Řezbářky z Litoboře na Náchodsku. Drobná žena s motorovou pilou v ruce budí zasloužený respekt
Obecně se má za to, že motorová pila patří výhradně do rukou silného muže. Ale v dílně řezbářek Romany Krestýnové a Dagmar Dvořákové napočítala redaktorka Romana Joudalová motorovek hned sedm. A to nebyla zdaleka jediná skutečnost, která ji při neformální návštěvě v jejich venkovském sídle v Litoboři na Náchodsku přesvědčila, že žena, když chce, dokáže co chce!
Řezbářky Romana Krestýnová a Dagmar Dvořáková často jezdí pracovat na různá umělecká sympozia doma i v zahraničí. Takové akce mají tu výhodu, že na manipulaci s velkými objemnými kusy dřeva, z nichž vznikají třeba sochy v nadživotní velikosti, je tam k dispozici vhodná a silná technika.
Na vesnici je stále běžné, že si lidé pomáhají
To doma, v litobořské dílně, se v takovém případě většinou dámy musí spolehnout na pomoc silných a ochotných sousedů.
Ti rádi poradí a pomohou i při nejnutnějších opravách domu, třeba když zatéká střechou nebo netáhnou kamna.
Nejen motorovka
Romana Krestýnová ráda tvoří velké sochy v nadživotní velikosti. Při takové práci přijde vhod nejen motorová pila, ale také třeba pásová pila, stojanová vrtačka nebo bruska. Menší plastiky zpracovává tradičně dláty a jemnými brusnými nástroji.
Čtěte také
Dagmar Dvořáková se věnuje úplně jiné práci se dřevem. Na stole rozložila krásné užitkové věci ze dřeva s přidanou estetickou hodnotou. Její mísy a talíře je radost užívat a vzít do ruky. Pracuje výhradně s kusy dřeva, které řezbářům „odpadnou od ruky" při práci na velkých sochách a těmi se pak nechá inspirovat k výslednému tvaru.
Vystačí si s menšími nástroji, jako jsou fréza, rašple a smirkový papír. Na úpravu povrchu postačí včelí vosk nebo přírodní jedlé oleje.
V Litoboři jsme doma
Řezbářky Romana Krestýnová a Dagmar Dvořáková, které v malé obci Litoboř na Náchodsku před pěti lety našly místo inspirativní pro svou tvorbu i pro život, se přirozeně zapojily do sousedského života.
Čtěte také
Rozhodly se také navázat na tradiční řezbářské sympozium, které bývalo v nedaleké obci Hořičky.
První pokus uspořádaly doslova „na koleně" doma u stodoly. Obce i mnozí sousedé je v tom ale nenechali a dnes má řezbářské sympozium v Litoboři za sebou už čtyři ročníky v krásném prostředí bývalého Svatoňova lomu.
Jako „naplavenina" se necítí. Jen při natáčení reportáže se na kus řeči u jejich pohostinného stolu venku pod pergolou zastavilo několik dalších lidí ze sousedství.
Související
-
Železo je jako pach krve na jazyku, kdežto vůně dřeva vás naplňuje. Dřevo má v sobě příběh
Dnes vás pozveme do Skuhrova nad Bělou, což je kousek od Rychnova nad Kněžnou. Už potřetí se tam chystají umělci na 3. ročník řezbářského sympozia Proměny dřeva.
-
Umělecký dřevořezbář z Jasenné na Náchodsku vyřezává unikátní dílo. Velblouda v životní velikosti
Velbloud v životní velikosti - to je obrovská výzva pro dřevořezbáře Miroslava Kříže z Jasenné. Dílo po dokončení poputuje do Dubaje ve Spojených Arabských Emirátech.
-
Když vstoupíte do řezbářské dílny Jiřího Bareše, máte pocit, že jste v kostele
Maminka kreslila a on si odmala „čmáral" a učení šlo trochu stranou. Chodil do „lidušky", chtěl dělat hrnčíře a pak se v Červeném Kostelci vyučil řezbářem.
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
