Romantická hříčka přírody. Vodopád Dírka u Darové má dostatek vody po celý rok

Od Darovanského dvora je to k potoku pár stovek metrů prudkým klesáním do skalami sevřeného údolíčka. Pak už se stačí držet pěšinky podél klikatící se vody. Zaujme vás i její zbarvení do červena díky obsahu železa, za které může historická těžba černého uhlí a výroba kyseliny sírové.

I samotné údolí Díreckého potoka stojí za návštěvu. Je součástí přírodního parku Horní Berounka, tudíž se obejde bez pravidelné lesnické činnosti. Za odměnu zde narazíte na různě pokroucené stromy porostlé mechy a ostré rozeklané skály poseté kapradím.

Po pár krocích už o sobě dává hlasitě vědět vodopád. Říká se mu Dírka. Nejspíš proto, že ho napájí Dírecký potok. Nepředstavujte si ale nějakou malou dírku s čůrkem vody. Vodopád Dírka je jedním z nejvyšších a nejmohutnějších, které můžete na západě Čech vidět, a to navíc v kteroukoli roční dobu.

Teskně hučí Dírka u Darové

Podle jedné z verzí vznikl vodopád tak, že se do úzkého údolíčka sesypaly čedičové bloky skal a vytvořily pro vodu nepřekonatelnou překážku. I když je vidět, že se voda neúnavně a bez přestání snaží. Ostré hrany kamenných bloků kolem vodopádu kontrastují s těmi hladce zaoblenými, které po staletí opracovává vodní živel. Krásná podívaná, která tu bude k obdivu, dokud proud neošoupe tvrdý kámen natolik, aby voda tekla klidně.

Vodu je zbarvená po historické těžbě suroviny pro výrobu kyseliny sírové|foto: Pavel Halla

Možná se ale mnohem dřív uvolní další balvany nad potokem, které ho zavalí a vodopád bude ještě vyšší a mohutnější. To nechejme na dobré víle jménem Příroda.