Restaurátor Jakub Ďoubal: Baroko vnímáme posunutě. Jak působilo, je už dnes pro nás nepředstavitelné

24. červen 2021

Nedaleko Kuksu, v Novém Lese u Hřibojed, najdete unikátní sousoší Matyáše Bernarda Brauna, tedy Braunův Betlém. Vzniklo prý pro potěchu návštěvníků kukských lázní, byla to taková odpočinková a relaxační zóna. Vypravíme se tam s Jakubem Ďoubalem, vedoucím ateliéru restaurování kamene na Fakultě restaurování Univerzity Pardubice v Litomyšli.

Na unikátním Braunově díle teď pilně pracují vaši studenti. Pane docente, jak často jste teď u Braunova Betléma?
Strávili jsme tam poslední tři týdny, takže relativně často. Ale už končíme. Můžete se přijet podívat na to dílo po očistě, jak jste s ním zamávali v tom kladném slova smyslu.

Braunův Betlém sekaný přímo do živé skály je dnes už skutečné torzo, nicméně pořád velmi působivé. Možná i právě proto.
Jakub Ďoubal, restaurátor

Opravdu to bylo v době baroka relaxační a odpočinkové místo pro hosty lázní na Kuksu?
Je to tak. Zajímavé je, že to místo vypadalo výrazně jinak než dnes. Byla jiná úprava terénu, dokonce ony reliéfy a sochy byly s velkou mírou pravděpodobnosti polychromované, takže barevné. Dneska si to už úplně nedovedeme představit. Ale co tam mezitím vzniklo, je zase jiná záležitost. Je to daleko víc propojené s přírodou. A je to nádherné v tom, že sochy jsou sekané přímo do živé skály. Využili kameny, které tam byly k dispozici, měli nějakou vizi a tu ztvárnili.

Čtěte také

Slavné sochy ctností a neřestí u hospitalu Kuks byly původně také barevné?
Ty byly také upravené barevně, i když ne asi tak živě, jak se zdá, že byl upraven onen Betlém. Ovšem jak to vypadalo a působilo je pro dnešního diváka úplně nepředstavitelné. My vůbec máme vnímání baroka jistým způsobem posunuté. Dnes už je většina soch bez barevné úpravy, vnímáme je jako kámen, ale myslím si, že původní vzhled byl výrazně jiný, než jsme schopni dnes vnímat. Mimochodem jsou udělané vizualizace, jak to mohlo vypadat, takže návštěvníci si to na informačních panelech mohou prohlédnout, aby získali přibližnou představu.

Končí restaurátorské práce na obnově Braunova betléma na Trutnovsku

V jakém stavu je tento unikát? Kolik soch tam zbylo? Jsou tam všechny?
Z velké části jsou skulptury dochované, i když nějaké sochy byly mezitím přesunuty. Bohužel proběhlo tam několik takových etap, kdy byl celý areál hodně zanedbaný, dokonce tam byla i nějaká vandalské činnost, armáda tudy prošla, takže je to výrazně poškozené, ztráty hlav, ručiček a podobně. Dneska je to skutečné torzo, nicméně pořád velmi působivé. Možná i právě proto.

Čtěte také

Jde o to, jestli se mají tyto věci vracet do původní podoby nebo jen opravit, vyčistit a zakonzervovat. Jak to děláte?
V tomto případě asi není představitelné, že bychom tam dělali nějaké velké rekonstrukční doplňky. Cílem je rozhodně zachovat stav, který tam je, ať už tedy onu torzalitu dochování, tak vlastní propojení s přírodou, které tam dnes funguje velmi dobře. Ale na druhou stranu je zapotřebí samozřejmě provést konzervační úpravy tak, aby byl objekt zachovaný co nejdéle. Takže my primárně provádíme poměrně masivní očištění od mechů a lišejníků, ale zase se musíme zastavit na rozumné míře, aby to nepůsobilo nepřirozeně, aby reliéfy a sochy nebyly vytržené z kontextu. To bylo docela těžké nastavit. Potom bude následovat vyhodnocení, konzervační práce, zajištění drobných prasklin. Musím ale říct, že reliéfy i sochy jsou relativně slušně zachované, kámen je kvalitní, takže hlavní problém je biologický porost, který na tom roste.

Čtěte také

Změnily se hodně za dobu, kdy se této profesi věnujete, metody restaurování? To znamená, jak se dnes pracuje s kamenem a jak s ním pracovali vaši předchůdci na Kuksu u Braunova Betléma před 60 či 70 lety?
Samozřejmě nějaký vývoj tam je, například v materiálech. Pokaždé se objeví nějaký nový materiál, který se s velkým nadšením v historii užil, a pak se ukázalo, že to nebylo až tak dobré. Dnes máme určitou naději, že už je poznání tak daleko, že materiály, které používáme, by nemusely těm objektům uškodit a naopak jim pomohou. A pak je druhá věc, že se mění také přístupy. I když si myslím, že co se týče konkrétně Braunova Betléma, tak tam vždy konsenzus v tom, že ho nebudeme doplňovat, nebude vypadat jako nový. Ovšem u jiných soch a sochařských děl, řekněme menšího významu, se to proměňuje a vyvíjí.

Jakub Ďoubal ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Proč nechce Jakub Ďoubal, aby Betlém Matyáše Bernarda Brauna zase vypadal jako nový a na jakou další zajímavou práci se připravuje, se dozvíte v našem audioarchivu.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související