Rekordy, kuriozity a záhady světa dinosaurů. Dobrodružné cestování do doby před 100 miliony lety

22. duben 2021

Podíváme se do říše dinosaurů, tedy budeme trošku cestovat časem do dob, které dobře zná popularizátor paleontologie a autor mnoha zajímavých knížek, odborný pracovník Hvězdárny a planetária v Hradci Králové Vladimír Socha.

Jak hluboko půjdeme do doby a do říše dinosaurů?
To záleží na tom, kam přesně bychom se chtěli podívat, protože ta doba byla nesmírně dlouhá. Dinosauři žili, když nepočítáme ptáky jako jejich potomky stále žijící, tak žili nějakých 170 000 000 let. Ale řekněme, kdybychom se chtěli podívat za naším českým burianosaurem, tak to je nějakých 95 000 000 let, skoro stovka milionů let.

Mgr. Vladimír Socha ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Teď jsem četl na internetu i nějaké novinky týkající se našeho českého dinosaura.
Ano, jeho model se připravuje pro expozici Národního muzea. Jinak modely Burianosaura jsou i v českých dinoparcích, takže zájemci je mohou vidět, tedy až zase budou moci zájemci tyto expozice procházet. Určitě to stojí za to, protože i když to byl malý dinosaurus, tak byl náš. Je to jediný dinosaurus popsaný nebo pojmenovaný přímo tady z území naší republiky, takže stojí za to se na něj podívat.

Před 100 000 000 lety bylo výrazně tepleji než dnes a byla vůbec nejvyšší hladina moří v geologické historii za poslední půlmiliardu let.
Mgr. Vladimír Socha, popularizátor paleontologie

On je opravdu jediný, který byl objeven na území České republiky?
Není to jediná fosilie dinosaura objevená na našem území, byl také objeven zub jednoho masožravého dinosaura, který žil v okolí dnešního Brna, ještě dříve v období Jury, asi před 160 000 000 lety. Potom otisky stop, které byly objeveny u Červeného Kostelce v pískovcovém lomu u Devíti křížů, dále dva úlomky, fragmenty kostí, které také možná patřily dinosaurům, byly objeveny už v 19. století, jedna nedaleko u Srnojed u Pardubic a druhá poblíž Holubic u Kralup nad Vltavou. To jsou fosilie, které mohly patřit dinosaurům, ale hlavně nebylo možné pouze na základě těchto úlomků stanovit jméno. Takže jméno není.

Čtěte také

Jmenoval jste několik míst z východních Čech. Tedy je tento region bohatým paleontologickým nalezištěm?
V podstatě ano. Ještě bych doplnil, že v Zářecké Lhotě u Chocně byla objevena jediná kosterní fosilie ptakoještěrů z našeho území. Ten dostal jméno Cretornis hlavaci, byl objeven už v roce 1880. A druhý v pořadí objevený dinosaurus, tedy jeho stopy, jsou opravdu tady poměrně nedaleko od nás. Tedy je pravda, že žijeme v takové, řekněme, zajímavé oblasti.

Když se vrátíme k našemu českému dinosaurovi. Jak to tady před těmi 100 000 000 lety vypadalo?
Bylo výrazně tepleji než dnes, v té době pokrýval velkou rozlohu dnešních souší oceán. Byla vlastně vůbec nejvyšší hladina moří v geologické historii za poslední půlmiliardu let. Takže naše území bylo zalité mělkým mořem, asi stometrové hloubky. Bylo dobře prosvětlené a teplé, takže tam plavala spousta živočichů, šestimetroví žraloci, mořští plazi, plesiosauři, velké želvy a podobně. A byla tady síť takových ostrůvků, na kterých právě žili někteří dinosauři. Určitě jich bylo mnohem víc, ale bohužel je velmi malá šance, že se zachovají nějaké fosilie. I zmíněný Burianosaurus, dochovala se jeho stehenní kost, a to je takový malý zázrak. Ta kost je okousaná, ohlodaná právě od žraloků a různých mořských plazů. Opravdu z tohoto hlediska je malý zázrak, že se vůbec něco takového dochovalo.

Burianosaurus augustai

Ale neznamenalo to, že se Burianosaurus šel koupat do moře a tam ho napadli žraloci.
To určitě ne, byla to nejspíš mršina, už mrtvé tělo, které bylo spláchnuté do moře. Nebo ten dinosaurus zemřel někde na pobřeží a voda ho zanesla na otevřené moře. Tam ho postupně ukusovali ti masožravci. Je pravděpodobné, že zachování té kosti, tak se paleontologové domnívají, bylo vlivem nějaké tsunami, obří vlny nebo případně nějaké tropické bouře. Ta kost nebo zbytek těla dinosaura byla zanesena na pobřeží a tam zakryta sedimenty. Zachovala se stehenní kost a nějakých pár drobných úlomků.

Bylo to někde u Kutné Hory?
Ano. Mezholezy, součást obce Miskovice, lokalita hned u Kutné Hory.

Čtěte také

Jaké jsou tedy novinky v tomto paleontologickém světě?
Určitě se stále děje spousta nových věcí, přibývají nové výzkumy přibývají. Takovou zajímavost bych si dovolil zmínit, je historicky první odhad početnosti obrovských dravých dinosaurů druhu Tyrannosaurus rex, vůbec nejpopulárnějšího dinosaura. To je taková, jak se říká, nejhůře placená hvězda Jurského parku. Dříve se předpokládalo, že tyranosauři nebyli moc hojní, že kdyby jich bylo hodně, tak by si vyhubili veškerou kořist a nevyhnuli. Ale tohle vzalo zasvé, protože se ukázalo, že tyranosauři zřejmě byli mnohem početnější. Vědci vytvořili takový populační model, který ukazuje, že po dobu asi dvou a půl milionu let, kdy existovali, mohlo žít zhruba 2,5 miliardy jedinců, tedy přibližně třetina dnešní lidské populace například. Což je samozřejmě strašně hodně. A ukazuje to, že opravdu bylo tyranosauři takovým invazivním druhem, který zaplavil západ Severní Ameriky na konci Křídy a v podstatě se vyskytoval v pásu několik tisíc kilometrů širokém od dnešní Kanady až po Mexiko.

Rekordy, kuriozity a záhady světa dinosaurů zkoumá Mgr. Vladimír Socha

To je neuvěřitelné, že jich mohlo být tolik. Takže si možná nešli tolik navzájem po krku?
Oni si šli po krku, protože zkameněliny ukazují, že na kostech a lebkách tyranosaurů jsou často rýhy po zubech dalších jedinců. Takže oni byli hodně teritoriální, bojovali spolu rádi. Asi to musely být dost divoké scény, které se tehdy na Zemi odehrávaly.

Čtěte také

Také se hodně mluví o tom, jak vlastně dinosauři vyhynuli. Trápily je nějaké nemoci?
To je hypotéza, která byla vznesena a opravdu byla velmi populární v 80. letech minulého století. Přišel s ní kontroverzní americký paleontolog Robert Becker a tvrdil, že je možné, že na konci období Křídy, kdy dinosauři vymírali, se rozšířily pandemie. Ona se tehdy propojila východní Asie se Severní Amerikou, takže populace dinosaurů se začaly křížit. A on se domníval, že s sebou nesli i parazity a různé patogeny, které se pak mohly rozšířit globálně a mohly oslabit dinosauří populace natolik, že i když potom přiletěl asteroid a narazil do Země, tak už v podstatě jen ten proces dokončil, byl takovou poslední ranou z milosti a dokončil dílo zkázy. Ale tato teorie už je vyvrácena, Je prostě nepředstavitelné, že by se v té době dinosauři přemisťovali z jednoho konce světa na druhý, aby se během řádově několika tisíciletí až desítek tisíc let natolik rozšířila pandemie na úplně všechny druhy dinosaurů. A všechny jejich skupiny vyhubila. Takže to ne, ale víme, že skutečně parazité existovali a dinosaury trápili.

Dokončil jsem knihu s pracovním názvem je Rekordy a kuriozity světa dinosaurů. A další kniha bude ve stylu záhad světa dinosaurů.
Mgr. Vladimír Socha, popularizátor paleontologie

Tedy nějakými nemocemi trpěli.
Měli nemoci, určitě. A dokonce třeba právě u tyranosaura byly objeveny stopy po něčem, co trochu připomíná ptačí trichomonózu, nemoc, která trápí drůbež a holuby i dnes. Kdy mají zduřené zobáky a často se zalknou nebo nedokážou jíst a zemřou hlady. Takže něco podobného, takové otvory v čelistních kostech byly objeveny právě u tyranosaurů. Je možné, že něco podobného, jako dnešní prvok bičenka drůbeží, který to způsobuje, existovalo už v období pozdní Křídy.

DinosaurusBlog
Vladimír Socha je absolventem Pedagogické Fakulty Univerzity Hradec Králové. Od roku 2007 do roku 2015 pracoval jako pedagog, od roku 2013 pak působí také jako odborný pracovník na Hvězdárně a Planetáriu v Hradci Králové. Zároveň se dlouhodobě věnuje četným aktivitám zaměřeným na popularizační, přednáškovou a literární činnost.

O čem teď píšete?
Teď právě jsem dokončil knihu, její pracovní název je Rekordy a kuriozity světa dinosaurů. Ta vyjde asi na podzim. A další kniha, kterou začínám psát, bude něco ve stylu jako záhady světa dinosaurů. Tedy je to trochu podobné, ale bude to zase o jiných tématech.

Jakub Schmidt a Mgr. Vladimír Socha ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové
autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související