Režisér Ondřej Kepka: Všechny romány Karla Čapka se staly realitou, jen Věc Makropulos ještě neumíme
V pátek 12. září byl hostem Lady Klokočníkové v rozhlasové kavárně v Havlíčkově ulici v Hradci Králové Ondřej Kepka. Kromě toho, že je porotcem Festivalu komedie v Novém Městě nad Metují, je jeho profesní záběr velmi široký. Je to herec, režisér, scénárista, moderátor a v neposlední řadě i prezident České herecké asociace.
Máte rád humor?
To bych asi všechny zklamal, kdybych řekl, že nemám rád humor. Mám rád takzvaně inteligentní humor, i když Milan Lasica, když jsem s ním točil kdysi rozhovor, tak jsem mu říkal, vy děláte inteligentní humor, říkal, co to je? To je humor pro intelektuály? On neměl moc rád, když se humor rozděluje a škatulkuje na hospodský, vulgární, jednoduchý či složitý.
Fascinuje mě, jak Český rozhlas stále pevně proplouvá naší moderní dobou. Své místo nachází neuvěřitelným způsobem.
Ondřej Kepka, režisér a scénárista
Humor by nás měl vždy potěšit a udělat život krásnějším. A když se u toho třeba i trošku zamyslíme, což je onen inteligentní humor, tak je to jenom dobře.
Čtěte také
Je něco, podle čeho se v životě řídíte? Nějaké životní krédo?
Rád jsem používal krédo Karla Čapka, který je vám blízký, protože studoval na gymnáziu v Hradci Králové, a on často říkal, že vše je trochu relativní. Ale v dnešní době se tohle malinko zprofanovalo, využívají jej různé skupiny lidí, že i pravda může být alternativní. Tak si myslím, že pro dnešní dobu tohle zrovna ideální není.
Snažím se tedy najít něco, co by mě charakterizovalo a co bych rád používal, ale zatím jsem nic trefného nenašel.
S kým byste se v životě chtěl ještě setkat?
To by byl jistě zmíněný Karel Čapek, to by bylo krásné setkání. Zejména bych ho posadil do dnešní doby a zajímalo by mě, co by říkal na spoustu věcí, od politiky, přes společenské věci. Všechny jeho prognózy v podstatě vyšly, všechny jeho romány se staly de facto realitou, je to až neuvěřitelné. Snad jen Věc Makropulos, 300 let stará Emilia Marty, to ještě neumíme.
Ale jinak Bílá nemoc, to byl covid, a mohl bych pokračovat o výbušninách typu Krakatitu ani nemluvě. A potom by to bylo několik autorů dramatiků, samozřejmě rád bych se potkal s Williamem Shakespearem.
Čtěte také
A z těch žijících by to byl americký herec a režisér Clint Eastwood. Jeho režijní tvorba je mi nesmírně blízká. Jeho herectví je malinko jiné, než které já úplně obdivuji, ale obdivuji ho především jako režiséra. Natočil několik nádherných filmů a z poslední doby, co film, to pro mě perla. Mluví mi z duše, byť je mezi námi věkový rozdíl snad 40 let.
Největší výhra vašeho života?
Tak to je bezpochyby moje žena. Dlouho mi trvalo, než jsem našel tu pravou. Je dobré mít jakýkoliv vztah, tohle je, myslím, největší výhra v každém životě.
Když se řekne východní Čechy, co se vám okamžitě vybaví?
Kraj, který je pro mne, upřímně řečeno, trochu neprobádaný. Nejezdil jsem sem k babičce. Kraj, který považuji za takové ryzí české jádro, společně s jižními Čechami. Myslím si, že je to tu typicky české v tom nejlepším slova smyslu. A pak se mi vybavují samozřejmě dvě vynikající divadla, hradecké a pardubické.
Čtěte také
A tak bych mohl pokračovat. Samozřejmě mé oblíbené Krkonoše, protože velká část našich nejvyšších hor leží v Královéhradeckém kraji, jen úplný západ patří k Libereckému kraji, A mohl bych dál pokračovat dál. Je toho hodně.
Když se řekne Český rozhlas, tak se vám toho asi také hodně vybaví?
To bychom tu byli hodně dlouho. Ale alespoň jedna věc, která mne na rozhlase fascinuje. Hlavně to, jak proplouvá moderní dobou, kdy mnohá tradiční média nebo tradiční subjekty tak poskakují a mnohdy i kodrcají a klopýtají. Rozhlas, myslím si, nachází své místo neuvěřitelným způsobem. Jsou stanice, které nemají konkurenci. Například Český rozhlas Plus.
Mohl bych mluvit o mé oblíbené Dvojce. Radiožurnál nepotřebuje reklamu. A koneckonců regionální stanice krásně doplňují vějíř a spektrum vysílání. Vím, že řada regionálních stanic, jako je třeba Brno, Plzeň, nebo tady v Hradci, je ve svém regionu nesmírně oblíbená a poslouchána.
Celý rozhovor je k dispozici v našem audioarchivu. Přejeme příjemný poslech!
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
