Půvabná ves Rampuše v podhůří Orlických hor má blízko k přírodě. Hlídá ji socha Rampepurdy

Obec Rampuše má tak trochu pohádkové jméno, ale také románové. Karel Poláček ji zviditelnil ve své knize Bylo nás pět. V Rampuši žila Němka Elizabeth Dušánková, která byla předlohou Kristýny, služky v rodině Bajzových. Nad rybníčkem v obci stojí její socha -  Rampepurda, která je dílem akademického sochaře Michala Moravce z Hořic.

V zimě se myju nerad, voda je studená a štípe do tváří, kávu pak honem si vypiju vstoje, ještě dobře, že si knihy do brašny složím už večer, takže jsem hned venku. Kristýna pokaždé za mnou vyběhne a křičí: „Ty kluku nevzdělaná, ani jsi tatínkovi a mamince neřekl spánembohem, no počkej!" To je pravda, pročež na Rampušandu vypláznu jazyk. Ona mně hrozí pěstí, já se nebojím. I pravím jí: „Tak abys věděla, ode dneška se jmenuješ Rampepurda," ona se směje jako blázen, ona má šamstra a bude se vdávat. Na cestě se stavím pro Bejvala Antonína a tomu okamžitě oznámím, že Kristýna jest vlastně Rampepurda, a jemu se to líbí. Tak se smějeme. (z knihy Karla Poláčka Bylo nás pět)

Rampuše leží asi 2,5 kilometru severovýchodně od Liberka a 11 kilometrů od Rychnova nad Kněžnou. Místních obyvatel tam žije málo, ves obývají hlavně chalupáři. A také turisté, kteří si pronajímají místní chalupy. "Dnes tady trvale žije 29 lidí. Jen pro srovnání: v roce 1930 tady bylo evidováno 67 domů a v nich žilo 248 osob. Z nich bylo 21 Čechů, zbytek obyvatelstva Němci. Z toho jasně plyne, že po roce 1945, kdy došlo k odsunu, se obec téměř vylidnila," přibližuje místní kronikářka Kateřina Kovaříčková.

První zmínky o obci se datují rokem 1544. O vzniku názvu obce panují mezi pamětníky různé dohady. Jedni tvrdí, že vzniklo spojením slov „dělat uhlí" a „les" (německý překlad), jiní, což vypadá pravděpodobněji, dokládají výkladem z historických slovníků, kde slovo „rampuše" znamená pivní půllitr.

"Myslím si, že Rampuše je taková malebná vesnička, hezký kopcovitý terén, hezké chaloupky, pěkné procházky. Můžete se tady seznámit s životem na farmě, návštěvníka čeká opravdu příjemně strávený den, dá se tady zajít i na to pivo," směje se Kateřina Kovaříčková a upozorňuje, že obcí prochází i červená turistická trasa, která vede ze Zdobnické Seče a pokračuje dál do Liberka. Cestou prý minete i jednu odbočku doprava do lesa, kde dříve bývaly další dvě osady: Vlčinec a Nemanice.

V Rampuši objevíte kromě Rampepurdy i dřevěnou sochu Rampušáka. Údajného patrona a ochránce Orlických hor. A pak tu stojí i dvě kaple. Menší barokní kaple Panny Marie Sněžné z roku 1745 a neogotická kaple Neposkvrněného početí Panny Marie, která byla vysvěcena roku 1868. V její těsné blízkosti pak stojí pomník padlým v první světové válce z roku 1921. Destičky se jmény byly původně skleněné. Zub času a také vandalové je poničili, a tak je místní lidé v novodobé historii nechali obnovit.