Reportážní seriál Martina Pařízka a Ondřeje Vaňury: Když jde o vteřiny 4. série

Policisté z pohotovostní motorizované jednotky jsou neustále v ulicích Prahy

Každý den a noc se proplétají ulicemi Prahy a co nejrychleji míří do akce. Policisté z pohotovostní motorizované jednotky dokážou být během několika minut prakticky na jakémkoliv místě hlavního města. 

Připraveni musí být na chytání zlodějů nebo zastavování nebezpečných aut. Díky krátkému dojezdovému času jsou to právě oni, kdo jsou vycvičeni i na prvotní zásah proti aktivnímu střelci. Takzvaní „péjáci“, jak si sami říkají, ale také často pomáhají zachraňovat lidské životy.

„Máme s sebou balistický štít, balistické helmy,“ říká jeden ze členů pohotovostní motorizované jednotky Jan Ševčík. Oblečený je v černé policejní kombinéze, na které má ještě taktickou vestu. 

Jeho kolega Michal Malicher ukazuje trezor v zadní části auta, který slouží pro uložení dlouhých zbraní. Kufr Octavie kombi je po naložení všech potřebných věcí téměř zaplněný. 

Stále v ulicích

Tříčlenná hlídka vyjíždí ze základny pohotovostní motorizované jednotky v pražských Ďáblicích a začíná jí noční služba. 

„Jsme prvosledová hlídka, která jezdí většinou už na závažnější situace, které se stanou v ulicích Prahy. Vyrážíme obvykle na loupeže, případně na možné vloupačky do objektů, do vozidel. Jezdíme na odcizená vozidla, která někde ujíždějí. Jsme v ulicích de facto pořád,“ popisuje velmi pestrou náplň služby policista Michal Malicher.

Vysílačka v autě může zaznít v podstatě kdykoliv, tak jako v tuto chvíli. „Náměstí republiky. Pád z ochozu, asi z druhého patra,“ ozývá se reproduktoru. „Rozumím,“ odpovídá Jan Ševčík a policejní auto okamžitě zapíná majáky se sirénou a zrychluje. 

Vyjíždějí zachraňovat životy

K tomuto zásahu je hlídka pohotovostní motorizované jednotky povolaná kvůli tomu, že s sebou má v autě také automatický externí defibrilátor na obnovu srdeční funkce. Policisté tak slouží i jako takzvaní first respondeři, vyrážejí tedy i ke zdravotním problémům. Tak jako v tomto případě, kdy v nákupním středisku v centru Prahy spadl muž z druhého patra.

Policisté pomáhají s resucitací muže, který spadl z ochozu v obchodním centru

„Kudy mě to táhne? Podél řeky na naší straně? Jedu do leva přes Anděl!“ řeší za zvuku navigace Michal Malicher s kolegy nejrychlejší trasu. Je po deváté hodině večerní a ulice Prahy jsou stále poměrně plné. Policisté se přesto dokážou k obchodnímu centru dostat za pár minut. 

Vystupují z auta a spěchají ke zraněnému muži, cestou se prodírají davem lidí. Na místě už jsou záchranáři a také spousta kolemjdoucích: „Lidi dobrý, běžte pryč!“ žádá je Michal Malicher. Právě on za chvíli střídá záchranáře a pokračuje v nepřímé srdeční masáži.

„Jsme školeni i z hlediska první pomoci, umíme používat turnikety na  zastavování tepenných krvácení. Dále jsme vyškolení i na používání automatických externích defibrilátorů. Jsou u nás velmi často používané a dost úspěšně. Co se týče základní resuscitace, v těchto situacích se také můžeme často objevit,“ říká později Michal Malicher. 

Záchrany života – i ty, které se nepovedou – vám utkví v hlavě.
Michal Malicher

V tomto případě se bohužel záchrana života nepovedla. I to ke službě u pohotovostní motorizované jednotky patří. Nejen tyto výjezdy pak policistům zůstávají v paměti. „Opravdu, záchrany života, případně ty, které se nepovedou, utkví v hlavě. Klasické zásahy, jako je domácí násilí, kdy třeba člověk mlátí svou manželku a nakonec se třeba snaží i nás nějak znemožnit nebo zlikvidovat, jsou zákroky, které musíme řešit nejčastěji.“

Důkladná příprava

Noční služba hlídky ale zdaleka nekončí. Když zrovna policisté nespěchají na místo, kde jsou akutně potřeba, dělají silniční kontroly, dále za jízdy nechávají lustrovat auta, jestli nejsou kradená, nebo třeba procházejí opuštěné budovy, ve kterých jsou bezdomovci. 

Policisté budí bezdomovce a zjišťují, jestli nejsou v pátrání

Tak jako v tomto případě, kdy policisté míří do nedostavěného domu v Praze 5. Ve druhém patře spí pár bezdomovců pod vlivem alkoholu, policisté je budí a zjišťují, jestli nejsou v pátrání.

Každá noc i den v této jednotce jsou zkrátka jiné a právě to se policistovi Janu Ševčíkovi na práci líbí asi nejvíce: „Já jsem na to hrdý, že můžu pracovat u policie. Když PMJ srovnám s obvodním oddělením, na kterém jsem pracoval, je to úplně něco jiného. A co bych nejvíce vyzdvihnul u pohotovostní motorizované jednotky? Výcvik a to, jak nás připravují.“

Policisté z této jednotky jsou v terénu neustále. Služby jednotlivých hlídek se totiž překrývají, a tak se nikdy nestane, že by po hlavním městě žádné z aut pohotovostní motorizované jednotky nejezdilo.

Spustit audio

Související