Rok a půl hraje šachy a už je mistr republiky. Osmiletý Lukáš Zelba si královskou hru zamiloval
Velmi vzácná návštěva přišla dnes do Českého rozhlasu Hradec Králové. Královéhradecký šachista Lukáš Zelba, který se stal v osmi letech letos dokonce mistrem České republiky. S ním dorazil i šachový trenér Jiří Kratochvíl.
Oba jste z šachového klubu Ortex Hradec Králové. Nejdřív asi ohromná gratulace k tomu mistrovskému titulu. Jak se cítíš Lukáši, jaký je to pocit být mistrem České republiky?
Fantastický.
Tobě je 8 let. A šachy hraješ jak dlouho? Vzpomeneš si, kdy jsi se s nimi potkal úplně poprvé?
Na farmě. Tam jste se učili hrát šachy, tam nás to učil náš pan Bielavský. Tam mě to začalo bavit, doma jsem trénoval a pak jezdil na turnaje.
Takže stačí doma trénovat. Asi tě ta hra hodně baví, hodně tě to chytilo. Vy si, pane Kratochvíle, vybavíte ten okamžik, když k vám malý Lukáš přišel? Už jste odhadl, že bude dobrý?
Na pohled se to odhadnout nedá, ale vcelku rychle se pozná, že to dítě má nějaké předpoklady pro šachy. Že na té šachovnici prostě vidí, pamatuje si, postřehne, jak se ty figury pohybují. Vcelku rychle, během dvou, tří tréninků, se to vidí.
Lukáš hraje jak dlouho šachy?
Teď asi rok a půl přibližně. To je doba, kdy chodí ke mně nebo k nám do Ortexu.
To je neuvěřitelné, rok a půl a už je mistr České republiky. Kolik dalších takových šikovných dětí tam máte?
Dětí do 18 let má Ortex poměrně dost, těch aktivních asi 20 plus některé, které si občas přijdou zahrát. Nicméně toto je první titul mistra republiky. Máme tam před mnoha lety jeden titul mistra Čech, ale mistr republiky, to je poměrně výjimečné. I když těch kategorií je hodně, po dvou letech vždy ty dětské kategorie jsou. Ale přesto Královéhradeckej kraj takové výsledky nemá.
A bylo to tak vždy, že se šachový klub Ortex staral o mládež?
Šachový klub Ortex vznikl před asi 25 lety v podstatě pro skupinu nadšenců víceméně už středního a staršího věku, kteří hráli soutěže dospělých družstev. A někdy kolem roku 2006, to jsem ještě dávno nebyl ani členem Ortexu, právě pan Bielavský začal trénovat a připravovat mládež. Takže to je zhruba těch 10 či 11 let.
A ty soutěže, to nám taky vysvětlete. Hraje se nějaká extraliga nebo první liga, nebo jak to je v šachu?
Jednak jsou soutěže jednotlivců, to je právě ten mistrovský titul Lukáše. A pak jsou soutěže družstev, které postupují víceméně v jakémkoliv sportu stejným způsobem, čili přes nějakou krajskou soutěž, krajský přebor, první liga až extraliga mládeže. Ortex během několika dovedl pan Bielavský až do extraligy, což je poměrně dost prestižní záležitost. Tu jsme hráli dva roky, teď hrajeme poměrně úspěšně první ligu.
Kdo ty děti trénuje? Protože vás asi na to je víc.
Tím nejvýznamnějším je pan Bielavský, který to založil a trénuje. Ale opravdovým nestorem Ortexu je pan Evžen Gonsior. Což je trenér první třídy a reprezentace. Dá se dokonce říct, že většina českých reprezentantů po určitou dobu trénovala pod panem Gonsiorem.
Kdy jste k šachům dostal vy? Protože jste říkal, že to není dlouho, co hrajete.
Já jsem šachy hrál jako malý kluk. Pak jsem přestal, 20 let jsem šachy neviděl a k šachům jsem se dostal, když moje dcera v první třídě přišla ze školy, že se přihlásila na šachový turnaj. Tak jsem se jí zeptal, jestli umí tahat figurkami a zjistil jsem, že ne. A přes víkend jsem ji to naučil. A pak už se to nějak rozjíždělo.
Vaše dcera Kristýna, je také už dnes v nějakých 15 letech šachovou trenérkou.
Ano, trénuje také. Dokonce s Lukášem právě na mistrovství byla jako trenér přítomná na přípravu partií.
Ty bys chtěl, Lukáši, třeba jednou taky trénovat šachy? Kam to chceš s tou královskou a velmi těžkou a náročnou hrou jednou dotáhnout?
Na titul mistra mezi dospělými.
A co tě ještě baví kromě šachů? Zpíváš ve sboru Boni Pueri také, viď?
Ano. A ještě mne baví stolní tenis, fočus a badminton.
Vy jste říkal, pane Kratochvíle, že je to první takový titul v této kategorii pro váš klub. To jste asi hodně pyšní, ne?
Samozřejmě, že jsme pyšní, protože je to mimořádná událost, získat titul mistra republiky. Nejen pro Ortex, ale vůbec i pro Hradec Králové nebo dokonce i pro Královéhradecký kraj. Jsme nadšení, je to úžasné.
Jak to vůbec vypadá, pane Kratochvíle, na takovém turnaji? Je asi ticho, soustředěná atmosféra.
Organizátor se musí snažit udržet klid v hrací místnosti. Na druhou stranu při takovém počtu relativně malých dětí to někdy má organizátor složité. Často to má složité i s rodiči, kterých tam je taky spoustu.
Co to všechno znamená pro Lukáše? To vítězství. Předpokládám, že kromě nějakého poháru, tam je ještě i nějaký postup dál.
Samozřejmě postupy dál jsou. Lukáš si nakonec částečně i z organizačních a finančních důvodů vybral mistrovství Evropy, které se bude odehrávat v září v Rumunsku.
A měl tam také nominaci na mistrovství světa?
Byla tam i nominace na mistrovství světa. To se odehrává v Brazílii, což je organizačně a finančně podstatně složitější. Takže nakonec Lukášovi rodiče vybrali mistrovství Evropy.
Lukáši, tak v září budeme držet palce. Musíš se na to nějak připravovat? Jak často šachy hraješ?
Denně. Každý den jeden a půl hodiny.
Vy byste doporučil, pane Kratochvíle, dětem šachy? Protože to je poměrně těžká hra.
Šachy bych jednoznačně doporučil. Ony se dají hrát na různé úrovni. Když to člověk chce dotáhnout tak vysoko, tak musí skutečně trénovat v podstatě každý den. Ale šachy se dají hrát i zábavnou formou a úžasně to vylepšuje soustředění, klid a koncentraci. Logické myšlení. Všechno tohle. Ale možná u těch dětí bych já opravdu vyzdvihl takové, které jsou aktivnější, neposedí, mají třeba problémy i ve škole vydržet hodinu sedět. Tak na to zklidnění jsou ty šachy výborné.
Kdyby náhodou se třeba někdo k vám do klubu chtěl přihlásit, může se přijít podívat?
Může se přijít podívat. Samozřejmě v září, teď jsou prázdniny i v šachách, jako ve všem jiném. Trénuje se víceméně třikrát týdně, úterý, středa, čtvrtek, přičemž tréninky začátečníků jsou v úterý.
A kde vás najdeme v Hradci Králové?
Najdete nás v budově společnosti Ortex, což je softwarová společnost v Resslově ulici v Hradci Králové. Máme tam hrací místnost, kde hrajeme.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
