Řekové mezi námi. Kvůli občanské válce přišlo před 70 lety mnoho obyvatel Hellady až do Čech
Když se řekne Řecko, všem se nám vybaví moře, pláže a antické památky. Ale máme také povědomí o moderních dějinách tohoto státu? V letech 1946-1949 se v Řecku odehrála občanská válka. A mnoho Řeků odešlo za hranice své vlasti, také do Československa.
Ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové vítáme dnes Alexandru Jiřičkovou ze Dvora Králové nad Labem. A budeme si povídat o výstavě, která se jmenuje Řekové mezi námi a připomíná 70. výročí příchodu obyvatel řecké národnosti do Dvora Králové nad Labem. Mimochodem mohu se zeptat, jaké je vaše rodné příjmení?
Mé rodné příjmení je Teodoridisová, správně by to mělo být Teodoridu.
Takže i vás se to tak trochu týká.
Ano, je to tak.
Kdy se vaše rodina ocitla v Československu?
Do Československa přišel můj děda s babičkou, speciálně do Dvora Králové nad Labem, na konci roku 1949. A můj otec se už tady narodil.
Ve vzpomínkách pamětníků se stále zrcadlí těžká doba. Ale tady získali pomoc a vznikla přátelství na celý život.
Alexandra Jiřičková, autorka výstavy Řekové mezi námi ve Dvoře Králové nad Labem
Musím se přiznat, že až touto výstavou jsem se dozvěděla, že Řekové jsou tak výrazně spojeni se Dvorem Králové nad Labem. Mají tu poměrně silnou základnu.
Samozřejmě v dnešní době už je to trošku jiné, ale ve své době, kdy jich bylo ve Dvoře Králové nejvíce, myslím, že to mohlo být kolem 400 lidí, včetně dětí.
Existuje také Řecko-český spolek. Kolik má členů v současné době?
Řecká komunita ve Dvoře Králové existuje již dlouho, ale spolek, o kterém teď mluvíme, je v podstatě nový. Vznikl mezi roky 2018 a 2019. Původně měl pouze čtyři zakládající členy, ale mnoho příznivců. Nyní, po několika měsících trvání, už jich bude mít přihlášeno kolem 30, ale stále má spoustu příznivců. Za to jsme moc rádi.
Historii příchodu Řeků do Československa osvětluje právě výstava v Městském muzeu Dvůr Králové nad Labem. S jakými událostmi v Řecku ten příchod souvisel?
Určitě je to opravdu velice zajímavý a emotivní příběh. Mluví o něm i výstava, která má dvě části. Tu část obecnou, která se zabývá právě příčinou toho, že se Řekové dali do pohybu. Zabývá se hlavně tzv. občanskou válkou v Řecku, která probíhala v letech 1946 až 1949. Tato výstava je už hotová, byla zapůjčena z nadačního fondu Hellenika v Brně a my jsme moc rádi, že jsme ji získali.
Řecké medové koláčky (od paní Miroslavy Doubravové)
Ingredience: 120 ml oleje, 120 g másla nebo margarínu, 2 lžíce cukru krupice, kůra z jednoho pomeranče, 1/2 lžičky nastrouhaného muškátového oříšku, lžička skořice, 1/2 lžička strouhaného hřebíčku, 500 g hladké nebo jemně mleté celozrnné mouky, 1/2 balíčku prášku do pečiva, 120 ml mléka nebo vodyNa sirup: med, cukr
A jak to, že zrovna Dvůr Králové nad Labem?
Právě Dvůr Králové nad Labem, stejně jako třeba Trutnov, měl velké množství obyvatel německé národnosti. Po druhé světové válce došlo k odsunu části obyvatel. A ve Dvoře Králové stejně jako v Trutnově a v dalších městech potom chyběly pracovní síly. Takže ve chvíli, kdy začali přicházet Řekové, tak se pro ně hledaly regiony, kde by našli uplatnění. Začalo se mluvit i o Dvoře Králové, o Trutnovu, kde v textilkách a také v zemědělství chyběli lidé.
Vyprávěl vám někdo z vašich příbuzných, jaký byl příchod do Československa? Co tady na ně čekalo, kdo jim pomohl, jak hledali práci, jak to zvládali jazykově?
Při přípravě výstavy, dá se říct, že jsem její autorkou, jsem obcházela pamětníky, nejstarší členy komunity, kteří žijí ve městě. A mluvila jsem o tom samozřejmě i se svým dědou. Oni říkali, že to bylo náročné, ale vždy vzpomínají na to, že je místní přijali dobře, že se jim snažili pomoci. Samozřejmě pro ně byl velice těžký jazyk. Malé děti zůstávaly s rodiči, ale starší děti šly rovnou do základních škol, kde se začaly učit češtinu, samozřejmě i řečtinu, pokud to byli Makedonci, tak makedonštinu. A potom ti starší, kterým už bylo třeba 15, 16 let, odcházeli do učiliště. Systém už byl nastaven tak, že děti šly rovnou do škol, aby se s jazykem seznámili. Pro dospělé to bylo asi nejtěžší. Ti procházeli různými kurzy a snažili se češtinu učit. Vím, že třeba můj děda, šel do školy, ale babička vždy vzpomínala, že ona se učila podle toho, jak na ni lidé mluvili. Vlasta byl její oblíbený časopis, kde se snažila číst a z toho se učila česky.
U vás v rodině se mluví řecky?
U nás v rodině se úplně řecky nemluví, protože pocházím ze smíšeného manželství. Můj otec si vzal Češku, ale samozřejmě babička s dědou řeské výrazy používali a můj otec řecky mluví.
Obcházela jsem nejstarší členy rodiny, rozhovor jsem přepsala a vytvořila příběh. Ten jsme doplnili autentickými fotografiemi.
Alexandra Jiřičková, autorka výstavy Řekové mezi námi ve Dvoře Králové nad Labem
Jak jste tedy onu výstavu pojali a co všechno se na ní dozvíme?
Určitě je pro nás důležitá regionální část, která se zabývá přímo naším městem. Dlouho jsem přemýšlela, jak výstavu pojmout. Nakonec jsem se rozhodla osudy vyprávět pomocí příběhů jednotlivých rodin. Obcházela jsem nejstarší členy rodiny, dělali jsme spolu rozhovor, který jsem potom přepsala a vytvořila jsem z nich příběh. Ten jsme doplnili fotografiemi, které mám také zapůjčené od jednotlivých rodin. A k tomu jsme ještě dodali nějaké dokumenty, třeba provizorní pasy na cestování do zahraničí nebo školní vysvědčení a podobně.
Byly to příběhy veselé nebo mezi nimi byly i příběhy, kdy se lidé obtížně vyrovnávali s novou situací?
Válka je obecně hrozná věc a vždy zasáhne do osudů lidí. A v tomto případě to byla kromě války ještě válka občanská, kdy jdou proti sobě lidé stejného národa. O to je to horší. A byl to tak závažný konflikt, že přinutil lidi podniknout dlouhou cestu do cizích zemí. A ve vzpomínkách lidí je stále vidět, že to byla hrozně těžká doba.
Podařilo se jim tady najít přátele, vybudovat zázemí. Tušili vůbec když sem přicházeli, že už tady zůstanou natrvalo?
Určitě ne, celá ta akce měla být dočasná. I proto když sem přišli, tak se hodně potkávali, dbali na řecký jazyk, snažili se i děti učit řečtině. Vychovávali je těm tradicích. Počítali s tím, že se brzy zpátky do Řecka vrátí.
Jaké bylo to jejich zázemí ve Dvoře Králové?
První Řekové, kteří přišli na konci roku 1949, nebydleli přímo ve městě, ale v tzv. hotelu Betlém a docházeli pěšky do Dvora Králové do práce. V roce 1950 pak přijela velká skupina asi 130 Řeků, kteří žili na zámku v Miletíně a odtud autobusem přijížděli do Dvora Králové. Potom se jim časem podařilo získat bydlení ve městě a také povyrostly děti, přišla i omladina a najednou jich bylo ve městě hodně. Podařilo se jim zůstat hodně viditelnými. Bylo to díky zábavám, které pořádali, vytvořili svůj sportovní oddíl. Fotbalisté hráli zápasy, ženy tančily a měly svůj soubor. Takže si drželi svoji řeckou linii, ale zároveň děti měly české kamarády, chodily do českých škol. Vytvořila se přátelství a na výstavu v muzeu tak chodí jak Řekové, tak Češi a všichni vzpomínají, jak dohromady vznikala jejich přátelství na celý život.
Teď otázka trochu na tělo, protože jste na sebe sama prozradila, že jste ze smíšeného řecko-českého manželství. Máte něco z řecké povahy?
Myslím si, že v každém z nás je trochu Řecka. Já musím říct, že jsem se k tanci dostala až později, ale uvědomuji si, jak začne hrát hudba, tak mi nohy hned tančí. Takže určitě ve mně něco je. Temperament a chuť, to prostě člověk do práce dává. Můžeme říci, že v našem městě je spousta Řeků hodně úspěšnými lidmi. Možná se i jejich houževnatost, s kterou přešli hory a začali si budovat nový život, promítla do jejich životů.
Čtěte takéMěstské muzeum Dvůr Králové nad Labem
Táhne vás to do Řecka?
Když se mluví o Řecku, tak si všichni představují krásné pláže a pohodu. Ale lidé, kteří se tenkrát dali na pochod z Řecka, žili ve vysokých horách. A tam byl život hodně těžký, byli to zemědělci. Možná proto se jim tady líbí, kousek jsou Krkonoše a tam už také nějaké kopce jsou.
Kdo by se chtěl přijet podívat do muzea ve Dvoře Králové nad Labem na výstavu Řekové mezi námi, do kdy má možnost?
Výstava je otevřena do 9. června.
Moc děkujeme za pozvání a přejeme řecko-českému spolku ve Dvoře Králové nad Labem, ať se mu daří uskutečnit všechny plány. Naším hostem byla Alexandra Jiřičková. Na shledanou.
Děkuji za pozvání, na shledanou.
Související
-
Dva roky se nepodíváte do galerie antického umění v Hostinném na Trutnovsku. Proč?
Galerie antického umění v Hostinném je zavřena. Důvodem je opravy podlahy, rekonstrukce výstavních prostor, restaurování soch a úprava návštěvnického okruhu.
-
V Pasáži 80 ve Dvoře Králové nad Labem sice nezabloudíte, ale centrum města krásně oživila
Petr Voldán nás zve na krátké toulky po východočeských pasážích. Jak vznikaly, jakou mají historii a zda je v nich i dnes stále živo a veselo, to se dozvíte v jeho seriálu.
-
Na Benešově nábřeží ve Dvoře Králové musí pokácet nemocné stromy. Nové vysadí na podzim
Dopravu z centra Dvora Králové nad Labem k zoologické zahradě komplikuje v těchto dnech kácení stromů. Dvacítku lip a dva akáty stojící u silnice napadla dřevokazná houba.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
