Retrostipendia Nadace Albatros pomáhají zabránit předčasnému odchodu sociálně znevýhodněných dětí ze vzdělávání

„Romům jsem chtěla pomáhat už od malička. V Člověku v tísni se nevěnujeme jenom romským dětem. Teď konečně dělám to, co jsem vždycky chtěla. Po debatě se čtyřmi koordinátory různých služeb jsme zjistili, že se asi nejvíc budu hodit na kariérní poradenství, protože mládeži nejlépe rozumím. Sama jsem zažila to, co oni prožívají,“ prozrazuje kariérní poradkyně Maria Siváková a dodává, že studentům v jejich rodinách chybí podpora při výběru budoucí profese:

„Nemají podporu od rodiny. Ne, že by jim nechtěli pomoct, ale kolikrát prostě neví, jak pomoci mladému člověku, který vychází ze základní školy a neví, co bude dělat dál. Já to také prožila, v 15 letech jsem seděla před barákem na schodech, ptala jsem se mámy, kam mám jít na střední a ona na to, že sama neví, což je špatně. Dnes se proto snažím deváťákům a osmákům najít to, co by je bavilo.“

Nejmladším klientům je 13 let. Podporu ve formě Retrostipendia mohou čerpat po dobu studia. Měsíčně mohu zažádat až o 1500 Kč.

„Snažíme se, aby se děti dostaly dál než jejich rodiče. Podmínkou proto je, aby alespoň jeden z rodičů neměl vyšší než základní vzdělání. Tam očekáváme progres a snažíme se, aby si děti udělaly střední školu, či nejlépe vysokou. Někdy jsou ty cíle vyšší a ne úplně se plní. Proto jsme rádi, když nastoupí na H obory (vzdělání s výučním listem) a ne na E obory (nižší střední odborné vzdělání), protože s tímto kódem nemají tolik šance se dostat třeba na vysokou školu nebo pokračovat ve studiu dál. Získané studijní znalosti tu jsou o něco slabší než právě na H oborech.“

„Učím se nastavovat hranice. První rok byl pro moji rodinu a pro mě složitější. Doma mě přemlouvali, abych si práci nebrala domů, jenže je to těžké. Snažím se být dětem jejich starším kamarádem a úplně se mi nedaří oddělit práci od soukromí.“