Rumburakův hrad rozkvétá do krásy. Kunětická Hora vdechla život projektu architekta Dušana Jurkoviče
Teď nás čeká cesta na Rumburakův hrad, který stojí na osamělém skalnatém kopci uprostřed Polabské nížiny mezi Hradcem Králové a Pardubicemi. Bydleli tam také Blekota a Mekota a Fantomas tam zachraňoval princeznu Arabelu z Rumburakových spárů ve známém pohádkovém seriálu.
O Kunětickou Horu se od roku 1993 stará kastelán Miloš Jiroušek, pod jehož rukama se hrad za těch 31 let změnil k nepoznání. Vzpomínáte na to, jak to na Kuňce vypadalo, když jste tam před lety poprvé přišel?
Vzpomínám. Samozřejmě bylo to velmi romantické, zbytky hradu zarostlé v houští a roští. Mělo to svoji atmosféru a také to představovalo spousta práce.
Pamatuji si, že v osmdesátých letech minulého století byl celý hrad zavřený, vůbec se tam nesmělo.
Já sám si pamatuji, že jsem tam lezl po lešení, někde přes plot. Hrad byl v podstatě opuštěný a bez dozoru, bez správce. Takže se tam dalo různě proniknout a prohlédnout si Kunětickou horu z trochu z jiné strany.
Podstatné bylo na začátku vrátit na Kunětickou horu život, otevřít ji pro návštěvníky. Hrad se postupně proměňoval až do dnešní krásy.
Bc. Miloš Jiroušek, kastelán hradu Kunětická hora
Vy jste se tenkrát přímo na hrad s manželkou nastěhoval?
Ano. To byla romantika a velké dobrodružství. Protože ze začátku to bylo bydlení bez elektřiny i bez vody, trochu připomínalo pohádku O slepičce, jak sháněla kohoutkovi to, co nutně potřeboval k záchraně. Takový začarovaný kruh, kdy potřebujete udělat něco a k tomu potřebujete vodu a tu nemáte, protože nemáte elektřinu. A ani elektřina nejde bez elektřiny úplně jednoduše zavést a udělat. Ale to všechno máme za sebou.
Čtěte také
Měl jste tenkrát nějaký plán, jak to všechno zachránit a dát do pořádku? A bylo možné také navazovat na projekt slavného architekta Dušana Jurkoviče z roku 1923?
Ano, ale já musím přiznat, že na začátku jsem měl pouze mladistvou naivitu a ty plány se začaly rodit a přicházet postupně. Podstatné bylo na začátku vrátit na Kunětickou horu život, začlenit ji opět do normálního života, otevřít ji pro návštěvníky. Pamatuji si, že nás stálo veliké úsilí, abychom vůbec mohli vpustit veřejnost alespoň do Hradního paláce. Ale pro návštěvníky, kteří se po mnoha letech na Kunětickou Horu podívali, protože nebyla přístupná, to bylo zklamání, protože velká část hradního areálu teprve na rekonstrukci čekala. A čekala ještě řadu let. Interiéry byly prázdné a vše se rodilo až postupně v dalších letech. Kunětická Hora se postupně proměňovala až do dnešní krásy.
Začali stavět hrad, ale už s renesančními prvky. O Kunětické Hoře můžeme hovořit jako o jednom z nejmladších hradů a nejstarších zámků.
Bc. Miloš Jiroušek, kastelán hradu Kunětická hora
A Jurkovičovy plány jste objevil kdy? A navázaly jste na ně?
Jurkovičovy plány byly velmi podstatné. Především teď v poslední době, kdy jsme přistoupili k rekonstrukci západní části hradu, která nese největší otisk architekta Dušana Jurkoviče. V palácové části se skutečně jednalo o úpravu interiéru, expozice, instalace atd. Přistoupili jsme k tomu, že jsme rehabilitovali projekt v západní části a obnova probíhala v posledních letech. To je největší proměna celého hradního areálu. Ale on ten komentář s velkou proměnou je tak trošku na hraně. Protože pro památku je vždy nejlepší zpráva, když zůstává taková, jaká se dochovala z minulosti. Ovšem u Kunětické Hory je to trochu specifické a rekonstrukce, která proběhla na začátku 20. století pod vedením architekta Jurkoviče, má velmi významnou hodnotu a přispěla k posunu hradního areálu. Ten projekt jsme teď rehabilitovali a udělali jsme spoustu úprav i v Hradním paláci.
Čtěte také
Rumburakův hrad ze seriálu Arabela se rozkvétá do krásy. Najdeme ho na osamělém skalnatém kopci uprostřed Polabské nížiny mezi Hradcem a Pardubicemi. Co víme o jeho historii?
Bohužel o nejstarší hradní historii toho mnoho nevíme, chybí nám archivní materiály. Máme z archeologických výzkumů nějaké zbytky hradu, které patří do druhé poloviny 14. století, ale nejsou k němu doposud doloženy žádné archivní zmínky. Tedy jsou to jen dohady, ani ta situace není úplně jasná. Nicméně původní hrad stál úhlopříčně vůči dnešnímu hradu a později ho překryl hrad husitský. To už je první doložené stavební počínání na Kunětické hoře. Je tedy otázkou, jestli starší hrad, který byl zřejmě hradem královským, byl vůbec dokončen a využíván. Doložený je tedy až husitský hrad a největší rozkvět Kunětické hory patří do přelomu 15. a 16. století jako dílo pánů z Pernštejna.
Vznikl nový návštěvnický okruh. Jsou v něm Jurkovičovy interiéry a nádherná vyhlídka, která nemá ve východních Čechách obdobu.
Bc. Miloš Jiroušek, kastelán hradu Kunětická hora
Víme, jak tenkrát hrad vypadal? Nebo co dnes hradu Kunětická Hora z té jeho nejslavnější éry chybí?
Naším cílem není dostavět Kunětickou horu do středověké podoby. Heslo, které říká konzervovat, nikoliv restaurovat, platí pro památky už od konce 19. století. Ale snažili jsme se dát do pořádku věci, které bylo potřeba dát do pořádku. Kunětická Hora byla na přelomu 15. a 16. století zcela výjimečná opevněním, nejen mezi českými hrady. Pernštejnové se snažili vytvořit sídlo, které bude co nejlépe opevněno před rozvíjejícími se palnými zbraněmi. Hrad měl nesmírně důmyslný koridor šesti opevňovacích okruhů s šesti branami. A další zajímavostí Kunětické Hory je, že ji začali stavět jako hrad, ale už na začátku 16. století i do Čech přichází první renesanční prvky. Tedy i na Kunětické hoře se objevují už i renesanční prvky, můžeme tedy o Kunětické Hoře hovořit jako o jednom z nejmladších hradů a nejstarších zámků. Pernštejnové sami titulovali Kunětickou horu v listinách jako zámek Kunětická Hora. Navíc střechy pokrývala prejzová krytina, takže to připomínalo takový hrad Bouzov z konce 19. století. Tedy skutečně šlo spíše o zámek.
Pojďme se podívat na dřevěný ochoz, který jste nově zpřístupnili. Ten nabízí úžasný výhled do okolí.
V první etapě jsme po téměř 50 letech opravili celé hradní západní křídlo, což je několik objektů navazujících na šestou bránu. Tam vznikl nový návštěvnický okruh, kterému říkáme Jurkovičův, protože tam jsou ony Jurkovičovy interiéry a nádherná vyhlídka, která nemá ve východních Čechách obdobu. A následně jsme přistoupili ještě k úpravám paláce. Do severního palácového křídla jsme vestavěli takovou mohutnou tesařskou konstrukci, vznikl ochoz a tam je to skutečně premiérově vyhlídka směrem na sever, to znamená na Hradec Králové. Vznikla tam také malá scéna, kterou premiérově letos využíváme. Máme divadlo přímo na hradě.
Kunětická Hora
Majestátní hrad s propracovaným, dodnes pozoruhodným systémem středověkého opevnění, které v dobách největší slávy zahrnovalo mimo jiné šest bran, několik padacích mostů a tři předsunuté dělostřelecké rondely. Ve 20. letech minulého století se na obnově hradního komplexu, poničeném za třicetileté války, podílel významnou měrou architekt Dušan Jurkovič. Dnes je Kunětická hora národní kulturní památkou a patří k nejvyhledávanějším turistickým cílům Pardubicka.
Jinak ještě jedno důležité upozornění. Vy teď budete mít od neděle do středy zavřeno.
Pozor, zcela mimořádně. Pokud by vás náš rozhovor navnadil k návštěvě Kunětické Hory, tak tuto neděli a následně pak ještě pondělí, úterý a středa, je zavřeno. Na hradě se už celý týden pohybují filmaři a připravuje se natáčení nového českého filmu se spoustou známých herců. A natáčení bude probíhat potom i v dalších dnech. Takže když přijedete na Kunětickou Horu, tak můžete potkat známé tváře. Nicméně hrad bude skutečně tuto neděli, pondělí, úterý a středu pro veřejnost uzavřen.
Naším hostem byl kastelán na hradě Kunětická Hora Miloš Jiroušek. Ať se daří a ať se léto povede.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.