházce, pak zrevitalizovaný rybník Pardoubek v Lázních Bělohradě bude právě pro vás tím pravým cílem.

Pardoubek i po revitalizaci střeží vodní dráček Parďásek

Patří k němu i vycházková pohádková trasa kolem vodní plochy s tabulemi a dřevěnými sochami z dílen řezbářů Roberta Musila a Jana Paďoura. Štěrková cesta, kterou místy střídá haťový chodník, je dlouhá necelé dva kilometry a lemuje ji 23 pohádkových dřevěných plastik.

V zeleni objevíte i cvičební prvky, na kterých si můžete protáhnout celé tělo.

Na informačním panelu u rybníku Pardoubek se píše:
„O bezmála tříhektarovém rybníku víme jen tolik, že původním majitelem byla Anna z Asseburgu, a že název byl odvozen od pár doubků (dnes vzrostlých dubů), vysazených na hrázi rybníka Pardoubek. Po první světové válce nařídilo městské zastupitelstvo majiteli Pardoubku hraběti Merweldovi zajistit pro plovárnu plavčíka, jímž se stal jistý pan Vavřena, jemuž pan Václav Pech v srpnu 1929 věnoval tyto řádky: „Buď sbohem, oceáne pardoubský. Ve vodách tvých zrcadlilo se vše krásné a ušlechtilé, co člověk v sobě měl…“ Bylo to v Lázeňském týdeníku, roč. 1., č. 12, při skončení letní sezóny. V roce 1932 si Pardoubek pronajmul pan Leopold Křančil (v té době zde byly zbudovány kabiny se zděnou střední částí), hoteliér z Bažantnice. Vyhrávala tehdy na Pardoubku hudba, na střední části vlál prapor a bylo zde i skromné občerstvení. V této době byl plavčíkem vždy usměvavý a opálený pan Lelek, který bydlel se svou paní v malé místnosti ve střední zděné části. Půjčoval koupací prostředky, pálky na pingpong, prodával limonády a jiné občerstvení. Byla zde i půjčovna loděk. Po jeho odchodu zde působili manželé Laušmanovi, a když se pak zrušilo oplocení rybníka, byl Pardoubek přístupný bez placení a hlídal tam pan hajný Popek, později pak jeho syn Václav. Další léta byl bez plavčíka. Novější úpravy byly provedeny za předsedy MNV Čisteckého - betonový okraj koupaliště a schůdky do vody. Kolem vody byly vysázeny kosatce a provedena parková úprava. Později se to však neudržovalo a celé okolí zchátralo..."

Spustit audio

Související

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.