Rok 2026 je jubilejním rokem Šestatřicátníků, budou mít 90 let, připomíná Zelný rynk
Poslechněte si fejeton Šestatřicátníka Pavla Švandy Do nového roku s 007. Milan Mundier natočil rozhovor se spisovatelkou Lucií Hlavinkovou, a to nejen o její knize Gottwaldova mumie. Čtrnáctou částí pokračuje komediální detektivka Petry Klabouchové Muž z Brna.
V letošním roce čeká všechny šestatřicátníky 90. výročí narození. Termín Šestatřicátníci ale zároveň označuje pražsko-brněnskou generační skupinu umělců a intelektuálů, kteří se v době svých středoškolských a vysokoškolských studií v 50. letech setkávali, diskutovali, tvořili a taky vydávali samizdatový časopis 36. Za všechny jmenujme Václava Havla, Jiřího Kuběnu a Pavla Švandu.
Čtěte také
Uctíme je hned na začátku roku. Ve středu 14. ledna ve 20 hodin si můžete na stanici Český rozhlas Vltava poslechnout zkrácenou reprízu brněnského Večera na téma Šestatřicátníci. V Zelném rynku budeme po všechny lednové soboty zahajovat jedním z mnoha archivních fejetonů Pavla Švandy.
Tím také vstupujeme do roku, v němž Zelný rynk (na začátku května) oslaví své 30. výročí. A že je za těch třicet let z čeho čerpat… Tentokrát jsme z archivu vylovili Švandův fejeton z roku 2018, čte Vladimír Hauser.
Publicista Milan Mundier se sešel s brněnskou spisovatelkou Lucií Hlavinkovou a povídal si s ní hlavně o její knize Gottwaldova mumie, ale i o jejích předchozích knihách a o dalších tvůrčích plánech.
V novém roce pokračuje komediální detektivka Petry Klabouchové Muž z Brna. Četba má totiž celkem dvacet částí. Všechny čte Pavel Čeněk Vaculík v režii Radima Nejedlého a připravila je Vendula Záhoříková. Po odvysílání všech dílů je nabídneme k poslechu kompletně – na webu Českého rozhlasu Brno a zároveň na audioportálu mujRozhlas.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
