Ředitelka Asociace genové terapie: Naděje a trpělivost! Věda zná pokrok, ale zázrak na počkání neumí
Lenka a Radoslav Hajgajda založili Asociaci genové terapie po narození syna Olivera, kterému byl zjištěn Angelmanův syndrom. Od roku 2018 se tato nezisková organizace primárně podílí na podpoře základního výzkumu Českého centra pro fenogenomiku zaměřujícího se na léčbu vzácných onemocnění.
15. února jsme si připomněli Mezinárodní den Angelmanova syndromu a tak Lada Klokočníková pozvala do rozhlasové kavárny spoluzakladatelku a ředitelku Asociace genové terapie Lenku Hajgajda, se kterou si povídala o vzácných onemocněních a jejich léčbě.
Naším cílem je, aby do budoucna co nejvíce rodin po sdělení diagnózy slyšelo vzápětí i dobrou zprávu - že existuje léčba.
Lenka Hajgajda, ředitelka Asociace genové terapie
V Česku je každoročně diagnostikováno okolo 10 000 případů vzácných onemocnění, tři čtvrtiny z nich u dětí. Protože nějaká léčba existuje jen asi u 5 procent těchto diagnóz, je téměř vždy jedinou nadějí výzkum a vývoj nových léčebných metod.
„Věda přináší úžasné pokroky a výzkum může podpořit každý. Naším cílem je, aby do budoucna co nejvíce rodin po sdělení diagnózy slyšelo vzápětí i dobrou zprávu - že existuje léčba,“ vysvětluje Lenka Hajgajda.
Limity nastavil syn Oliver
Děti narozené s genetickou poruchou, Angelmanovým syndromem, se často usmívají a smějí - proto se jim přezdívá andělské děti. Onemocnění ale způsobuje těžkou mentální retardaci. To byl jeden z důvodů, proč Lenka a Radoslav Hajgajdovi omezili po diagnóze tohoto onemocnění u syna Olivera do té doby tolik milovanou vášeň - cestování.
Čtěte také
I to se ale během let změnilo. „Když bylo synovi pět, řekli jsme si, že to prostě zkusíme. Že nám limity nastaví on sám. A tak jsme začali cestovat i s ním,“ vypráví Lenka Hajgajda, jejíž příběh je inspirací pro všechny podobně zasažené rodiny.
V roce 2018 se Hajgajdovi rozhodli udělat ještě něco unikátního a to nejen pro Oliho, ale i pro další nemocné děti. „Kontaktovali jsme české vědce a přesvědčili je k zahájení základního výzkumu Angelmanova syndromu," popisuje Oliverova maminka vznik Asociace genové terapie (ASGENT), jejímž posláním je spolufinancování výzkumu.
Velkým mezníkem v životě rodiny pak bylo rozhodnutí pořídit si druhé dítě. „Zpracovat tu první zkušenost a jít dál, to byl opravdu obrovský kus cesty. Bylo to velké rozhodnutí,“ vypráví maminka Lenka. A tak má dnes Oliver mladšího brášku Xaviera.
Celý rozhovor Lady Klokočníkové s Lenkou Hajgajda si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Související
-
Perinatální tkáně - poklad nebo biologický odpad? Proč je dobré mít uloženu pupečníkovou krev!
Mgr. Iveta Minaříková z Národního centra tkání a buněk v naší radioporadně. Proč je dobré mít uloženu pupečníkovou krev anebo tkáň pupečníku dítěte? Dá se využít placenta?
-
Preventivní mastektomie? Odstranění prsů u pacientek s genetickými mutacemi je úspěšným řešením
Preventivní odstranění prsou podstoupila i slavná herečka Angelina Jolie. Pokud má pacientka detekovaný chybný gen BRCA, je velká pravděpdobnost onkologického onemocnění.
-
Nádorová onemocnění, lidově rakovina, trápí každého třetího dospělého. Jak se vyvíjí léčba?
prof. MUDr. Jiří Petera, Ph.D., přednosta kliniky Onkologie a radioterapie Fakultní nemocnice v Hradci Králové, v naší radioporadně na téma: léčba onkologických onemocnění.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.