Původ jihočeských Doudleb je zahalen tajemstvím a táhne se až ke stěhování národů
Arabský učenec a cestovatel Al Mas-údí psal v roce 956 o místě a lidu jménem Dúlábá. Tito lidé žili například v Korutanech nebo Panonii, ale také na jihu Čech. A už tehdy tam obývali hradiště, které se stalo důležitým správním centrem velké části dnešního Jihočeského kraje. Ačkoliv tuto roli převzaly o tři sta let později nedaleké České Budějovice, Dúlábá nezaniklo a je tu dodnes.
Řeč je o jihočeských Doudlebech, které se staly na mnohá staletí enklávou tradic a zvyků. Což trvá dodnes, například v doudlebském masopustním tanci, krojích i nářečí.
Doudleby se rozkládají na meandrovém výběžku řeky Malše jižně od Českých Budějovic. První písemná zmínka o jejich existenci je od kronikáře Kosmy z roku 981. Ten píše o smrti mocného knížete Slavníka, otce sv. Vojtěcha. V souvislosti s jeho panstvím zmiňuje Chýnov, Doudleby a Netolice.
Na opačném břehu Malše se rozkládá vesnička Straňany. Tato dvě místa spojovala po staletí pouze dřevěná lávka pro pěší. Do Doudleb se tak první automobil dostal až v roce 1928, když tu byl dostavěn první pevný most.
Na nejvyšším místě Doudleb stávalo hradiště, jehož valy jsou na některých místech patrné ještě i dnes, a také tvrz pozdějších majitelů rodu Doudlebských z Doudleb. Po nich tu také zůstala stopa, a to i v sakristii kostela svatého Vincence. Ten je sice barokní, ale jeho původní část byla vystavěna už v gotice a jsou v ní dochované nástěnné malby, o kterých ještě na začátku minulého století nikdo nevěděl.
„Všechny výjevy na těch freskách jsou ze života Panny Marie. Nejlépe se zachovalo klanění tří králů Panence Marii a malému Ježíškovi. Dále je tu příchod tří králů do Betléma a pak také smrt Panny Marie,“ popisuje dochované malby na stěnách doudlebského kostela místní kronikář a historik Jan Šimánek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
