Roškopovští táborníci propadli kouzlu polodrahokamů, herci neodolali legendě o sv. Vavřinci

Tábornický pobyt v magické podkrkonošské krajině byl spojený nejen se sběrem, poznávaním a vlastnoručním řezáním a leštěním polodrahokamů, ale i s domácí atmosférou, která je charakteristická pro všechny roškopovské dílny. Ty se pod vedením zapsaného spolku OPEN ART, z.s. konají už po sedmnácté.

Prázdninový domov mladých kamenářů v Roškopově|foto: Vladislava Wildová

Po mladých hledačích pokladu, které provázel Václav Mencl, šéf novopacké klenotnice, jsme pátrali společně s vedoucí roškopovského týbora Kateřinou Krejčí. V prvních dnech pobytu byli totiž „kamenáři" tak zaujati sběrem polodrahokamů, že když jsme za nimi vezly oběd, nevěděly jsme přesně, kam až se kopcovitou krajinou posunuli:

V roškopovských dílnách se skoro všichni znají, je málo těch, kteří tam přijedou jen jednou. A když vyrostou, mnozí se tam vracejí jako praktikanti. Kouzlo místa působí i na dospělé.

Roškopovské národní divadlo. V roškopovských dílnách panuje přátelská a rodinná atmosféra. |foto: Vladislava Wildová

„Myslím, že dětem především vyhovuje, že jde o malý tábor s domácí atmosférou, kontaktem s vedoucími, kteří mají zájem, aby to v týmu fungovalo a všichni si to užili. Proto chci poděkovat všem, kteří nám pomáhají. Naši táborníci mě překvapují každoročně, jsou invenční a tím nás zároveň isnpirují," přibližuje Kateřina Krejčí.

V Letních dílnách v Roškopově tvoří ti, kteří jsou sami sebou. Tábor stojí na atmosféře a nadšení

• Upravit
• Smazat

Tvoří s japonským loutkohercem, pronikají do tajů, technologií a postupů filmové tvorby, objevují a zachycují svět, který nemá hranice, nazkoušejí muzikál a scénické tance, hledají polodrahokamy. V Letních dílnách v Roškopově, které pořádá OPEN ART, z. s., se nudí jen málokdo. A většina táborníků se tam ráda vrací, dokud to ještě jde. Když už to nejde (dovrší 18 let), pak se hlásí jako praktikanti.

A upozorňuje, že v Roškopově a okolí jsou spokojení i dospělí.

„Vloni tu herec a režisér Jirka Jelínek, zakladatel divadla Dno připravil „dospělé" představení na regionální téma. Když letos skončila výtvarně - divadelní dílna Nebe, peklo, Roškopov, kterou Jiří vedl společně s Bárou Čechovou (mj. spolupracovnicí divadel Buchty a loutky a Minor), pustil se do přípravy světové premiéry autorské variace na legendu o sv. Vavřinci, který je patronem staropackého kostela," dodává k dalšímu roškopovskému dění.

Hudební a taneční taškařice „Život a smrt svatého Vavřince aneb Převeliké smažení" s loutkami, živou hudbou a s devíti herci z šesti divadel (Polárka Brno, Divadlo rozmanitostí Most, Minor a Puls Praha, Lampion Kladno a Národní divadlo Roškopov) se připravovala v roškopovské sokolovně. Místní i přespolní ji pak viděli mj. u kostelů sv. Vavřince ve Staré Pace a v Jilemnici.