Roste počet poruch příjmu potravy. Děti bohužel jedí mnoho průmyslově zpracovaných jídel a sladkostí
Radioporadně o zdravé výživě, protože naším hostem je nutriční poradkyně Zuzana Šafářová. Jako téma jsme zvolili extrémy ve výživě, protože jsou to dvě strany jedné mince. Na jedné straně přibývá nadváhy a obezity u dětí, na té druhé straně zase roste počet poruch příjmu potravy u mladších lidí.
Kde jsou podle vás hlavní příčiny toho, že přibývá poruch příjmu potravy, zejména u dětí?
Je to celosvětový trend. Já osobně si myslím, že to je způsobeno velkou konzumací potravin, který jsou průmyslově zpracované. A potom sladkostí. Protože, když já jsem byla dítě, tak pro nás byly sladkosti vzácnost. Vystřihovali jsme si obaly a lepili je do sešitu, jakou jsme měli radost z toho, že jsme něco dostali.
Sladkosti mají jiné složení, než dříve. Obsahují tzv. glukózovo fruktózový sirup, který jednoznačně vede k nárůstu tělesných tuků.
Zuzana Šafářová, nutriční poradkyně
Sladké potraviny jsme dostávali zejména v podobě domácích připravených dezertů a domácího sladkého pečiva. Dnes je nabídka na trhu obrovská a děti jsou na sladkostech a sladkém pití závislé.
Čtěte také
Nutno také podotknout, že dnes mají sladkosti také jiné složení, než tomu bylo dříve. Když jsem si já jako dítě koupila nebo dostala sladkost, tak obsahovala cukr. Dnes sladkosti obsahují tzv. glukózovo fruktózový sirup, který bohužel, podle výzkumů, jednoznačně vede k nárůstu tělesných tuků.
Děti ale mají rády sladké. Takže je lepší varianta, když jsou to sladkosti domácí, doma pečené a připravené?
Jednoznačně. Protože děti preferují sladkou chuť, mají zvýšenou potřebu sacharidů, je důležité nedávat jim průmyslově zpracované sladkosti. Do sladkostí se přidává pořád víc a víc sladidel a chuťové buňky si na to zvykají. A za mě je velké minus kupovaných sladkostí již zmíněný glukózo fruktózový sirup, který se vyrábí z kukuřice nebo pšenice.
A tam je, na rozdíl od sachorózy, od bílého cukru, glukóza a fruktóza volná, není vázaná jako v sacharóze. A volná fruktóza způsobuje, že se v mnohem menší míře vylučuje hormon nasycení. Tak tyto sladkosti nevedou k uspokojení a nasycení.
Vláknina způsobí, že se cukry v těle vstřebávají postupně a pomalu. Zvládají se ukládat a nerozhoupe se vám tolik hladina cukru v krvi.
Zuzana Šafářová, nutriční poradkyně
Co se týče obezity a nadváhy, jakou roli tam hraje dědičnost?
Dědičnost hraje velkou roli. Tělesná hmotnost je geneticky podmíněná až ze 70 procent, což je hodně. Ale pořád ještě zbývá prakticky třetina, tedy velký prostor na to, jak se rozhodneme, že budeme žít, jaký bude náš životní styl.
Čtěte také
Děti samozřejmě kopírují životní styl, stravují se tak, jak se stravují rodiče. Tedy to se přenáší z generace na generaci. A pokud jsou tam nezdravé návyky, tak se to samozřejmě na děti přenese a ty to zase následně posunou dál na své potomky.
Kolik by děti měly sníst ovoce a zeleniny? Některé ovoce je také plné cukru, nemůžeme dítěti tak nějak uškodit?
Nutriční doporučení pro školní děti a dospívající jsou stejné jako pro dospělé. To znamená, že se doporučuje 400 gramů ovoce a zeleniny denně v poměru ovoce a zelenina 1:2, tedy více zeleniny.
A například Společnost pro výživu doporučuje přijmout až 600 g ovoce a zeleniny denně, což jsou nejnovější doporučení ze světa. Na druhou stranu nadměrný příjem je rovněž škodlivý, protože by si člověk mohl třeba přivodit zácpu, zvláště, pokud by děti nedostatečně pily. A mohlo by se blokovat vstřebávání určitých cenných látek.
Čtěte také
Ano, ovoce obsahuje cukr, fruktózu, ale obsahuje i vlákninu. Když si odšťavíte třeba jablko, tak na jedné straně vyteče šťáva a na druhé straně vám zůstane drť, což je ona vláknina. A vláknina způsobí, že se cukry v těle vstřebávají postupně a pomalu. Zvládají se ukládat a nerozhoupe se vám tolik hladina cukru v krvi.
Zatímco když sníte nějakou sladkost, dojde k velkému výkyvu krevního cukru, způsobí to nejdříve euforii, pocit uspokojení. A velmi brzy, většinou do hodiny, dojde tím rozkolísáním krevního cukru zase k další chuti na sladké. Což většinou člověk vyřeší další sladkostí. A tak to jede každý den a pořád dokola.
Což potom může způsobit inzulinovou rezistenci, což je stav, kdy už tělo nedostatečně uvolňuje inzulin. Tím chci říci, že dvě potraviny o stejné kalorické hodnotě a o stejném množství cukru nefungují v těle úplně stejně.
Celou radioporadnu s nutriční poradkyní Zuzanou Šafářovou si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.


