Rád si hraji. Zůstalo mi to ze skautu, směje se nejoblíbenější fyzikář, vítěz ankety Zlatý Ámos

8 fotografií

Nejdřív samozřejmě gratulujeme, protože vy jste před pár dny získal vítězství v anketě Zlatý Ámos jako nejoblíbenější fyzikář.
Děkuji.

Kdo vás nominoval, to mě zajímá.
Nominovali mě žáci z mé třídy, kde jsem třídním učitelem. A k nominaci museli přispět svými podpisy a souhlasem i žáci z dalších tříd, kde třeba učím matematiku nebo fyziku.

Zleva: Josef Hylský, Vít Janeček a Veronika Jouklová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto: Milan Baják

Tak můžeme začít rovnou tady. Co učíte Veroniku a Vítka?
Veroniku učím fyziku a Vítka učím fyziku a matematiku. Jsem i jeho třídní učitel.

Proč jste vůbec, Vítku, nominovali pana učitele?
Pan učitel je celkově velmi oblíbený, protože se k nám prostě chová hezky, je to náš třídní. A máme takové bonusy, bere nás na školní výlety, které většinou nejsou tak úplně běžné, že by se jelo jen na nějakou exkurzi. Jeli jsme například na tři dny na chatu.

Mám rád, když lidé přemýšlí. Snažím se vést děti k tomu, aby samotné přišly na to, proč jsou třeba věci zrovna takové.
Mgr. Josef Hylský, nejoblíbenější fyzikář v republice

Slyšel jsem, že jste snad měli i nějakou expedici na Annapurnu. Je to tak?
Všechny ty výlety mají právě nějaké téma. První byl Union Pacifik, jakoby cesta po Americe vlakem. A další byla právě expedice na Annapurnu i na Sněžku.

Takže vy si takto hrajete ve škole, pane učiteli.
Rád si hraji. Zůstalo mi to tak nějak ze skautu.

Aby všechny děti ve škole fyzika bavila a učily se s radostí. To je vize projektu Elixír do škol

• Upravit
• Smazat

Na půdu královéhradecké Univerzity se sjeli učitelé-fyzikáři, kteří se snaží tento zdánlivě složitý předmět učit zábavnou formou. Projekt Elixír do škol podporuje takové pedagogy, kteří mají chuť inspirovat a nadchnout a kteří do výuky přinášejí třeba i inovativní prvky. 

Veroniko, jaké jsou ony hodiny fyziky s panem učitelem? Slyšel jsem, že jsou velmi zajímavé. Že se neučíte jen co se píše v učebnici, ale že je to samá hra, soutěže a pokusy. Je to tak?
Přesně. Je to úplně opak všech ostatních učitelů, kde vám všichni akorát dají něco opsat z učebnice nebo vám něco napíší na tabuli. Pan učitel nám dává i různé příklady ze života nebo různé zábavné kvízy, hrajeme hry.

Pane učiteli, kdy jste se dozvěděl o nominaci na nejoblíbenějšího fyzikáře v anketě Zlatý Ámos?
Každý nominovaný tam musí přidat svůj vlastní podpis. Takže jsem věděl o tom, že mě žáci do soutěže posílají. Samozřejmě mě to velice potěšilo. Text, který tam o mě napsali, byl nádherný. Měl jsem z toho velkou radost.

Josef Hylský s žáky na výletě v Praze|foto: archiv Josefa Hylského

Vy jste ale prý chtěl jako dítě být ředitelem zoologické zahrady, je to tak?
Já jsem měl plánů. Chtěl jsem být popelář a kosmonaut a ředitel zoologické zahrady. To mi vydrželo ještě docela dlouho. Třeba se jím ještě jednou stanu.

Proč právě matematika a fyzika? Předměty, které nepatří zase mezi příliš oblíbené. Mé oblíbené předměty, přiznám rovnou, to tedy nebyly. Protože jsem jim vůbec nerozuměl.
Musím říct, že jsem měl vždy štěstí na dobré učitele právě těchto předmětů. Ti mi prostě vštípili, že zkoumání přírody je něco zajímavého a může člověka ohromně těšit. Tak jsem za tím šel. Proto zrovna tyto dva předměty, tedy matematika a fyzika.

I fyzika může být pro žáky zajímavá a přitažlivá (ilustrační foto)|foto: Fotobanka Pixabay

Vy jste studoval přímo na gymnáziu v Dobrušce jako kluk?
Ano, je to tak. Teď jsem se vrátil zpátky, ale už za katedru.

Jaký je to pocit se vrátit po letech do školy, kam jste jako dítě chodil?
Dobrý, skvělý pocit. Protože jsem si to jako dítě představoval, že se tam jednou jako učitel vrátím zpátky. Z počátku jsem měl trošku problém s kolegy. Ne, že by mne nebrali, ale byli to mí učitelé. Tedy z pohledu úcty žáka k učiteli, najednou jsem je měl brát jako kolegy, tykat jim, to mi dělalo zpočátku problémy. Dneska si už myslím, že jsme se sžili.

Zleva: Veronika Jouklová, Josef Hylský a Vít Janeček ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto: Milan Baják

Oni vás také ze začátku brali jako svého žáčka?
Ne, vzali mne jako kolegu, z jejich strany to bylo hned jasné. Ale já jsem se musel přes onu úctu trošku dostat.

Máte pro mne také nějaký fyzikální či matematický test, kvíz nebo hádanku? Ukažte mi názorně, jak to u vás vypadá v hodinách fyziky.
Tak by mne, pane redaktore, zajímalo, jak rychle dokáží létat mouchy. Když si vezmeme auto jedoucí rychlostí 80 km/h v němž se pohybuje moucha, která letí dopředu rychlostí 20 km/h, létá ta moucha ve skutečnosti 20 km/h nebo letí vlastně 100 km/h? Jak to je?

S žáky na školním vyletě|foto: archiv Josefa Hylského

Teď se ukaž, Jakube. Je to těch 100 km/h? Veroniko?
Správně jsou obě dvě odpovědi. Protože záleží na tom, vůči čemu to považujeme. Kdybychom byli kolemjdoucí člověk, kolem kterého auto jen projede, tak bychom věděli, že moucha vlastně letí 100 km/h. Ale kdybychom seděli v tom autě, tak by nám přišlo, že moucha letí jen 20 km/h.

Takže takto si hrajete. Koukal jsem, že děláte i různé pokusy. Každému se určitě líbí, když to kouří a doutná.
To je právě na tom to hezké. Jen předávat informace a psát na tabuli, to člověka za chvíli přestane bavit. Ale ty pokusy, to je něco, co ho bude bavit pořád.

Návštěva CERNu|foto: archiv Josefa Hylského

Vy s láskou vzpomínáte, pane učiteli, na své učitele fyziky a matematiky. Měl jste štěstí na dobré učitele, když jste sám chodil do školy.
Ano, oni také dělali kupu různých pokusů. Hodně jsem se toho potom naučil na vysoké škole. Ale učitele na střední a základní škole, ti u mne asi nejvíc budovali vztah k tomu samotnému předmětu. A ony pokusy byly rozhodně důležitou součástí.

Vrátím se zpátky k Vítkovi. Mluvili jsme už o těch zajímavých školních výletech, ale proč vlastně máte pana učitele tak rádi?
To je hrozně složitá otázka. On má takové dobré působení na lidi. Potřeboval spousta podpisů na to, abychom ho vůbec mohli nominovat do soutěže. Ale většina školy s tím souhlasila, protože ho mají rádi, učí spoustu tříd na naší škole. Řekl bych, že se k nám chová hezky a spravedlivě. Když máme zlobivé žáky, tak to jen tak nepřejde. Dokáže být přísný, ale přísný se nerovná zlý. Přísný, řekl bych, je většinou správně.

Fotografie Josefa Hylského se svou třídou|foto: archiv Josefa Hylského

Zakřičet také umíte pane učiteli?
Josef Hylský: Moc ne.
Vít Janeček: To pan učitel nedělá. On si dokáže udržet klid právě potichu, což bych řekl, že je také úžasná vlastnost.

Nejkrásnější je učit děti, které se učit chtějí. Směje se nejstarší aktivně působící učitel matematiky

• Upravit
• Smazat

Matematika bývá postrachem nejen na základní škole. Lze ji naučit každého? Jde pro matematiku nadchnout? Co je to Hejného metoda výuky matematiky? A je vůbec zapotřebí povinná maturita z matematky? Jakých chyb se učitelé matematiky nejčastěji dopouštějí?

To je úžasná vlastnost. Dokážete děti zaujmout, to je možná nejdůležitější. A ten klid přichází jaksi přirozeně. Pětky také dáváte?
Jistě, to k tomu patří. Testy samozřejmě píšeme, to k tomu patří.

Zkoušíte, všechno jako ostatní. Ale přidáváte k tomu onu přidanou hodnotu, že ten obor dětem ukazujete názornou formou, aby je to zajímalo.
Obecně mám rád, když lidé přemýšlí. Takže se snažím vést děti tím směrem, aby zkoušeli vymyslet, co je to, proč je to zrovna takové, proč to nemůže být jinak. Aby si na věci, pokud je to možné, víc přicházeli sami. A já už to potom jen dával do nějakého celkového souhrnu informací.

Co na ocenění, které jste získal v anketě Zlatý Ámos, říkali vaši kolegové a učitelé na gymnáziu?
Gratulovali mi.

Zleva: Veronika Jouklová, Vít Janeček, Jakub Schmidt a Josef Hylský ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto: Milan Baják

Výhra byla také spojena s finanční odměnou, 200 000 korun, jestli se nepletu?
Je to 200 000 korun na oranžovou učebnu. To znamená na zvelebení výuky fyziky u nás na škole. Jsem přesvědčen, že potom to bude u nás ještě lepší.

Moc děkuji, že jste přijeli k nám do Českého rozhlasu Hradec Králové. Studenti gymnázia v Dobrušce Veronika Jouklová Vít Janeček a hlavně nejoblíbenější pan učitel a fyzikář v republice Mgr. Josef Hylský. Krásné jaro a ať vám to ve škole stále tak krásně šlape.
My děkujeme za pozvání a hezký den. Na shledanou.